Malý Bítov je nejseverněji položeným vrcholem na hřebenu označovaném jako Bítovy, součásti rozsáhlejšího Doubravského hřebenu v Korábské vrchovině. Přívlastek Malý je u tohoto kopce naprosto na místě, s nadmořskou výškou 668,4 m patří mezi vrcholy Bítov k nejnižším, z pojmenovaných převyšuje jen nevýraznou Hodišku na jižním konci hřebenu. Vrcholová část Malého Bítova je tvořena úzkým, půl kilometru dlouhým hřbetem, který velmi mírně klesá po své délce od severu k jihu.
Na východních svazích kopce se rozkládá vesnička Věckovice, na severovýchodě byla v sedle u zázračné studánky postavena kaple sv. Blažeje, severozápadní svahy klesají přes bývalý vojenský prostor do údolí Poleňky a starobylé vsi Poleň. V jihozápadním směru probíhá hlavní hřeben Bítov. Největší výškový rozdíl přesahující 230 metrů dosahuje Malý Bítov oproti korytu Poleňky, na východě jde jen o poloviční převýšení oproti silnici mezi Věckovicemi a Tetěcemi a od sedla s kaplí vystoupáte na vrchol jen 70 metrů.
Spíše plochý vrchol Malého Bítova je zalesněný a neposkytuje žádný výhled. Západně od vrcholu, na malých skalkách, je situace mnohem lepší. Nabídne se vám pohled přes Poleň a údolí Poleňky k Bolfánku nad Chudenicemi, z jiného místa na západ k vrcholu Malý Kouřim.
Historie pod Malým Bítovem
Jihozápadně od Malého Bítova bývala v údolí středověká vesnice Bítovy, zanikla však v dobách husitských válek. Na jejím místě byla později postavena hájenka a vydržela v majetku rodu Černínů až do konce II. světové války. Po rudém převratu se stala nedobrovolným domovem jakéhosi "kulaka" Horáčka z nedalekých Tetěnic, nicméně asi nikoliv na dlouho.
V padesátých letech mladé místní JZD tápalo s využitím pozemků pod Malým Bítovem, až je nakonec nabídlo Československé lidové armádě. Na 90 ha vznikla střelnice pro tanky, což hájence ležící v oblasti dopadu střel příliš nepomohlo. Dochovaly se z ní jen zbytky základů, několik stromů a skoro zasypaná studna. Střelnice již byla zrušena a na jejím území se pozvolna sukcesí obnovuje les.
Kudy ke krabičce
Od doby, kdy se louky naproti kapli v sedle nad Věckovicemi staly pastvinou krásných koní, vede rozumná přístupová cesta po východním úbočí. V sedle u kaple sv. Blažeje však stále najdete pohodlné místo pro zaparkování (waypoint PA). Pak se vrátíte do vsi a za prvním domem po pravé straně odbočíte vpravo. Kousek odtud začíná cesta (waypoint T1) vedoucí do Struhadla. Vydejte se po ni až k vjezdu na louku (waypoint T2), kterou přejděte až k lesní cestě (waypoint T3). Po ní přijdete pohodlně až do blízkosti keše. Stejnou cestou je možné pokračovat po hřebeni k Velkému Bítovu.
Pahorky pro stonožky
Keška je součástí série Pahorky pro stonožky, která vás provede po vrcholech Doubravského hřebenu a blízkých sousedních kopcích. Série si klade za cíl ukázat vám nádheru původních smíšených lesů a krásné výhledy, ale také protáhnout vaše těla a pořádně vám ošoupat nožičky. V logbooku naleznete číslo, které si dobře poznamenejte, bude se vám hodit.