Malá skála tradiční cache – GC28TQ5

CS: Vyhlídka nejen na Jince ze zaniklého lomu Malý Plešivec.
EN: View of Jince of the defunct quarry called Small Plešivec.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Keš vás zavede na Malou skálu v již opuštěném lomu Malý Plešivec, ze které se otevírá výhled na Jince a hřeben Brd ve vojenském prostoru. Vyhlídka je oproti terasám Čertovy kazatelny skromnější, ale jde o místo klidnější, kde neproudí davy turistů. Pod šumícími korunami stromů se můžete v myšlenkách vrátit do časů, kdy byl Plešivec domovem magie a pohádkových bytostí.

Fabián

Plešivec je občas sídlem Fabiána, jednoho z nejstarších horských duchů a patrona brdských hvozdů. Je vrstevníkem Krakonoše či Rampušáka z Orlických hor. Fabián býval šlechticem a se svou milovanou ženou Medulínou sídlil na hradě na nedaleké hoře Baba.

Když se o sňatku opožděně dozvěděla Fabiánova bývalá milenka, hrozně zuřila. V záchvatu zlosti začarovala všechny obyvatele hradu a hrad samotný nechala zmizet. Medulína se změnila v bylinku zeměžluč a z Fabiána se stal duch. Ale Fabián měl dobré srdce a tak se z něj stal duch dobrý, chránící celé Brdy. Na Plešivci má svoji slavnou zahrádku, kde mezi skalkami pěstuje neviditelné kouzelné byliny.

Na Fabiána občas dolehne smutek, to když si vzpomene na svojí minulost a šťastný život s Medulínou. Pak se v lesích ozývá dlouhé žalostné houkání. Neopovažujte se jej napodobovat, protože jinak dobrák Fabián by takový výsměch krutě potrestal. Zmátl by vás, jako byste přešli bludný kořen, a bloudili byste po stráních Plešivce jak v bludišti.

Drak

V dávných dobách zalétával na Plešivec ohnivý drak, který měl svůj domov na vrchu Koníček. Je možné, že na Plešivci, konkrétně na Velké skále, i po nějaký čas sídlil, neboť se mu ze zdejší terasy dobře vzlétávalo. Díky svým velkým blanitým křídlům mohl létat nad krajinou, ale také stínit slunce. Jeho černý stín běžící po polích i střechách chalup děsil obyvatele okolních vesnic.

Když se rozhodl napít se, tak zastavil tok Litavky. Když doletěl nad ves, znavený usedal na střechy a odpočíval. Trámy krovů pod tou tíhou praskaly, obyvatelé utíkali či se schovávali do sklepů. I když odletěl, dům, kde usedl, brzy postihlo nějaké neštěstí: někdo zemřel, dům vyhořel, dobytek dostal nemoc či se narodilo poznamenané dítě. A když už jsou zmíněny děti, tak je dobré vědět, že drak ty malé požíral. Snesl se z výšin a pod rouškou tmy vlastního stínu se zmocnil děcka, které už nikdo nikdy neviděl. Ale nebojte se na Plešivec vydat, draka ani záplavu jisker na obloze už nikdo několik staletí neviděl.

Čert a město

Turisty nejoblíbenější místo Plešivce je pravděpodobně Čertova kazatelna, které poskytuje skvělý pohled přes údolí Litavky. Kdysi tu údajně stálo výstavné město, jehož krásné domy bylo možné označit za paláce. Náměstí mělo v místech Fabiánovy zahrady.

Měšťané byly na své město až příliš pyšní, považovali se pro jeho krásu za nadřazené lidem v okolních vesnicích. A jelikož to nebyly jejich jediné nectnosti, přilétl sem jednoho dne sám ďábel. Proměnil celé město i jejich obyvatele ve skály a kamenná moře. Ještě mnoho staletí se o půlnoci rozléhal krajem nářek měšťanů uvězněných v balvanech. Kletba pomine, až všechny kameny z města do jednoho spadnou do údolí.

Čarodějnice

Po pádu města předváděl na Čertově kazatelně čert svá kouzla brdským čarodějnicím, které se zde za úplňku či o svatojakubské noci slétávaly na ohnivých košťatech. Spolu tu čarodějnice kuly pikle, tančily a vůbec rejdily. Mezi slety snad ve Fabiánově zahrádce pěstovaly čarovné byliny pro své černé skutky.

Hadí královna

V Krkavčích skalách sídlí vznešená hadí královna, která střeží sluj s kamenným stolem a zlatým pokladem. Mezi hady ji poznáte snadno, neb má na hlavě zářící zlatou korunku, značící, že jde o zakletou královnu. Korunku se nepokoušejte v žádném případě ukrást, dopadli byste na zem mrtví jako hamižný myslivec před lety, kterého královna při pokusu uštkla. A její zakletí? Nikdo neví, kdo ji zaklel, jen jednou za sto let nabídne hadí královna za vysvobození svojí ruku nebo zlatý poklad. Kdo špatně zvolí, zaplatí chybu životem.

Hadí královna se však občas svlékne ze své kůže a změní se v krásnou mladou dívku se smaragdovýma očima. Bezradně bloudí v hustých lesích Plešivce a stále naříká, nebo se koupe ve Smaragdovém jezírku. Ale ani toho, kdo by ji politoval, nečeká nic dobrého: i její smyslná ústa jsou plná jedu a její objetí je smrtící. Pokud její naříkání a vzdychání zaslechnete nebo ji dokonce spatříte, čekejte neštěstí, či podle některých i brzkou smrt.

Obři

Plešivec není jen domovem Hadí královny, kdysi tu bydlel i obr. Tenkrát se zamiloval do švarné dcery obra z nedalekého Komorska. Obr z Plešivce asi neznal správné způsoby nebo mu komorský obr nechtěl dát svolení, protože dceru unesl. Jenže to se obru z Komorska vůbec nelíbilo a chtěl dceru zpět. Došlo k válce mezi obry, což je pro všechny v blízkosti velké neštěstí: kameny létaly z Plešivce na Komorsko a zase zpět, jak je po sobě házeli. I slavný viklan na Plešivci je jedním z těch kamenů. Dcera se na vzájemný boj dvou obrů, které měla nejraději, nemohla koukat. Vrhla se mezi ně a oba usmířila. Došlo k tomu v místech, kde se dodnes říká Na Vratech.

Zlatý kůň

Často bývá v souvislosti s Plešivcem uváděna i pověst o zlatém koni. Nicméně Plešivcem se myslí asi kopec Pleš, jižně od Mníšku, kde se ve středověku zlato skutečně těžilo. Pověst je však pěkná a byla by škoda ji vynechat.

Onen zlatý kůň se objevil na louce u vsi, která se dnes jmenuje Nová Ves pod Pleší. Kůň se klidně pásl a zářil jako sluníčko. Vesničané se seběhli, aby se na tu nádheru podívali, někteří se ke koni zkusili přiblížit. Ale to se koni nelíbilo a zmizel.

Za pár dní se kůň objevil znovu a chamtivé vesničany napadlo, že by jej mohli chytit a získat tak ohromnou haldu zlata. Vyzbrojeni holemi či nářadím obklíčili nebohého koně a začali jej zatlačovat k strmému svahu Plešivce. Když už měli koně téměř na dosah, kůň se rozhlédl, vzepjal se na zadní nohy, otočil a rozběhl se ke stěně. Ta se před zlatým koněm otevřela a za ním zase zavřela, aby jej skryla v hlubinách.

Vesničanům sled událostí vyrazil dech, stáli před skalou a nevěřili, že právě přišli o všechno zlato. Večer odešli domů a druhý den se vrátili s kladivy a krumpáči, aby se ke koni prokopali. Hnáni vlastní chamtivostí kutali zuřivě několik dní a nocí, až se stěna před nimi prolomila a je ozářilo světlo. Objevili jeskyni, kde se schovával zlatý kůň.

Vesničané začali vítězně křičet, ale lomoz splašil zlatého koně. Ve snaze utéci naběhl do úzké a hlavně slepé boční chodby, kde se zasekl. Vesničané se radovali, že jim kůň již neuteče. Rozhodli se, že jej vyprostí a odvedou na provazech domů. Chytili jej za ocas a vší silou zatáhli. To se zlatému koni nelíbilo: poprvé vyhodil zadníma nohama a vesničané se svalili jeden přes druhého. Pak vyhodil podruhé a to se jeho nohy dotkly stropu. Cinklo to a blýsklo se. Chvilinku, ale opravdu malou, bylo ticho a pak se ozvalo praskání. Skála se zřítila a všechny vesničany zavalila. Zlatého koně už nikdo nikdy neviděl, ale ve skále zůstalo všechno zlato.

Kudy ke krabičce

Na Plešivci je několik dalších krásných kešek a tak je nemožné odhadnout, od jaké se na Malou Skálu vydáte. Zapomeneme-li na ty ostatní, doporučíme přístupovou trasu od Klínku, sedla mezi Plešivcem a Pískem. Na waypointu PA je možné odstavit vozidlo. Vydáte se na sever po silničce stoupající na Plešivec, až dojdete do blízkosti Eliščiny studánky. Odbočíte vlevo na lesní cestu (waypoint P4), po dešti varujeme před trávou, kterou je místy porostlá. Máte-li rádi velikány, pozorujte pravou stranu, kde roste krásný buk. Později budete procházet okolo jedné z mnoha studánek na Plešivci (waypoint ST) a zanedlouho odbočíte na waypointu T2 opět vlevo. Po vrstevnici budete pokračovat na západ, až dojdete na vyhlídku.

Cesta k Eliščině studánce je pohodlně sjízdná pro kolo i kočárek. Další pokračování půjde spíše s obtížemi, nicméně známe kačery, kteří by svůj terénní kočárek na vyhlídku dotlačili.

Alternativou může být cesta doporučovaná RaRaTeamem: až na waypoint T3 vás dovede asfaltová cesta, pěkně po vrstevnici jedničkovým terénem. Na uvedeném waypointu T3 odbočíte ve směru ke kešce na vyšlapanou pěšinu a budete po ní stoupat podél skal až na vyhlídku. I po dešti by vás mohla dovést nahoru suchou nohou.

Krabička je umístěna nedaleko vyhlídky, vzhledem k okolnímu terénu hlídejte při hledání děti. Pro krabičku není potřeba lézt do skalní stěny ani na velké kameny.

Zpět na listing na Geocaching.com / Back to cache page on Geocaching.com