Je to paradox: tisíce turistů pěšky či na kolech putují dlouhé kilometry, aby se dostali na Poledník, vystoupili na jeho rozhlednu a pohlédli do kraje, protože rozhledna je v národním parku a na vysokém kopci. Vedle toho jsou v Šumavském podhůří stovky nenápadných míst, která mají malebnější výhled, jsou pár desítek metrů od silnice, ale turistu na nich neuvidíte, co je rok dlouhý.
V přírodním parku Kochánov, nedaleko silnice z Hlavňovic na Keply je kopec s poetickým názvem Pálenka. Jako mnoho okolních kopců má vrchol ukrytý v jehličnatém lese, naprosto bez výhledu. Na rozdíl od plochého temene se na jeho svazích rozprostírají udržované louky a pastviny, někdy sekané člověkem, jindy spásané ovcemi. Vysoká tráva vlnící se v rytmu větru i jednolitá zeleň nízko posekané louky jsou krásné, ale ... ale když se sejde vymetená obloha s čistým vzduchem, tak nádherný výhled nepřekonají.
Pálenka s vrcholem v nadmořské výšce 897,1 metrů nepatří mezi nejvyšší vrcholy podhůří. Její výška je nicméně pro daleký výhled dostatečná – nejvyšší kopce směrem k východu jsou přibližně o 100 metrů nižší (výjimkou je samozřejmě Svatobor). Za ideální viditelnosti byste mohli vidět vrcholy až v osmdesátikilometrové vzdálenosti jako Javorovou skálu u středočeského Monince, ale kdo ví, zda kopce na dalekém horizontu bez silného dalekohledu rozeznáte.
Z těch zajímavějších vrcholů můžete zahlédnout blízký Borek u Velhartic, brdský Třemšín, Koňský vrch u Orlické přehrady, Džbán u Vlkonic, Čepičnou, mohutný Svatobor, Vysoký Kamýk u jihočeského Protivína, Volšovskou stráž a vyšší Sedlo, Zahájený, tisícovky Ždánov a Královský kámen, Boubín vykukující za Popelnou horou či Huťskou horu. Určitě nepřehlédnete vysoko položenou vesničku Odolenov vlevo Svatoboru, bílou věž kostela Petra a Pavla v Petrovicích, hrad Kašperk nebo pod vámi domek v Javoříčku.
Ale možná zapomeňte na všechny jména kopců, vzdálenosti a jejich nadmořské výšky a užívejte si záplavu jejich oblin v odstínech modré a zelené či mozaiku střídajících se lesů, luk, remízků a mezí. Při mracích plujících po obloze je zajímavé sledovat běh jejich vrženého stínu po loukách a horách.
Kudy ke krabičce
Vhodné místo k zastavení je u křižovatky silnic na druhé straně kopce, hned za vjezdem na drobnou louku (waypoint P1). Odtud byste pokračovali vzrostlým lesem přes vrchol, nebo po louce u silnice a následně přes les ke keši a vyhlídce, cestou si můžete prohlédnout dvojice statných jedlí (waypoint R1), přibližně 400 metrů. Je-li louka nad Javoříčkem čerstvě posekaná, bude rychlejší zaparkovat u vjezdu na louku (waypoint P2) a vydat se pěšky přes ní. Na této trase potkáte alespoň jeden ohradník, je to ale jen 200 metrů.