Plaský Špitál tradiční cache – GC1P27Q

CS: Kopec nad Střelou s výhledem na Plasy a Nebřeziny.
EN: Hill Špičák above the river Střela with view of Plasy and Nebřeziny.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Špitál

Špitál, kterému je věnovaná tato cache, není nemocnicí ani lazaretem. Jde o kopec na půli cesty mezi Plasy a Nebřezinami. A protože je jeho vrchol o malý kousek blíž plaskému konventu než kapli v Nebřezinách, je v názvu keše přívlastek plaský.

Jak se kopec nad Střelou dostal ke jménu Špitál? Někoho by mohla napadnout souvislost s nemocnicí, která byla v plaském klášteře zřízena na počátku 18. století. Jenže ta nikdy nefungovala jako špitál k přijímání nemocných chudých, jednalo se o infirmarium určené výhradně členům řádu. Původ názvu je možná o něco starší, neboť se říká, že na tomto vrchu byl v dobách třicetileté války polní špitál.

Ale oklikou zpět ke kopci: Řeka Střela, která od Rabštejna až po své ústí do Berounky (Mže) u Liblína teče v zakleslých meandrech sevřených kaňonovitými údolími, se kousek před Plasy náhle ocitá v kotlině. Celá kotlina o délce přibližně 2,5 km a šířce přibližně 800 metrů je vyplněna rovnou údolní nivou s Velkou a Opatovskou loukou. Tato kotlina je obklopena příkrými svahy okolních kopců, které většinou přesahují nadmořskou výšku 400 metrů. Jedním z nich je právě Špitál, který společně s vyvýšeninou Panholec celou kotlinu z jihovýchodu uzavírá. Střela protéká nezvykle přímočaře kaňonem mezi nimi, aby se dostala do svého posledního mělkého údolí okolo Nebřezin.

Kopec čtyř tváří

Když se na Špitál podíváte z různých stran, bude pokaždé zcela jiný. Při pohledu od Nebřezin má podobu svažitého pole lemovaného podlouhlou mezí, na které na straně u řeky navazuje louka zvaná Vodákojc vrch. Přes ní vedla v klášterních dobách cesta od nebřezinského mostu do Plas, ale zmizela spolu s křížem již před několika staletími. Nicméně Vodákojc vrch byl důležitý i později, neb právě z něj startovaly první dřevěné větroně a nebřezinské děti na něm lyžovaly. V současnosti je Vodákojc vrch zajímavý pravděpodobně čarodějnými kruhy, které se ve vhodnou roční dobu projevují v porostu a které můžete vidět na letecké mapě jako světlejší kruhy.

Pojedete-li z Nebřezin po silnici na Plasy, budete se ptát, proč to ploché, jen neznatelně stoupající pole je vlastně nazýváno kopcem. Nejvyšší bod Špitálu (waypoint SP) se nachází na konci pole, ale kdyby nebyl označen trigonometrickým bodem, snadno byste jej přehlédli. Na podzim se v jeho okolí skvěle pouští draci.

Při pohledu od Plas vynikne Špitál nad ostatní kopce svou proužkovanou osnovou asi 11 mezí na svém severozápadním svahu. A konečně, od Střely pod Špitálem či z Panholce uvidíte jen zarostlé a strmé skalnaté svahy.

Výhledy

Pokud dojdete do blízkosti waypointu T2 na konci meze, nabídne se vám nejkrásnější výhled na Nebřeziny. Postavíte-li se čelem ke vsi, uvidíte z něj po své levici nejprve bezejmenný kopec (464 m) se stožárem televizního převaděče. Od něj se na horizontu táhnou lesy od Spálené hory (514 m) přes Pytel (487 m) až do čečínského polesí. Z lesů vystupuje dominanta celého výhledu, kopec Lazy (424 m), pod nímž se rozkládá levobřežní část Nebřezin. Následuje průhled nad údolím Střely, kterým lze vidět Koryta a v pozadí též masiv Radče. Nad pravobřežní částí Nebřezin se již táhnou jen lesy a lesy.

Přejdete-li k samotnému vrcholu (waypoint SP) či ještě blíže směrem k Plasům, otevře se vám výhled i na ně. Měli byste bez problémů najít budovu základní školy (byť v ní nyní sídlí Střední odborná škola), o kousek dál možná bude vykukovat hladina rybníka a za ním Opatská louka, vedle ní ostrůvky stromů anglického parku na Velké louce s polesím na vrchu Bor (436 m) v pozadí. Střechy konventu kláštera s kupolí kaple sv. Benedikta vystupují jako ostrov ze zeleně vzrostlých stromů, stejně jako věž sýpky a věž sv. Floriána. Zmínit je možné také krabice školního areálu, kde je mateřská školka, základní škola a gymnázium. Poslední vpravo je kopec Klíčník (456 m) s dalším telekomunikačním stožárem.

Kaňon Střely pod Špitálem

Pokud projdete křovinami na okraji pole (waypointy T1, T2), ocitnete se v docela jiném světě. Strmý a skalnatý svah Špitálu je orientován k jihozápadu a rozhodně netrpí nedostatkem slunce. Na zdejším spilitovém podkladu se drží hnědá kamenitá půda (rankerová kambizem) či přímo ranker.

