Běleč (OK/PL-036) SOTA cache tradiční cache – GC1VKQX

CS: Mohutný kopec se zbytky bukového pralesa a československého předválečného opevnění.
EN: The really huge hill with the remains of beech forest and the Czechoslovak pre-war fortifications.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Běleč od Kokšínského hrádku

Vrch Běleč je výraznou krajinnou dominantou Švihovska. Starohorní sopka vystupuje až do nadmořské výšky 711,6 metrů, což ji staví po bok Říčeji, DoubravěVelkému Bítovu s podobnými výškami. Těleso Bělče je mohutné, průměr základny se pohybuje okolo 2,5 kilometru. Ač údolí řeky Úhlavy převyšuje o téměř 340 metrů, z vrcholu samotného, údajně lidově zvaného Triangl, se žádného výhledu nedočkáte.

Cestička na vrcholu

Běleč je znám především pro zachovalý pralesovitý bukový les na jeho jihovýchodním svahu, který je chráněn ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Na jejím území se nacházejí buližníkové skalní výchozy včetně nejvýraznějšího zvaného Kazatelna českých bratří. Krásná je větší část komplexu lesů rozkládajícího se na ploše 4,5 km2. Naleznete v něm studánky i drobné vodní nádrže. Kopec dal také jméno celému mikroregionu, který vznikl sdružením 16 obcí Domažlicka a Klatovska v roce 1999.

Československé opevnění

Před druhou světovou válkou budoval československý stát rozsáhlý systém opevnění před pravděpodobnou agresí ze západu. Na Plzeňsku byla budována tzv. Plzeňská čára, která vytvářela půloblouk ve vzdálenosti 30–50 km okolo města Plzně táhnoucí se od Manětína až na Švihovsko.

Běleč z Krušce

V roce 1936 byl připraven projekt soustavy lehkých objektů vzor 36 pro obranu Plzně proti postupu od Domažlic či Klatov. Projekt označený VIII. b Staňkov-jih se táhl od vesnice Poděvousy okolo Újezdce a Křenice, procházel přes Ježovy a končil za Červeným Poříčím. Výběrové řízení na výstavbu pevnůstek vyhrála plzeňská firma Jenč, Hladeček a Kroft, která mezi Ježovy a Jínem vybudovala 17 objektů vzoru 36. Bohužel za okupace byly vyhozeny do vzduchu a tak nejzachovalejší památkou je výbuchem odhozená stropní deska na Ostrém vrchu u Ježov.

Cesta od vrcholu k rezervaci

Rok 1937 přinesl inovovaný vzor 37, známý jako řopík, a též se výstavba dostala na Běleč. Nový úsek tvořený 21 bunkry byl označený E-25 Merklín. Jeho levé křídlo se táhlo v dvojité linii od Ježov po úpatí Bělče, konkrétně šlo o pevnosti s čísly 14–16 a 19–21. Ve výběrovém řízení uspěla firma Ing. Antonín Karfík a architekt Josef Hvězda, která řopíky následně v době od června 1937 do ledna 1938 postavila.

Na jižním svahu Bělče probíhala v téže době výstavba dalšího úseku řopíků pod označením E-26 Klatovy. Bunkry byly stavěny v linii od hájovny k Malechovu, dále přes Úhlavu a ke Klatovům stavební firmou Ing. Karel Horák z Klatov. Z celkového záměru 75 bunkrů se podařilo vybetonovat 59 objektů.

V roce 1938 opevňování Bělče pokračovalo a to především spojení dosud vybudovaných linií. Pás řopíků označovaný Úsek 175 – Ježovy se táhl od vrcholu Bělče po západních a severních svazích směrem k Ježovům, aby se napojil na úsek E-25, kterým měl ve směru na Újezdec dále posílit. Z plánovaných 60 bunkrů stihla přeštická firma Karel Hrubý a Antonín Brabec do mobilizace postavit 13 bunkrů a dalších 14 rozpracovat. Protože firma začala stavět s ohledem na klimatické podmínky Bělče od vrcholu, byla nejnáročnější část výstavby dokončena do podzimu.

Běleč z cesty na Valbu

Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny opevnění zůstal tento úsek na území Československa i po Mnichovském diktátu a tak mohly být provedeny dokončovací práce jako nahození omítkou, vytvoření zemního záhozu a vybavení základním zařízením. Pro příznivce řopíků je zajímavé přizpůsobení bunkrů ve vrcholové části, ať již výškovým lomením, šikmým provedením nebo zesílením čelní stěny o 20 centimetrů.

Buky v mlze

Druhá linie byla označena jako Úsek 176 – Dolany a měla z vrcholu Bělče postupovat opačným směrem na Malechov. Naplánováno bylo 47 bunkrů, vojenští specialisté si v terénu řekli ještě o přidání dvou objektů. Na konci září se firmě Ing. Karel Horák z Klatov podařilo dokončit 14 objektů.

Vrchol v mlze

Naprostá většina vybudovaných pevnůstek byla za okupace zničena vyhozením do vzduchu. S výjimkou jediného se žádný bunkr nedochoval, zbyly po nich jen jámy s betonovou drtí, případně i ty byly zahlazeny. Zmíněnou jedinou výjimku tvoří objekt č. 60/A-200 Z (waypoint R3), který byl do projektu Úseku 175 doplněn dodatečně. Leží v blízkosti domů vesnice Ježovy a pravděpodobně jej nešlo odpálit bez škod ve vesnici.

SOTA cache

Běleč je také jedním z kopců v programu Summits On The Air neboli Vrcholy v éteru. Cílem programu je rozvoj radioamatérského provozu z vrcholů kopců a hor. Radioamatér si tedy dá do batohu své přenosné vysílací zařízení a vydá se na vrchol vybraného kopce. Z něj pak vysílá a snaží se spojit s jinými radioamatéry, ať již doma či na jiných lokalitách. Radioamatér na kopci získává body, které rostou s náročností výstupu (tj. nadmořská výška, zimní terén), nicméně jsou započítány jen při 4 a více spojeních. Získané body se objevují v ústřední databázi SOTA.

Výhled z Bělče na jihozápad

Program SOTA není omezen na české radioamatéry, naopak jde o aktivitu celosvětovou, ke které se Česko připojilo v květnu 2007. Běleč svou výškou patří mezi šestibodové kopce, poprvé jej aktivoval 16. prosince 2007 radioamatér s volacím znakem OK1JRA, též známý geocacher.

Kudy ke krabičce

Přes Běleč přechází žlutě značená turistická trasa, nicméně vrcholu se výrazně vyhýbá. Pokud byste se vydali po ní, tak v blízkosti přístřešku a křížku Very L. Tydymy začíná cesta (waypoint T1), která vede po hřebenu a zároveň okraji přírodní rezervace až na vrchol.

Cesta bučinou na jižním svahu

Nejlehčí cesta podle našeho názoru vede ze sedla s vrchem Krušcem nedaleko Chlumské. Zaparkovat je možné na návsi ve vesnici (waypoint P1) nebo – nevadí-li vám jízda po polní cestě – těsně u lesa (waypoint P2), nedaleko božích muk zvaných U svaté Starosty. Volte vždy nejvýrazněji stoupající cesty, ale neděste se, všechny jsou příjemně pozvolné. Nejprve se dostanete do bukového lesa, po odbočení na hřebenovou cestu přijdete ke dvojici vyhlídek (waypoint R1 a R2), kde budete moci pohlédnout k jihozápadu až západu. První z vyhlídek je na místě zlikvidovaného objektu 175/2/A-140, nedaleko stával objekt 175/1/B2-80 (waypoint R4).

Pahorky pro stonožky

Keška je součástí série Pahorky pro stonožky, která vás provede po vrcholech Doubravského hřebenu a blízkých sousedních kopcích. Série si klade za cíl ukázat vám nádheru původních smíšených lesů a krásné výhledy, ale také protáhnout vaše těla a pořádně vám ošoupat nožičky. V logbooku naleznete číslo, které si dobře poznamenejte, bude se vám hodit.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA