Rozsocha tradiční cache – GC2B96F

CS: Třetí nejvyšší vrchol Sedmihoří s terénem vhodným pro bouldering.
EN: The third highest peak of the Seven Mountains with terrain suitable for bouldering.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Rozsocha od jihovýchodu
Rozsocha od jihovýchodu

Rozsocha, někdy nazývaná Razsocha, v němčině Gabelberg, je jeden ze sedmera nejvýraznějších kopců, podle kterých získalo Sedmihoří své jméno. Zalesněný kopec leží v jihozápadní části vrchoviny mezi TříslovcemPísečným vrchem. Od ostatních vrcholů se liší svou polohou, což je vyjádřeno i v samotném jméně. Rozsocha je totiž obecně názvem pro okrajový hřbet s nejvýše několika vrcholy, který vybíhá z hlavního hřebene hornatiny či vrchoviny. Kopec je mírně protáhlý ve směru na západ, nejstrmější svahy jsou na východě a jihovýchodě. Jeho vrchol dosahuje nadmořské výšky 599,6 metru, což jej mezi 11 pojmenovanými vrcholy vrchoviny řadí na 3. místo. Převýšení oproti okolní krajině dosahuje přibližně 90 metrů.

Geologická učebnice

Na Rozsoše je možné rozlišit dva typy modelace žulových balvanů. V prostoru samotného vrcholu jsou balvany zakulacené, oblé, zatímco na okrajích Rozsochy se nacházejí skalní bloky a balvany s ostrými hranami. Za jejich různou podobu může rozdílná doba i způsob jejich vzniku.

Vrcholová skupinka balvanů

Oblé kameny vznikaly již v třetihorách, kdy teplé a vlhké podnebí katalyzovalo intenzivní chemické zvětrávání, tj. rozklad některých minerálů jako např. živce na kaolin. Z původních velkých žulových bloků zůstala neporušena jen odolnější jádra, zatímco vnější vrstvy zvětraly a byly odneseny větrem či vodou. Zbylá jádra tak dnes leží osaměle na neporušeném skalním podloží. Ostrohranné skály a balvany vznikaly později, konkrétně v dobách ledových ve starších čtvrtohorách, a to mrazovým zvětráváním (viz Stinný vrch).

Pokud budete na jihovýchodním svahu Rozsochy dobře hledat, naleznete také malou skalní bránu, zvanou též okno Vladislava Menšíka (viz Naučná stezka Sedmihoří). Předpokládá se, že v místě dnešního kruhového otvoru byl velký xenolit, který naprosto zvětral. Naleznete-li, prosíme o souřadnice.

Stopy předků

Balvany s mechem

Na Rozsoše pobývali lidé nezvykle dlouho. Jako nejstarší osídlení je keramickými nálezy doložené pozdně halštatské výšinné hradiště a strážiště. Osídlena byla také v mladší až pozdněhradištní době, tj. v době vlády Přemyslovců do 12. století. Nálezy jsou však i z období středověku, bohatě je mezi nimi zastoupeno 13. a 15. století. Poslední osídlení bylo v 17. století, kdy vrchol mohl sloužit jako strážiště. Překvapivě chybí nálezy ze 14. a 16. století.

Bouldering

Balvany

Rozsocha je vyhlášeným terénem pro bouldering, tj. druh lezení bez lana na velkých balvanech či malých skalních blocích jen nízko nad zemí. Na serveru Lezec najdete fotoprůvodce pro lezení na konkréních balvanech včetně popisu jednotlivých výstupových tras a také průvodce celou oblastí včetně mapek umístění jednotlivých balvanů na svazích. Máte-li bouldermatku a odvahu, můžete si nějaký zkusit vylézt.

Kudy ke krabičce

Balvan Velitel
Balvan Velitel

Vyrážíte-li právě na Rozsochu, pak své vozy můžete zastavit na dvou místech u silnice II/200. Od jižněji položeného místa (waypoint P1) půjdete kousek po vrstevnici až na waypoint T1, kde odbočíte na lesní cestu stoupající na Rozsochu. O něco výše narazíte na žlutě značenou turistickou trasu (waypoint T2), po které budete pokračovat až na vrchol Rozsochy. Cestou se vám nabídne směrem k jihu výhled do kraje (waypoint R4.)

Výhled na jihozápad

Západněji začínající cesta (waypoint P2) vás povede delší trasou přes sedlo pod Tříslovcem, kde se napojíte také na žlutou (waypoint T5). Ta vás povede po hřbetu bezejmenného kopce a nabídne výhledy tu do Mezholezské kotliny, tu na západ od Sedmihoří. Počítejte však s nutností přelézt oplocení nových výsadeb, samozřejmě po připravených přelezech.

Půjdete-li od Písečného vrchu, budete si muset v některých místech hledat cestu sami. Navigujte se na waypoint T4, kde se připojíte na žlutou turistickou trasu.

Série Sedmihoří

Panoramatický pohled na vrcholy Sedmihoří

Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.

Série Sedmihoří

Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.

Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA