Třímanské skály naleznete na strmém pravém břehu řeky Berounky orientovaném k západu a jihu, přibližně 1 km západně od vsi Hřešihlavy, 2 km jižně od vsi Třímany a 8 km severně od města Radnice. Vodáci se s rezervací setkají na 95. říčním kilometru Staré řeky. Patří mezi nejkrásnější a nejhodnotnější části rozsáhlého přírodního parku Horní Berounka, které chrání krajinný ráz jednoho z nejzachovalejších říčních údolí v Čechách.
Ochrana přírody
Přírodní rezervace byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR 14. prosince 1990 na území o rozloze 27,10 ha. Předmětem ochrany jsou především původní, člověkem téměř nedotčené, porosty skalních stepí a reliktních borů v ojedinělé kombinaci s podložím. Zachovaná rostlinná společenství umožňují objasnit stěhování rostlin v době poledové a též otázky říčního fenoménu. Kategorie ochrany podle IUCN je řízená rezervace (např. jsou nahrazovány nepůvodní druhy jako trnovník akát či borovice černá), přičemž lesní porosty rezervace směřují k pralesu. Rezervace je v dobrém stavu, ale kromě přírodních procesů jako je eroze ji ohrožují divoké skládky odpadu, zemědělská činnost či vandalismus sprejerů.
Geologie
Strmé a vysoké svahy (až 130 metrů) jsou důsledkem dlouhodobého působení řeky na nárazový, jesepní břeh levotočivého meandru, při kterém je obnažováno podloží z břidlic svrchního proterozoika (starohor) a vznikají četné rozsáhlé skalní výchozy. Jejich následná eroze a částečný rozpad daly vzniknout sutím pokrývajícím údolní svahy. Ještě níže, na úpatí se vytvářejí zřetelná koluvia, tj. usazeniny různé hrubosti. Na těchto usazeninách vznikly hnědé půdy, na skalkách jsou kambizemní rankery (rankery jsou mladé půdy vzniklé rozpadem hornin, jde o přechod k vyvinutějším půdám) a rankerová kambizem (vyvinutější hnědá půda typicky vznikající z rankeru).
Flóra a fauna
Rezervaci lze velmi snadno rozdělit na jižní část se zcela zalesněnými svahy orientovanými k západu a severní skalnatou část orientovanou k jihu. Rozdílná stanoviště s velmi odlišnými podmínkami určují rostlinná společenstva.
Na skalních výchozech a mělkých půdách na blízkých svazích roste např. chráněná tařice skalní (Aurinia saxatilis), která dokáže rozzářit celý svah svými žlutými květy. Na stejných místech naleznete česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum) zvaný též česnek chlumní, žlutě kvetoucí rmen barvířský (Anthemis tintoria), léčivý bíle kvetoucí čistec přímý (Stachys recta), krásnou bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum), nepříliš častý hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), kopretině podobnou řimbabu chocholičnatou (Pyrethrum corymbosum), léčivý polokeř pelyněk ladní (Artemisia campestris) či travinu smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata).
V jižní, lesnaté části rezervace se na jaře objevuje půvabný jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus) se zajímavě proměnlivou barevností květů a ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea).
Stromové patro tvoří především habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea) a borovice lesní (Pinus sylvestris) doplněné břízou bělokorou (Betula pendula), javorem babykou (Acer campestre), javorem mléčem (Acer platanoides) a lípou malolistou (Tilia cordata).
Zaznamenán byl i brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), třešeň ptačí (Prunus avium), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) či trnka obecná (Prunus spinosa).
Skalnaté stěny jsou pravidelným hnízdištěm naší největší sovy, výra velkého (Bubo bubo). Žije zde žluna zelená (Picus viridis), káně lesní (Buteo buteo), na území rezervace zalétá ledňáček říční (Alcedo atthis). V bezprostředním okolí řeky vně rezervace leží zimoviště vodních ptáků, např. morčáka velkého (Mergus merganser). Vlhčí lesy jsou domovem mloka skvrnitého, naopak teplé kamenité svahy jsou domovem ještěrky obecné (Lacerta agilis).
Kudy ke krabičce
Vodáci budou mít návštěvu keše jako krátkou zastávku při splouvání, neboť jen pár desítek metrů od keše lze pohodlně přirazit k břehu (waypoint T6). Připomínáme, že se okamžitě ocitáte v přírodní rezervaci, kde není možné tábořit, natož rozdělávat oheň, ať už dané místo vypadá jakkoliv.
Pro ostatní máme v nabídce tři pěší výlety:
Nejkratší trasa začíná v Hřešihlavech, kde si zvolte vhodné parkování (odhadujeme waypoint P1) a vydejte se po silnici směrem na Třímany. Před lesem, na waypointu T1 odbočte na červeně značenou turistickou trasu č. 0207, mimochodem součást jižní trasy Svatojakubské cesty. Červená značka vás provede svahy jižní částí rezervace a dovede až na louku. V žádném případě si nezkracujte cestu za šipkou přes rezervaci, dozajista byste poškozovali nestabilní svahy. Jen co vyjdete z lesa (waypoint T2), odbočte vpravo a pokračujte po okraji louky až k jejímu konci (waypoint T3). Ke keši je to odtud jen kousek. Celkem ke keši zhruba 2 km.
Nejdelší trasa s nejmenším převýšením má začátek u Nového Mlýna (waypoint P3) a vede po červené značce údolím Radnického potoka. Nedaleko ústí potoka do Berounky (waypoint T5) se napojíte na červenou přicházející od Bujesil a přes louku půjdete až k místu, kde se červená noří do lesů (waypoint T2). Odtud je cesta popsána výše. Celkem ke keši zhruba 4 km.
Poslední trasa začíná na návsi v Bujesilech, kde je možné též zastavit vůz (waypoint P2). Trasa vede první třetinu po polních cestách, po kterých lze dojet k lesu, kde je nezbytné zastavit (waypoint T4). Lesem pokračujte po červené, zdejší úvozová cesta, často nad strmým svahem, je velmi pěkná. Dovede vás až k lávce přes Radnický potok (waypoint T5), odkud je cesta popsána v předchozí trase. Celkem ke keši zhruba 3 km.