Kostel sv. Vavřince v Kožlanech tradiční cache – GC27BKX

CS: Barokní kostel s gotickou minulostí.
EN: Small baroque church with gothic presbytery.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Keš byla archivována, aby byla nahrazena multi keší Kostel sv. Vavřince v Kožlanech II.

Historie kostela

Kostel svatého Vavřince v Kožlanech byl postaven jako jednolodní v gotickém slohu, pravděpodobně v letech 1240–1250 za vlády krále Václava I. První písemná zmínka o něm je doložena z roku 1283, kdy je při něm založena fara a stal se kostelem farním.

Jelikož Kožlany v té době byly součástí statků náležejících k hradům Křivoklát a Týřov držených českými panovníky, museli čeští králové dosazovat do kostela kněze a vykonávat patronátní právo.

Po roce 1422 přechází patronátní a podací právo v kostele na šlechtu a fara přísluší pod rakovnický děkanát. Za husitských válek v roce 1430 byl kostel zásadně poničen Tábority, ale opraven byl až mnohem později. Kožlany náležely od roku 1460 rodu Týřovských. Ti nechali kostel v roce 1571 opravit (tj. po 141 letech), přičemž z původní stavby zůstalo zachováno jen kněžiště a základy obvodových zdí lodi. Po opravě dosadili Týřovští do Kožlan faráře Víta Kandídase, který měl zřídit v Kožlanech děkanát. Úkol farář splnil a stal se prvním místním děkanem tohoto děkanátu, do kterého příslušely farnosti v Kožlanech, Kralovicích, Potvorově, Všesulově, Čisté, Kozojedech, Žebnici, a Strážišti. Perličkou byla fara v Rousínově, která do nového děkanátu také připadla, jenže už byla změněna pány z Kolovrat na hospodu.

Léta běžela, až roku 1768 či 1769 kostel vyhořel i s farou. Požár to byl značný, neb i zvony ve věži se roztavily. Kostel bylo potřeba obnovit a tak vzniklo pravděpodobně několik různých projektů. Jeden nerealizovaný projekt můžete vidět na informační ceduli naučné stezky před vchodem do areálu kostela a povšimnout si můžete odlišného tvaru věže z jižní strany. Na desce je také kostel zachycen v roce 1782, již po opravě, zajímavá je tehdejší absence kostelní věže.

Při dalším požáru už věž stála, neboť právě do kříže na její špici uhodil 1. července 1897 blesk. Podle svědků se tenkrát blesk roztříštil o největší z bání věže a elektrický výboj se zastavil. Kožlanští věž sledovali v obavě z požáru, ale po několik minut se nic nedělo. Ale úder blesku značně zahřál kovové konstrukce věže, od kterých se pak vznítily části dřevěné. Po osmi minutách od úderu začaly od věže stoupat malé obláčky, které se za chvíli změnily v plameny. Kožlanští se rozeběhli ke kostelu, jehož věž se jim podařilo bez větších následků uhasit. V interiéru kostela se jen na několika místech odloupla omítka, což nebylo těžké opravit.

Generální opravy se kostel dočkal v roce 1935, přičemž přišla církev na 120 000 Kč. František Smrž, kožlanský rodák, daroval téhož roku kostelu trojici nových zvonů, které byly slavnostně zavěšeny.

Po válce přichází do Kožlan farář J. Kubovec, který se stane posledním řádným farářem. Několik měsíců po Vítězném únoru odchází z Kožlan, aby později nelegálně emigroval. Zastupující kralovický farář Václav Vinš jej na podzim téhož roku následuje a od té doby je fara v Kožlanech neobsazená. Mše v kostele sv. Vavřince vykonávají v dalších letech střídavě faráři okolních farností.

Železné krávy

Ještě před popisem samotné budovy kostela zmíním železné krávy, součást života farníků. Že vám termín železná kráva nic neříká? Buďte rádi, že se s tímto pojmenováním již dnes nesetkáte.

Nejchudším a nejpotřebnějším poddaným farnosti půjčovaly fary ponejprv své krávy, později je půjčovaly i sedlákům. Překvapivě tak nečinily nezištně: z každé půjčené krávy se odváděl úrok do záduší. Záduší je majetkem kostela, který vzniká z darů věřících určených pro údržbu a provoz kostela. V Kožlanech se roční poplatek za půjčenou kostelní krávu pohyboval okolo 5 českých grošů.

Zapůjčení krávy bylo jistě přínosné, ale jen pokud se nájemci povedlo živou krávu faře také vrátit. Uhynula-li vypůjčená kostelní kráva, bylo ji potřeba bez ohledu na její stáří nahradit opět krávou živou. Případně bylo možné z půjčené, leč mrtvé krávy dál platit úrok. Z krav živých se tak postupně stávaly krávy neživé a věčné, neb z nich bylo nezbytné odvádět úrok stále až do skonání věků. Tyto dávno mrtvé krávy se pro svou nezničitelnost nazývaly železnými. Ke konci 16. století patřilo ke kožlanskému záduší stádo 53 železných krav, ze kterých ročně plynulo 17 a půl krejcarů úroku za každou.

Překvapivé je, že tyto středověké povinnosti přečkaly až do 20. století. Ještě na konci první světové války platili čtyři kožlanští občané činži z železných krav. Další zajímavosti z historie kožlanské farnosti naleznete na stránkách kozlany.unas.cz.

Kostel a jeho vybavení

Kostel stojící ve východní, nejstarší části města, je orientován k východu. Mírně užší presbytář s trojbokým závěrem je připojen k obdélné lodi, k jejíž západní stěně přiléhá čtyřboká věž. Před severním průčelím, které směřuje k městečku, je pravoúhlá předsíň, k jižní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie.

Gotický presbytář, který patrně pochází z 2. poloviny 14. století, je sklenut křížovou klenbou; vítězný oblouk a okna jsou hrotitá. Vítězný oblouk, klenba a stěny presbyteria jsou bohatě vyzdobeny původními gotickými malbami z poloviny 14. století znázorňujícími apoštoly, proroky a zemské patrony (více informací v článku Zuzany Všetečkové Nástěnné malby v bývalé královské kapli v Plasech a vliv plaského kláštera na monumentální malbu v kostelech v Potvorově, Kožlanech a Plané nad Mží). Fresková výzdoba byla objevena v roce 1949 a později byla odborně zrekonstruována. Presbytář je zastřešen sedlovou střechou s valbami nad závěrem, z hřebene vyrůstá osmiboký sanktusník s cibulovou stříškou.

Obdélná loď kostela ve stěnách skrývá zbytky gotického zdiva. Loď má plochý strop, v západní části je kruchta podepřená dvěma dřevěnými sloupy. Věž je zastřešena cibulovou bání s osmibokou lucernou, nad níž je cibulová stříška s hrotnicí, makovicí a křížem.

Hlavní novogotický oltář nese barokní obraz sv. Vavřince od Petra Brandla. Barokní boční oltáře s obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vincence při kázání lidem byly do kožlanského kostela přeneseny ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni. V kostele jsou náhrobníky Týřovských, v předsíni pak náhrobníky kožlanských farářů Karla Václava Kučery z roku 1801 a Jana Šabaty z roku 1816.

V kostele jsou varhany, které postavil Jan Vojtěch Beer údajně v roce 1749. Nástroj má 2 manuály, 14 rejstříků, mechanickou trakturu a zásuvkovou vzdušnici, celkově je v dobrém stavu.

Interiér kostela je možné spatřit každý pátek při mši svaté, která začíná v 16 hodin.

Sochy

V areálu kostela lze najít trojici soch. Východně od předsíně na severní straně kostela stojí poškozená socha Madony s Ježíškem, západně od předsíně je zobrazen sv. Josef opět držící malého Ježíška.

Poslední socha stojí více stranou od kostela, v místech již zrušeného hřbitova. Zachycuje sv. Jana Nepomuckého s typickým biretem na hlavě, jak se dívá na kříž s ukřižovaným Ježíšem, jež drží levou rukou. Na podstavci je dodatečně umístěna deska s nápisem "Postavila Veronika Šíblová z Kožlan 1737". Socha stála původně na Jánského náměstí, ale po vzniku samostatné československé republiky požádali kožlanští církev o její odstranění. Socha byla přemístěna na současné místo, k čemuž se váže další nápis na podstavci "Opravili a znovu postavili katolíci 1923". Na původním místě byl vztyčen pomník padlým, který 21. října slavnostně odhalil tehdejší ministr a pozdější prezident Dr. Edvard Beneš.

Městské muzeum Kožlany

Vedle kostela, v budově staré školy, je umístěno vlastivědné muzeum. V muzeu se dozvíte o starých řemeslech a to především o hrnčířství, významných místech v okolí a kožlanských rodácích v čele s Dr. Edvardem Benešem. V expozici si také můžete prohlédnout starou školní třídu. Muzeum je otevřené celoročně od úterý do soboty.

Kudy ke krabičce

Své vozidlo můžete zaparkovat před muzeem, kde také najdete stále otevřený vchod na zaniklý hřbitov jemuž vévodí zmíněný kostel. Pozor, na místo uložení schránky je vidět odevšud. Schody muzea, schránku na dveřích ani bustu prezidenta nerozebírejte. Zajdete-li do muzea, možná schránku uvidíte.

Zpět na listing na Geocaching.com / Back to cache page on Geocaching.com