Malá skála v Českém lese tradiční cache – GC1VKQH

CS: Rulová skála s výhledem na okraji Haltravského hřebene a v teritóriu rysa ostrovida.
EN: Gneiss rock on the edge of the Haltrava ridge, on territory of Eurasian lynx.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Zamlžený výhled k Německu

Malá skála leží na severozápadní okraji hřebene Haltravy, nedaleko Vranovského sedla. Jde o vedlejší vrchol nedaleké, o několik desítek metrů vyšší Velké skály. Své jméno vrchol získal podle několika rulových skalek, které jsou stopami po mrazovém zvětrávání v dobách ledových. Ze skály je možné za dobré viditelnosti pozorovat německé horské hřebeny a večer západ slunce za ně.

Rys ostrovid

Rys ostrovid

Oblast Malé skály je spolu s celým Haltravským hřbetem místem nepravidelného výskytu rysa ostrovida (Lynx lynx), největší kočkovité šelmy žijící v České republice. Rys patřil spolu s medvědem hnědým a vlkem evropským do trojice největších šelem českých zemí. Všechny tyto druhy považoval člověk za své konkurenty a tak od středověku začíná jejich ústup. Rys zmizel z vnitrozemí do konce 17. století, později zanikaly i drobné populace v jednotlivých horách, až v 18. století zbývaly populace jen v horách při dnešních hranicích s Německem. Poslední rys v Čechách byl zastřelen na Táborsku v roce 1835. Moravská a slezská populace vydržela déle, protože byla přirozeně doplňována migrujícími jedinci z území Slovenska, nicméně s koncem 19. století původní populace též zaniká.

Od roku 1970 se v Bavorském lese pokoušeli opětovně vysadit rysa do přírody, někteří jedinci pravděpodobně přešli i na naše území. Odhaduje se, že na počátku českého programu reintrodukce rysa mohlo žít na Šumavě okolo 18 jedinců. V letech 1982–1989 bylo na území Šumavy vysazeno 17 či 18 rysů pocházejících ze Slovenských hor.

Na Šumavě se rysům začala dařit a jejich populace narůstala. V roce 1993 byla populace odhadována na 75 kusů, o dva roky později na 70–100 jedinců a v roce 1998 se pravděpodobně pohybovala v rozmezí 120–150 jedinců. Rysové byli v té době již rozšíření do oblasti Pošumaví i Českého lesa, Blanského lesa, Novohradských hor a Třeboňska.

Spojená populace jihozápadních Čech a Bavorského lesa je stabilní, ale počet jedinců od 1998 postupně klesá. Příčinou poklesu stavu je především pytláctví a to i ze strany registrovaných myslivců. V anonymní anketě odborníků z Akademie věd mezi dvěma stovkami myslivců z oblastí výskytu rysa uvedlo v roce 2001 plných 11 procent myslivců, že rys nepatří do naší přírody a přes 90 procent by bylo pro povolení lovu rysa.

Šokujícím zjištěním bylo přiznání 10 procent dotazovaných myslivců k upytlačení alespoň jednoho rysa v téže anketě. Rys ostrovid přitom patří v České republice mezi zvláště chráněné živočichy a to jako silně ohrožený druh. Sami myslivci považují za důvod ilegálního lovu rysa především ztráty na srnčí zvěři, v menší míře pak lov pro trofej a myslivecký zážitek. Vědci odhadují, že za posledních 20 let pytláci zlikvidovali na našem území minimálně 500 rysů. Jen v jihozápadních Čechách se podařilo získat lebky 69 rysů zabitých pytláky, zároveň se odhaduje, že zabití pytlákem je v 80 % případů důvodem smrti v této oblasti.

Víra myslivců, že zabitím rysa ochraňují srnčí zvěř je však lichá. Dlouhodobý výzkum na Šumavě ukázal, že 8 z 10 kusů srnčí zvěře zemře zastřelením právě myslivci či při střetu s automobily, zatímco rys stojí jen za jediným z deseti úmrtí srnek. Zároveň trvalá přítomnost rysa srnčí zvěři prospívá, neboť ta je ostražitější, v lepší kondici a ve výsledku dosahuje i vyšší hmotnosti. Nezákonné vybíjení rysa je tak z hlediska srnčí zvěře kontraproduktivní.

Chcete-li poznat, že rys byl v poslední době na Malé skále, zkuste najít jeho trus. Na stránce Pobytové znaky rysa v terénu naleznete fotografii trusu a také podobu jednotlivých stop i značek na stromech.

Hřeben Haltravy a Bučina

Přijeďte se podívat na krásné horské bučiny Českého lesa i rozeklané dlouhé skály. Projděte se lesem po hřebenové Baarově cestě a mimo cesty na Bučině, nadechněte se vlhkého vzduchu a poslechněte si šumění korun stromů.

Hřeben Haltravy

Haltravský hřeben táhnoucí se mezi Caparticemi a Pivoní vytváří jihozápadní hradbu Chodska a ze svých severovýchodních úbočí nabízí krásné výhledy do vnitrozemí. Souvislé pásmo vrcholů je oddělené jen mělkými sedly a neklesá pod nadmořskou výšku 800 metrů, obdobně vysoká je i blízká Bučina. Doby ledové ve starších čtvrtohorách ozdobily zdejší vrcholy skalami a mrazovými sruby, svahy jsou pak posypány kamennými moři a suťovými proudy.

Rozsáhlý lesní komplex patří mezi ty nejcennější lesy v Plzeňském kraji a to především pro zachovalé, geneticky cenné listnaté porosty místy téměř pralesovitého charakteru. Pro svůj význam byl hřeben Haltravy spolu s Bučinou a Starým Herštejnem vyhlášen v roce 2009 evropsky významnou lokalitou. Při své návštěvě tedy nezapomeňte, že jste na velmi cenném území Chráněné krajinné oblasti Český les.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA