Při každé cestě z Plzně do Litvínova jsem se těšil na místo, kde se silnice najednou vyhoupla nad pole a otevřel se výhled do kraje. Vlastně jsem ani nevěděl, přes jaké vsi a na jaké kopce se dívám, ale užíval jsem si těch pár okamžiků, než auto začalo klesat do další vesnice. Tenkrát jsme zde nestavěli, vojáci svou přítomností dávali jasně najevo, že jsme tady nežádoucí. Časy se změnily, vojáci jsou pryč, krásné výhledy do severních Čech zůstaly.
Přívraty (kdysi dávno též Faliken Berg, Przibratberg či Doliken Höhe) jsou plochým kopcem v Petrohradské pahorkatině, který jen pozvolna vystupuje do nadmořské výšky 594 metrů. Největšího převýšení cca 80 metrů dosahuje oproti rybníkům U Zbořeného mlýnu na severozápadě. Kopec se nachází mezi třemi vesnicemi, Žďárem, Tlestky a Otěvěky, a stejně lze říci, že všechny tyto vsi leží na jeho mírných svazích.
Přestože nejsou Přívraty žádnou velehorou, je z jeho svahů pěkný výhled k severozápadu a též k severu. Kromě severního konce Blatenského svahu dohlédnete na východní okraj Doupovských hor v okolí Valče a za dobré viditelnosti Klínovec a od něj se do dálky táhnoucí hřeben Krušných hor. Na severu je možné zahlédnout první kopce Českého středohoří. Uvidíte však také chladící věže a komíny obřích uhelných elektráren Prunéřov II (vlevo) a Tušimice (vpravo). Na severovýchodním horizontu se vine památná jírovcová alej s kaplí u Plavče.
Přes vrchol Přívratů prochází hranice tří dílčích povodí. Voda z jihozápadních a západních svahů stéká do Ostroveckého potoka a dále prostřednictvím Podvineckého potoka a Blšanky do Ohře. Jihovýchodní svahy odvodňuje v Otěvěkách pramenící Lhotský potok, který ústí do Javornice, a vodu ze severních a severovýchodních svahů odvádí nejvýznamnější Rakovnický potok, který se stejně jako Javornice vlévá do Berounky, ale až u Křivoklátu. Veškerá voda z různých stran Přívrat se však nakonec setká v Labi.
Protivzdušná obrana státu
Vynikající přirozené výhledové místo přílákalo i Československou lidovou armádu. Od září 1977 zde byla umístěna 561. radiotechnická rota Jesenice (VÚ 4806/C) spadající pod 56. radiotechnický prapor – Zličín. Na severním okraji Žďáru byl u silnice I/27 areál s kasárna a velitelstvím, o tento areál se rota dělila s útvary automobilního a stavebního vojska.
Na temeni Přivrat bylo později budováno nové radiolokační stanoviště, které bylo stavebně dokončeno až v roce 1985. Tvořila jej budova velitelství a zázemí včetně kuchyňky či ložnice, zpevněný plac pro mobilní systém velení roty v systému VOZDUCH V-1p, stožár pro antény směrových radiostanic, dvojice podzemních ženijních pěchotních úkrytů typu ÚŽ-6, hluboké betonové okopy pro směrovou radiostanici RDS-66 Duha v Tatře 805 a pro dálnopis spolu s radiostanicí R-109 na vozidle Praga P-V3S. Dále byly v areálu dva trojlodní úkryty, které sloužily jako sklady a zároveň jako stanoviště pro antény radiolokátoru P-37 Dýšina, radiolokátor P-15 Hrašovík a radiolokační výškoměr PRV-16 Barca.
Další radiovýškoměr PRV-9 Štrba byl na nedaleké vyvýšenině, kterou obklopovaly okopy pro ukrytí radiolokátoru P-15, kabinu automatizovaného systému velení VOZDUCH a pro dvojici Ještěrek neboli samohybných protiletadlových dvojkanónů vz. 53/59.
Rota zanikla na začátku března 1992 a Přívraty čekalo obvyklé rozkradení všeho, co šlo odvézt a mělo nějakou hodnotu. Zároveň začaly některé okopy sloužit jako černá skládka běžného odpadu. Zasvěcený komentář k celému areálu, ze kterého jsem čerpal, sepsali Petr Janda a Petr Kunc, doplněný je řadou fotografií. Zajímavou fotogalerii areálu připravil radioklub OK1KGT. V současnosti slouží celý areál jako paintballové hřiště.
Kudy ke krabičce
K celému areálu vede od silnice I/27 panelová cesta, je však za závoru a vjezd na ní není povolen. Auto můžete ohleduplně odstavit na okraji odbočky (waypoint PA, streetview). Druhá procházková trasa vede oklikou mezi pastvinami a poli ze severovýchodního konce Otěvěk (z waypointu T1 přes T2).