Ve vesničce Mezihoří, která je svým jménem pevně spjata s okolními vrchy, mají dvojici rybníků. Na návsi, u turistického rozcestníku, naleznete rybník menší, kdysi zvaný Obecní. Vede od něj cesta k hrázi rybníka většího, kdysi zvaného Panský. Jména rybníků věrně odrážejí majetková a užívací práva k těmto vodním nádržím. Dnes je Panský rybník v mapách označován jednoduše jako Mezihoří a u návesního rybníka se už v mapách jméno neudává.
Panský rybník byl založen v plochém sedle mezi velikány Bělčem a Tuhoštěm nad vsí, v mělké pánvi pod Ostrým vrchem. Mohutná hráz, v současnosti zdobená letitými duby, přehradila nejužší místo kotlinky, aby pojala drobné bezejmenné či dokonce jen občasné potůčky z okolních polí a vytvořila velkou vodní plochu o rozloze 5,6 ha. Kdy rybník vznikl, nám není známo, ale na konci 18. století již existoval ve své současné rozloze. Voda z Panského rybníka dává vzniknout Mezihořskému potoku, který dál teče podél silnice z Ježov do Švihova, kde se vlévá zleva do Úhlavy.
Nedávno byly na rybník vysazeny desítky kachen divokých (Anas platyrhynchos), dříve zde byla pozorována menší tažná kachna kopřivka obecná (Anas strepera), lyska černá (Fulica atra), někteří poláci či největší evropská potápka, potápka roháč (Podiceps cristatus).
Tříoříškový příběh
Když v zimě 1972 až 1973 natáčel Václav Vorlíček jednu z nejúspěšnějších českých a německých pohádek, Tři oříšky pro Popelku, mnoho scén se točilo na švihovském hradě a v jeho okolí. Panský rybník v Mezihoří byl pozadím pro několik jezdeckých scén natáčených na sousedních polích. Jeho hráz byla především krásným místem pro závěr zimní honičky na saních tažených koňmi.
Ve filmu macecha s dcerou Dorou přestrojenou za Popelku prchají na saních od vlastního statku, aby donutili prince požádat Doru o ruku. Kočár však na hrázi najede na hrbol, převrátí se a obě podvodnice po letu vzduchem skončí ve studené vodě rybníka. Při jejich zachraňování princ zjistí, že v rybníce není jeho nevěsta. Zanechá obě darebnice jejich osudu, ale neví, kde by svou vyvolenou hledal. Naštěstí mu poradí sova Rozárka a princ za ní odjíždí mezi duby. Kočí, který přispěchá na pomoc mokrým ženám, nakonec spadne do rybníka také. Záběry si můžete prohlédnout na stránkách Filmová místa.
Sestru Doru hrála Dana Hlaváčová a právě tento záběr označila za nejhorší. Člověk by ji věřil, že studená voda zamrzlého rybníka musel být otřesný zážitek, ale paní Hlaváčová byla tehdy v šestém měsíci těhotenství a tak do vody vůbec nevstoupila. Zatímco její německá kolegyně, Carola Braunbock, představitelka macechy a mimochodem rodačka ze Všerub u Plzně, dostala pod sukně speciální oděv a v rybníce se skutečně vykoupala, pro Danu Hlaváčovou připravili technici konstrukci, díky níž stála několik centimetrů nad vodou. Hráz se od dob natáčení příliš nezměnila, jen v místě nehody kočárů je dnes můstek k výpusti.
I tajná skrýš Popelky, stará stodola, stávala kousek od Mezihoří, v ovocném sadu po pravé straně silnice do Švihova. Původní stodola je už několik let zbouraná a na jejím místě v sadu stojí chata. Ve stodole Popelka v podání Libuše Šafránkové louskala pod dohledem sovy Rozárky oříšky. Rozárka však s filmaři vůbec nespolupracovala. Aby puštík z berlínské zoo přes den vůbec mrkl, natož koukal do oslepujících reflektorů, nechal ji pan Vorlíček cvrnkat prstem do zadku!
Kudy ke krabičce
Od Obecního rybníka vede pohodlná cesta, vhodná pro pěšího, kolo i dětský kočárek. Na boční cestě u Obecního rybníka lze myslím i krátce parkovat, dál autem nezajíždějte, cesta na hráz není dlouhá a míst na zaparkování má jak šafránu. U turistického rozcestníku (waypoint T1, streetview) si můžete na informační tabuli přečíst o Mezihoří i slavném Tuhošti. Pak po cestě stáčející se pozvolna vlevo dojdete až na hráz. Pokud se na poslední odbočce vydáte lehce do kopce vpravo, dostanete se do lesa na svahu Tuhoště.
Pahorky pro stonožky
Keška je doplňkem série Pahorky pro stonožky, která vás provede po vrcholech Doubravského hřebenu a blízkých sousedních kopcích. Navštívíte nádherné a původní smíšené lesy, projdete okolo drobných skalek, zavítáte na místa dalekých výhledů, budete moci obdivovat krásné a staré stromy či se zastavit jak poutník u drobných památek na úpatích velikánů. Předpokládáme, že než všechny kešky na Pahorcích naleznete, budete mít správně protažená těla a dostatečně utahané nohy.
Děkuji Gjende za tip!