Porost v samotném svahu má charakter suťového lesa, v méně strmých částech přechází do teplomilné doubravy. Mezi stromy jsou zastoupeny obvyklé druhy lip (Tilia cordata, T. platyphyllos), dub zimní (Quercus petraea), jilmy horské i habrolisté (Ulmus glabra, Ulmus carpinifolius), javor mléč (Acer platanoides) a borovice lesní (Pinus sylvestris), zastoupen je i invazivní trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Pod nimi roste líska (Corylus avellana), svída krvavá (Cornus sanguinea), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), hlohy (Crataegus), šípkové růže (Rosa canina) a angrešty (Grossularia uva-crispa).

Ze zajímavých rostlin je zastoupena kopretina chocholičnatá (Chrysanthemum corymbosum) a dobromysl, známá též jako oregáno (Origanum vulgare) a pak obvyklá hajní květena jako sasanka hajní (Anemone nemorosa), lipnice hajní (Poa nemoralis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) nebo ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Celkově je složení vegetace téměř přirozené, jen málo ovlivněné rukou člověka.

Na dně kaňonu mezi Špitálem a Panholcem mezi stromy s převládající olší lepkavou (Alnus glutinosa) a hojnou střemchou (Prunus padus) najdete roztroušené zbytky původních vlhkých luk říční nivy. Louky jsou dlouhodobě neudržované a roste na nich např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), bodlák pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), vrbinu obecnou (Lysimachia vulgaris) či mohutnou trávu chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea).

Charakter svahu na levém břehu ostře kontrastuje s protilehlým svahem, který je chladnější a vlhčí, pokrytý převážně listnatým lesem:

Zastoupené druhy jsou převážně uvedeny dle biologického průzkumu, který provedl RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc.

Odklad na 140 let

Až budete prolézat skalky, možná ochutnávat angrešty, obdivovat pastičky larev mravkolvů či si jen užívat odpoledního sluníčka, dobře si ta místa zapamatujte. Jako nedotčená existují již téměř 140 let na dluh a jejich čas se nyní krátí.

V poslední třetině 19. století se totiž připravovala výstavba Plzeňsko-březenské dráhy. Zástupci společnosti K. k. priv. Eisenbahn Pilsen - Priesen (Komotau), držitelky koncese na výstavbu, usilovali o nejvýhodnější trasu jak z hlediska stavebního, tak z hlediska provozu. V jejich původních úvahách překonávala železnice Střelu velkým mostem mezi Panholcem a Špitálem, aby pokračovala dále na Kralovice a Jesenici.

Jenže kralovičtí formani se báli, že jim bude ocelový oř v dopravě tvrdě konkurovat a připraví je o práci. Řekli tedy úvahám o vedení trati přes Kralovice rázné ne a musela být hledána náhradní trasa. Nakonec nezbývalo než vést železnici tím nejhorším možným terénem v údolí Střely a následně Mladotického potoka. Nedaleko Odlezel se výstavba železnice stala jednou z pravděpodobných příčin katastrofy, která dala vzniknout nejmladšímu českému jezeru. Kralovičtí si však brzy po zahájení provozu uvědomili, jakou chybu udělali, a začali připravovat vybudování trati z Mladotic přes Kralovice do Rakovníka. Ale to je již jiná historie.

Svahy Špitálu zůstaly tehdy ušetřeny a vlak jezdí po protějším svahu Panholce ve směru do Plas. Dnes bychom případný starý železniční most přes Střelu vnímali jako její šperk a svahy by se možná za tu dobu vrátily do svého původního stavu. Ale...

15. ledna 2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR k záměru "Silnice I/27 v úseku Třemošná-hranice kraje". Pod tímto názvem se skrývá obnova silnice I/27 včetně řešení obchvatů vsí a měst. Silnice by se v nové trase měla vyhýbat problematickému klesání do Plas i městu samotnému, což by mělo přinést snížení zátěže dopravy na město. Nicméně trasa vede přes Špitál.

Nová trasa východního obchvatu Plas povede od Sokolky podél lesa, dále se lehce stočí ke vsi Babina, kterou obejde ze západu. Trasa bude pokračovat severně od vrchu Lazy, dále pak po hřbetu Špitálu a vysokým mostem překoná Střelu a železniční trať. To už bude v polesí Panholec, kde se napojí na současnou trasu silnice.

Místo spolu s novým mostem ztratí své kouzlo, krásu a klid. Užijte si jej, dokud je čas.

Kudy ke krabičce

První a snad vždy schůdnou možností, jak se dostat na Špitál, je od rekreačních chatek z konce ulice Bohumila Slámy v Plasích (waypoint P1). Odtud bývá ve vegetaci prošláplá cestička, která vede přes waypoint T1 a provede vás bezpečně skrze křoví na louku. Na její druhé straně lze projít křovím (waypoint T2), za kterým vás čeká les na svahu levého břehu Střely, kterým dojdete až ke kešce.

Druhou možností je přechod pole po hřbetu vrchu Špitál, ale cesta přes pole však nebude obvykle vhodná před sklizní či po deštích. Vydat se můžete například od silnice z Nebřezina do Plas, auto lze zastavit na vjezdu na pole (waypoint P2). Pole můžete zkusit přejít v kolejích od traktoru nebo okolo meze nad Nebřezinami. Průchody hradbou křoví jsou označeny jako waypointy T4 a T5.

Třetí cesta vede z Nebřezin (waypoint T3) přes Vodákojc vrch a dále po kraji pole k waypointu T5. A samozřejmě jako vždy zbývá možnost jít tvrdě rovnou za šipkou.

Zpět na listing na Geocaching.com / Back to cache page on Geocaching.com