Ústí Úslavy tradiční cache – GC1M8ET

CS: Ústí nejmenší z plzeňských řek do Berounky v blízkosti kostela sv. Jiří na Doubravce.
EN: A confluence of the Úslava and Berounka rivers nearby saint George church.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Soutok
Soutok Úslavy a Berounky na snímku od teamu Ptáci

Blízko starobylého plzeňského kostelíka sv. Jiří na Doubravce se potkávají dvě velké řeky: Úslava vtéká do Berounky. Paradoxně se před pár sty lety na stejném místě potkávaly dvě jiné řeky: Bradlava se vlévala do Mže. Lidé později začali názvy plést a tak ze jména řeky Úhlavy vznikla chybou Úslava a proti proudu se k Plzni šířila nákaza řeky berounských.

Průběh toku

Poslední metry Úslavy

Úslava pramení na jižních svazích Drkolné, nejvyšší hory Středočeské pahorkatiny, aby od ní tekla po celou dobu Plzeňským krajem až do Plzně. Nejprve teče na hranicích Kolinecka k východu, aby se od Zavlekovského Mlýna vydala k severu k městu Plánici a dále přes přírodní park Plánický hřeben do Žinkov. V úseku po Žinkovy je někdy stále tradičně označována jako Bradlava, naopak od Žinkov po Nepomuk ji místní nazývají Žinkovkou. Za Žinkovy se Úslava opět stáčí k východu, aby po pár kilometrech minula slavnou Zelenou horu a město Nepomuk. Od soutoku s Myslívským potokem opět mění směr, tentokrát k severozápadu, a po hranici přírodního parku Buková hora míří k městu Blovice. Ač se koryto neustále klikatí, tok se za Blovicemi stáčí k severu, aby přes Nezvěstice dotekla Úslava k loveckému zámku Kozel. Od něj se vrací do severozápadního směru a přes Sedlec a Starý Plzenec dotéká do Plzně, kterou proteče po východním okraji.

Dalo by se říci, že Úslava je řekou rybníků. První rybníček napájí jen pár desítek metrů od svého pramene, celkem proteče či napojí ještě 15 dalších. Na jejím toku jsou obří rybníky, Hnačovský a Žinkovský, druhý a čtvrtý nejrozlehlejší rybník v Plzeňském kraji. Další giganti vznikly na přítocích Úslavy – více než stohektarový Kozčínský (1.) a o něco menší Myslívský (3.). Celkem je v povodí Úslavy 78 rybníků větších než 1 hektar s celkovou plochou dosahující bez mála 600 hektarů.

Kormoráni v koruně

Mezi přítoky Úslavy nepatří žádný větší tok, zmínit lze Oborku (L), Habartický potok (L), Mihovku (P), Myslívský potok (P), Čížskovký potok (P), Chocenický potok (L), Podhrázský potok (L), Bradavu (P) a Kornatický potok (P). Největším přítokem je Bradlava, která po 21,68 km svého toku ústí do Úslavy nedaleko Nezvěstic.

Na tok Úslavy je ale možné se také kouknout v číslech: pramen a ústí jsou od sebe vzdálené 48 km, délka řeky je přitom dvojnásobná, neb ústí na svém 96. kilometru a stává se tak 26. nejdelší řekou na území Česka. Od pramene v nadmořské výšce 637,2 metrů sestoupí o 338 metrů k ústí v nadmořské výšce 299,1 metrů a spolu se svými přítoky odvodní území o rozloze 755,7 km2. Střední sklon toku je 3,51 promile.

Vodáctví na Úslavě

Soutok
(větší rozlišení)

Někteří vodáci označují Úslavu za nejzajímavější z plzeňský řek. Je sjízdná od svého 65. říčního kilometru, tj. od Žinkov, ale jen výjimečně: Úslava nemá příliš velké průtoky a tak je sjízdná jen při jarním tání či po vydatných deštích, tj. na vodočtu v Koterově by mělo být více než 50 cm. Klikatící se tok má zarostlé břehy a celou řadu jezů, plavba je proto pomalá. Průměrná obtížnost je WW I+, tj. patří již mezi divoké vody, a určená je pro mírně pokročilé vodáky. Mezi nejhezčí úseky patří část od Kamenska do Sedlce či od Plzence do Koterova. Na serveru Raft.cz naleznete kilometráž Úslavy.

Povodně

Kostel sv. Jiří

Úslava je z plzeňských řek nejméně vodnatá, její dlouhodobý průměrný průtok dosahuje 3,61 m3/s, což je srovnatelné se Střelou. V roce 2002 při katastrofálních záplavách měla Úslava kulminační průtok 459 m3 za sekundu. Při takových i menších povodních, jako např. na začátku roku 2011 se kostelík sv. Jiří stává ostrůvkem uprostřed řeky, která svůj tok zkracuje přes níže položené okolí kostela.

Soutok a okolí

Osamělý kormorán

Pravý břeh Úslavy a následně Berounky je oblíbeným vycházkovým místem obyvatel Doubravky. Rovinaté okolí kostela sv. Jiří vnímá mnoho lidí jako ideální plochu pro venčení svých psích přátel. Díky snahám nedaleké záchranné stanice živočichů slouží v zimním období okolí soutoku jako zimoviště vodního ptactva. Všechny možné kachničky, lysky a labutě magnetem jsou rázem magnetem pro malé děti. Po zimě lákají návštěvníky na louky různé akce, např. tradiční svatojiřská pouť, ohňostrojová show Plzeňské ohýnky či Historický víkend.

Levé břehy obou řek jsou navštěvované mnohem vzácněji, neboť jeden je ozdoben městskou čističkou a druhý je schován za areály sportovišť, zahradnictví a různých firem. Jedinou zajímavostí levého břehu jsou skalky pod Pecihrádkem.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA