Východní hradbu železnorudské kotliny tvoří masiv Polomu, dříve známého pod německým názvem Fallbaum. Jde o mimořádně rozlehlou horu, která s tisícovkami na svých rozsochách zaujímá území ohraničené říčkou Řeznou, potokem Debrníkem při státní hranici, Drozdím potokem v oblasti Hůrek a Hůreckou silnicí na severu. Jen pro srovnání, jde o území daleko větší než zaujímá město Klatovy. Polom patří do Debrnické hornatiny, součásti Železnorudská hornatiny.
Keš vás přivede na severozápadní vrchol Polomu, který vystupuje do nadmořské výšky 1295,1 metru (waypoint R1). Druhý vrchol, na kterém naleznete keš Dvojče Polomu, je vzdálen 700 metrů jihovýchodním směrem a dosahuje do nadmořské výšky 1291,4 metrů. Mezi oběma vrcholy je mělké, 20 metrů hluboké sedlo, pročež jsou oba vrcholy považovány autory projektu Tisícovky.cz za hlavní vrcholy. Nadmořská výška řadí vyšší z vrcholů Polomů na 23. místo mezi vrcholy české části Šumavy a na 63. místo mezi všemi tisícovkami Česka. Mimochodem, před sto lety byla pro Polom naprosto běžně udávána nadmořská výška 1241 metrů.
Úzký vrcholový hřeben je značně protáhlý, jen partie nad 1275 m.n.m je dlouhá přes kilometr a při přechodu hřebene půjdete téměř 3 km v nadmořské výšce přes 1200 m. Nad to na hřeben na severu navazuje Sklářský vrch klesající až k drobnému Toku. Na opačné straně hřeben navazuje na ještě vyšší Debrník. Svahy v ose hřebene jsou mírné, oproti tomu svahy k jihozápadu a severovýchodu klesají příkře. Oproti nejvyššímu sedlu s Debrníkem (Plesnou) je Polom vyšší o 102 metrů, což jej řadí mezi české ultratisícovky. Pokud by nebyl Zámecký les (1129 m) na západní rozsoše Polomu považován za hlavní vrchol, dosahoval by vrchol Polomu největšího převýšení 565 metrů oproti Řezné před Alžbětínem, ale i převýšení necelých 450 metrů oproti potoku Debrníku v Medvědích jamách je úctyhodné.
Geomorfologické okénko
Pro pochopení hodnoty Polomu je potřeba se nejdříve podívat na Šumavu jako celek. Jde o nejstarší a nejrozsáhlejší pohoří střední Evropy, je tvořené horninami předprvohorního až prvohorního původu. V následujících miliónech let byl povrch v místech dnešní Šumavy postupně zarovnáván, tehdejší Šumavu byste ani v nejmenším nepoznali. Nicméně v třetihorách alpinské vrásnění zdvihlo staré horniny do značné výše, nejvíce na jihozápadním okraji pohoří při současné státní hranici. Jasnou stoupou po tomto masivním zdvihu jsou Pláně, rozsáhlá oblast střední Šumavy ležící v nadmořské výšce přesahující 1000 metrů. Změna sklonu terénu vedla k výraznému zesílení erozní činnosti vody a vzniku prvních kaňonovitých údolí. Zde je potřeba si uvědomit, že jednotlivé šumavské hory "nevyrostly" nad okolní terén, ale naopak řeky z okolního terénu odnesly materiál a hory svými údolími "vyřezaly".
Hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem procházející přes Šumavu (a též přes Polom) přispělo k tomu, že celé pohoří bylo velmi vzdálené hlavním erozním procesům. Šumavské pláně jsou proto stále tvořeny paleoreliéfem, původním zarovnaným terénem. Výjimečnou pozici mezi nimi zaujímají některé odlehlíky, nejvyšší hory hraničního hřebene ležící na hlavním rozvodí a proto jen málo ovlivněné zpětnou erozí vodních toků. Tyto vrcholy v nadmořských výškách okolo 1300 metrů a výše byly ve čtvrtohorách dále zarovnávány působením mrazu a vody. Vrcholový hřeben Polomu spolu s např. Jezerní horou, Ždánidly či Černou horou mezi takové vrcholy patří a je proto považován za významnou geomorfologickou lokalitou.
Přiléhavé jméno
Před dvaceti roky by návštěvníci Železné Rudy jen nevěřícně kroutili hlavou nad historickými průvodci: považte, výhled na Polomu! Jenže ještě na počátku 20. století byl Polom právě pro výhledy vyhledáván, viz:
Fallbaum, 1241 m vysoký vrch, s kterého velmi pěkný rozhled na Pamfer, Pancíř, Můstek, Špičák a další.
– Körbrův průvodce - Šumava, 1908
Brzy objeví se nám lysé čelo Fallbaumu. Úzkou pěšinou kol železného kříže dostihneme temene 1238 m vysokého a kocháme se širým rozhledem v dálku. Celá šumavská vysočina až k Velharticím a Rabí, ke Zhůří.
– František Adolf Šubert, Čechy - Šumava, 1895
Za proměnlivostí podoby Polomu v čase může jeho tvar i poloha. Jihozápadní svahy Polomu tvoří vysokou stěnu, která je postavená do cesty větrům v převažujícím směru. Prožene-li se silná vichřice od západu či jihozápadu, spolehlivě narazí na svahy Polomu. Je-li dostatečně silná, smete libovolné lesní porosty ve vrcholové části. Jde o opakovaně zaznamenaný jev, což se právě odráží v českém i německém jménu hory i v dnešní podobě hřebene.
Objevená historie lesů, vichřic a jména
Pracovníci Správy NP a CHKO Šumava zkoumali lesy na Polomu a jejich zbytky a to i v kontextu dobových hospodářských map. Zjistili velmi zajímavou historii zdejších lesů a došli k závěru, že lesy na Polomu byly staré a přirozené. Název Fallbaum získala hora pravděpodobně po roce 1650, kdy se v údolí Řezné usadili lidé. Je možné, že v té době byl hřeben Polomu holý nebo poškozený. O necelých sto let později byl v mapách vyznačen na již pojmenovaném Polomu souvislý les.
V roce 1740 byla zaznamenána velká vichřice, při které byl les na Polomu plošně zničen či poškozen polomy a vývraty. Zřejmě následovala kůrovcová gradace. V téže době vznikla v centru poškozeného území sklárna na Hůrce. Podobné vichřice postihly Polom v letech 1821, 1867 a 1870, což v následujících letech vždy vyvolalo nárůst zmlazení lesních porostů.
Většinu 20. století byl Polom ukrytý pod souvislým smrkovým lesem s vtroušenou jedlí a bukem. Avšak 18. ledna 2007 les kompletně smetl orkán Kyrill, stromy byly přelomeny nebo vyvráceny, jak budete mít možnost na vlastní oči vidět. Analýza pařezů a pahýlů po této smršti vedla ke zjištění, že se les vyvíjel podobně jako na Jezerní hoře nebo na Debrníku, nejpřísněji chráněných územích v blízkém okolí. Některé skupiny stromů, které představovaly necelou čtvrtinu porostu, byly více než 200 let staré. Bylo možné najít rozptýlené stromy s věkem 260 až 280 let. Zbytek porostu měl stáří okolo 130 let a okolo 180 let.
Ve světle těchto poznatků je zjevné, že orkán Kyrill na Polomu nezničil nestabilní stejnověký hospodářský les vysázený člověkem, ale smetl přírodou formovaný a člověkem spíše neovlivněný starý les. Je pravděpodobné, že stejný osud časem potká libovolný vzrostlý les na Polomu, a tak i současné zmlazení má budoucnost jasnou až do příští extrémní vichřice.
SOTA cache
Polom byste našli mezi horami programu Summits On The Air neboli Vrcholy v éteru. Cílem programu je rozvoj radioamatérského provozu z vrcholů kopců a hor. Radioamatér si tedy do batohu složí své přenosné vysílací zařízení a vydá se na vrchol vybraného kopce. Z něj pak vysílá a snaží se spojit s jinými radioamatéry, ať již doma či na jiných lokalitách.
Radioamatér na kopci získává body, které rostou s náročností výstupu (tj. nadmořská výška, bonus za zimní terén), nicméně jsou započítány jen při 4 a více spojeních. Získané body se objevují v ústřední databázi SOTA. Program SOTA není omezen na české radioamatéry, naopak jde o aktivitu celosvětovou, ke které se Česko připojilo v květnu 2007. Polom (OK/PL-008) patří svou výškou mezi desetibodové kopce. Poprvé byl aktivován 7. srpna 2008 plzeňským radioamatérem Honzou s volacím znakem OK1NF. Za slunečného dne vystoupal cestou od Nové Hůrky a na vrcholu navázal 28 spojení.
Kudy ke krabičce
Od Železné Rudy či Alžbětína: Do města lze dojet vlakem, autobusem i míst vhodných k parkování je tu povícero. Dojděte k bývalému zámku Debrníku (waypoint T2) a po červené značce stoupejte až do sedla mezi Polomem a Debrníkem. Cestu lemují tabule Tetřeví naučné stezky, které vám táhlé stoupání oživí. U poslední tabule odbočíte (waypoint T3) vlevo na neznačenou cestu vedoucí na vrcholový hřeben Polomu. Pokud připočtete cestu na zámek Debrník, je délka trasy přibližně 8,5 km, převýšení činí 500 metrů, cyklisté mohou dojet až k tabuli na kole, dál ani jedno protočení pedálů.
Od Nové Hůrky: Od parkoviště (waypoint P1, streetview) se vydejte po modré značce na bývalou Hůrku, odsud po silničce či žluté značce na rozcestí V Zátočině (waypoint T1) a pak pokračujte po červené značce až za odpočívadlo Pod Polomem, kde u poslední tabule Tetřeví naučné stezky (waypoint T3) odbočíte na neznačenou cestu vedoucí na jihovýchodní vrchol a přes sedlo přeběhnete na vyšší vrchol. Vzdálenost 7,5 km, převýšení 400 metrů, cyklisté mohou dojet až do sedla k Debrníku na kole, dál na něm jet nesmí.
Od Gerlovy Huti: Na této cestě budete jistě potřebovat mapu, není nijak značená. Od parkoviště u rozcestí Hůrecká silnice (waypoint P2, streetview) se vydejte na neznačenou silničkou směřující k jihovýchodu. Na druhém větším rozcestí (waypoint T4) odbočte na Gerlovu cestu, po které budete stoupat po východních svazích Sklářského vrchu až ke křížení s bývalou signálkou. Odbočíte vlevo, ale po několika metrech chůze po signálce odbočíte vpravo (waypoint T5) a začnete stoupat na Polom, jen po zhruba 750 metrech (waypoint T6) odbočíte na cestu vedoucí až na vrchol. Vzdálenost mírně přes 4 km, převýšení okolo 380 metrů, cyklisté na tuto cestu nemohou.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!