Písečný vrch tradiční cache – GC2B96D

CS: Protáhlý travnatý vrchol nad Mířkovskými rybníky v Sedmihoří.
EN: Elongated grassy hill above Mířkovský ponds in the Seven Mountains.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Písečný vrch (Sandberg) je dalším ze sedmi nejvýraznějších vrchů Sedmihoří. Vrch leží v jižní části hlavního prstence vrchoviny, mezi Rozsochou a Rybničním vrchem, byť je od obou oddělen méně výraznými bezejmennými vrcholy. Vrcholový hřbet je protáhlý ve směru východ-západ s bočním hřbetem vystupujícím směrem k Jedlovému vrchu ve vnitřní Mezholezské kotlině. Nejvyšší bod dosahující výšky 582,4 m nad mořem řadí Písečný vrch na 5. místo mezi jedenácti pojmenovanými vrchy Sedmihoří. Okolní krajinu převyšuje o přibližně 100 metrů, převýšení oproti dnu Mezholezské kotliny je o třetinu menší.

Výhledy

Ač těleso Písečného vrchu patří mezi ty mohutnější, skalních útvarů a balvanů se na nich nachází méně, což lze pozorovat především na pasekách. V uplynulých letech těžba dřeva vytvořila hned několik rozsáhlých pasek, které zvyšují atraktivitu Písečného vrchu výhledy. Můžete pozorovat jak vnitřní strany protilehlých kopců Sedmihoří od Tříslovce, přes Racovský vrch a Chlum až k malému vrchu Nad Myslivnou, středový Stinný vrch, tak i kraj na jih od Sedmihoří až k hřebenům Českého lesa včetně Čerchova. Některé z nich jsme pro vás připravili ve formě waypointů.

Lesní požáry

Sedmihoří patří k místům, která jsou poměrně chudá na vodu. V samotném Sedmihoří naleznete několik nádrží, rybníků a blízko něj i velký Mezholezský rybník, přesto v létě můžete najít Mezholezský potok zcela vyschlý. Relativní nedostatek vody určuje i poměrně jednotvárnou a druhově chudou flóru, která není náročná na vláhu a živiny. Suché prostředí je bohužel skvělou živnou půdou pro požáry.

Na Písečném vrchu si můžete nejen v blízkosti keše prohlédnout stopy po menším požáru, který zachvátil na konci března roku 2010 několik míst v okolí vrcholu. Nepředstavujte si plamennou smršť jak v afrických pláních, naprostá většina vzrostlých stromů jej přežila. Požár však nepatřil mezi maličkosti, jak sami poznáte.

Bylo pozdní odpoledne, pátek 26. března, když dobrovolní hasiči z nedalekého Horšovského Týna vyrazili hasit travnatou mez do Vidic. Na cestě do Vidic však byli odvoláni a tak se vrátili zpět na základnu. V okamžiku, kdy v Týně parkovali, volal už na tísňovou linku hajný z Mířkova. Při pálení klestí na pasece chytla okolní hrabanka a plameny začaly olizovat i vzrostlé stromy.

Horšovskotýnští dobrovolní hasiči se vydali znovu k Sedmihoří, kde v tu dobu již zasahovali profesionální hasiči ze Staňkova a dobrovolní z Mířkova. Zasahující jednotky si později zavolali na pomoc dobrovolné hasiče z Vidic a Hostouně, později i ze Starého Sedla. Čekal je jeden z nejtěžších zásahů v životě a to i podle zkušeností profesionálů.

Prvním velkým problémem, se kterým se setkali, bylo značné převýšení: hasiči, kteří k místu požáru vystoupali, byli tak zadýchaní, že nebyli schopni mluvit do vysílaček. Druhým problémem byl špatně přístupný terén s mnoha prudkými svahy, skalkami a balvany. V takovém terénu rychleji ubývají síly a hasiči musejí více dbát na svoji bezpečnost. Terén však dělal problémy i technice. Vodu se podařilo přivézt cisternami do sedla na západ od Písečného vrchu, ale odtud ji bylo potřeba dostat k dvojici požářišť. Nataženy byly hadice o celkové délce jednoho kilometru, přičemž mířkovští hasiči museli přivézt naprosto všechny své hadice. Hasiči ze Sedla dokonce zavařili svůj trambus, když se pokoušeli projet po rozbahněných lesních cestách.

Třetím problémem při zásahu byl kouř, který stoupal ze dvou požářišť velikosti fotbalových hřišť. Když přestal foukat vítr, přestalo být také vidět. Jakmile vítr kouř rozfoukal, rozfoukal také oheň na nová místa, která bylo potřeba hasit. S nastupující nocí se viditelnost rozhodně nelepšila. Okolo 40 hasičů se snažilo požár uhasit přibližně do půl druhé v noci, kdy byla část hasičů pro vyčerpání a z toho plynoucíha rizika úrazu odvolána.

Po čtyřech hodinách spánku se hasiči na místo znovu vraceli, aby požár hasili až do sobotního odpoledne. Aby toho nebylo na hasiče málo, objevil se tutéž sobotu ještě dopoledne další požár v nedalekém lese. Na jeho hasení už museli být přivoláni domažličtí profesionální hasiči a dobrovolní hasiči z Poběžovic, Maclova a Boru. Ani ti neměli zásah zcela jednoduchý a například pro otáčení svých vozidel si museli vykácet u cesty plácek.

Pokud jste dočetli až sem nebo si prohlédli stopy po požáru v terénu, doufáme, že si na požár i úsilí hasičů vzpomenete, až budete přemýšlet o rozdělání ohýnku uprostřed lesa na opečení pár buřtů.

Informace o zásahu byly čerpány z článku V. Tauera U Mířkova si sáhli na dno svých sil v Domažlickém deníku. Fotografie ze zásahu laskavě poskytli dobrovolní hasiči z Horšovského Týna, kterým děkujeme.

Kudy ke krabičce

Keška na Písečném vrchu je jednou z mála v Sedmihoří, kde si dokážeme představit dojetí terénním kočárkem, na horském kole či na koni. Samozřejmě velké převýšení si v případě kola či kočárku vyžádá nemalou oběť.

Pokud se chcete ke kešce dostat s pomocí zmíněných dopravních prostředků či pokud je Písečný vrch vaším jediným nebo prvním cílem v Sedmihoří, začněte na odbočce ze silnice II/200 mezi Mířkovem a Vidicemi (waypoint P1). Hned na ní se poohlédněte, kde by šlo ohleduplně odstavit případné auto. Od tohoto místa se vydejte po vrstevnici až k waypointu T1, kde odbočíte vlevo a začnete stoupat až na křižovatku v západním sedle (waypoint T2). Vaše cesta zde povede vpravo, abyste posledních cca 200 metrů stoupali po lesní cestě stále prudčeji a prudčeji. K zmíněnému sedlu je možné také vyrazit od rozcestí pod Jedlovým vrchem (waypoint T3), kde byste z naučné stezky a cyklotrasy odbočili na jih.

Půjdete-li po hřebenu Sedmihoří od Tříslovce či Rozsochy, zamiřte také do zmíněného sedla (waypoint T2). K němu si sice budete muset najít cestu sami, ale ze sedla vede ke kešce, na vrchol i dále po hřbetu cesta. Mezi Písečným a Rybničním vrchem však žádná přímá cesta nevede a je potřeba si najít vlastní cestu v terénu.

Série Sedmihoří

Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.

Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.

Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA