Jak píšeme v textu kešky věnované Písečnému vrchu, Sedmihoří a zvláště jeho hřeben vrcholů patří mezi sušší místa. Do celé vrchoviny se voda dostává pouze v podobě dešťových srážek, žádný potok Sedmihořím neprotéká. Veškerá voda je odváděna Křakovským potokem a Slatinou na jih do Radbuzy nebo přítoky Úhlavky do Mže. Možná právě pro tyto podmínky bylo v minulosti v Sedmihoří a okolo něj vybudováno mnoho nádrží a rybníků, které měly vodu v krajině zadržet.
Vodní plochy okolo Sedmihoří
S putováním po vodních plochách začněme na jihovýchodě Sedmihoří. Na jižním úpatí Velkého Křakovského vrchu naleznete dvojici malých nádrží. Východní (waypoint N2) má rozlohu přesahující 1 tisíc metrů čtverečních, západní (waypoint N1) je rozlohou přibližně třikrát větší. Obě leží přímo u cesty vedoucí po obvodu vrchoviny vzdáleny od sebe 800 metrů, každá z nich je leží na jednom přítoku Křakovského potoka.
Na jižním úpatí Rybničního vrchu se rozkládá soustava Mířkovských rybníků. Ač Horním (waypoint HM), Středním (waypoint SM) i Dolním (waypoint DM) rybníkem protéká Křakovský potok, rybníky jsou dnes pojmenovány po blízké vsi Mířkov (dvojici Křakovských rybníků byste museli hledat 2 km na jihovýchod). Rybníky v minulosti nesly jméno Kotěchovské podle blízké, ale za husitství zaniklé středověké vesnici Chotějovice.
Celková výměra Mířkovských rybníků je 15 hektarů a slouží akciové společnosti Klatovské rybářství k intenzivnímu chovu ryb. Rybí osádku by měli tvořit kapři, líni, okouni a snad i úhoři. Setkáte se i s mnoha zástupci ptačí říše, z nichž nejvýraznějším druhem je volavka popelavá a nejpočetněji je zastoupena kachna divoká.
Části břehů a okolí vtoků do rybníka mají charakter mokřadu, tj. jde o trvale zamokřené plochy s vysokou hladinou spodní vody. Ač taková místa kačerům přidávají až několik hvězdiček terénu, jsou důležitá hned pro několik funkcí. Zadržují vodu, zmírňují účinek přívalových dešťů, doplňují do podzemní zásoby vody, zachycováním živin a sedimentů, popř. jejich odbouráváním, vodu čistí. Mokřady jsou také útočištěm živočichů, které jsou vázány na prostředí v okolí vodních ploch a to především obojživelníků. O Mířkovských rybnících a mokřadech si můžete přečíst na 12. zastávce naučné stezky vedoucí Sedmihořím.
z Racovských rybníčků
Vydáte-li se od Mířkovských rybníků dále na západ, nalezneme na jižním úpatí Rozsochy a v blízkosti silnice II/200 zarůstající rybníček Glázr II (waypoint G2). Více než kilometr severovýchodně od něj leží v lese ukrytý další bezejmenný rybníček (waypoint N4). Jméno nemá ani rybníček (waypoint N5) ležící v blízkosti cesty z Vidic do sedla mezi Racovským vrchem a Tříslovcem, tj. zelené turistické značky. Podobně se jménem je i vysychající soused (waypoint N6).
Další rybniční soustava leží pod Racovským vrchem a vedlejšími vrcholy Chlumu. Racovské rybníčky (waypoint RR) jsou malé, ale významné. Jejich území je chráněno jako přírodní památka, neboť čtveřice zarůstajících nebo zarostlých rybníčků a jejich okolí tvoří bažinné a luční rašelinné biotopy. Ze zajímavějších rostlin naleznete vzácnější rostliny jako bublinatku jižní, prstnatec májový, všivec ladní a vemeník dvoulistý.
Na severním úpatí v okolí Darmyšle nenaleznete žádný větší rybník ani nádrž, ale na severovýchodě leží nepřehlédnutelný Mezholezský rybník (waypoint MR), jeden z největších rybníků v Plzeňském kraji. Po hlavním přítoku rybníka, Mezholezském potoce, se dostaneme do vnitrozemí Sedmihoří.
Vodní nádrže uvnitř Sedmihoří
V tzv. Mezholezské kotlině, která vyplňuje vnitřní prostor Sedmihoří, v současnosti naleznete tři nádrže. V povodí Mezholezského potoka jsou dvě – u té nedaleko skalních mís je uschována keš, druhá je nedaleko sedmihorských mysliven (waypoint N7).
Třetí nádrž U Ručiček (waypoint N3) naleznete nedaleko slavného balvanu smíření. Průtočná nádrž je vybudována na levostranném přítoku Křakovského potoka. Její hráz je zároveň cestou, po které vede naučná stezka a cyklotrasa. Po dlouhá léta byla tato nádrž ve špatném stavu – měla zničenou výpust a byla z větší části zanesena. V roce 2008 se podařilo Lesní správě Horšovský Týn zajistit prostředky na obnovu nádrže, pročež byly ze dna odstraněny usazeniny, opravena hráz, vybudována nová výpust a bezpečnostní přeliv. O rok později bylo doplněno malé odpočívadlo.
Přibližně 0,35 ha velká nádrž je především zhodnocením krajiny. Zároveň zadržením vody na jinak vysychavém potůčku poskytuje vhodný biotop vodním živočichům a živočichům vázaným na vodní prostředí. Nádrž nejvíce oceňují obojživelníci, kteří ji rychle přijali za svou. Podstatným přínosem nádrže je i vytvoření zásoby vody pro případ požáru v okolí. A samozřejmě vzniklo velmi příjemné místo, kde se můžete zastavit a odpočinout si.
Kromě dodnes funkčních nádrží existovaly v minulosti ještě tři nádrže. Po hrázi první z nich (waypoint Z3) prochází naučná stezka a cyklotrasa, její dno je dnes neudržovanou loukou a našli byste ještě zbytky její výpusti. Další zaniklé rybníky jsou jak dvojčata: byly přibližně stejně velké, ležely vedle sebe (waypoint Z1 a Z2) v lokalitě dnes zvané Na Bažinách, jejich stejně dlouhé hráze na sebe navazovaly. Jedna napájená Mezholezským potokem, druhá jeho přítokem. Dnes jsou již zarostlé lesem.
Stock Teich aneb ztracené srdce
Na Mezholezském potoce býval uprostřed Sedmihoří ještě jeden rybník, německy nazývaný Stock Teich, česky snad Pařezový. Nebyl vůbec malý, mohl dosahovat i více než třetiny rozlohy Mezholezského rybníka. Jeho pravděpodobně prvním, byť nikoliv zcela průkazným dokladem je Müllerova mapa, které na potoce nad Mezholezským rybníkem naznačuje hned 4 rybníky.
První vojenské mapování z konce 18. století zachycuje Pařezový rybník i další vodní plochy Sedmihoří včetně tvarů a umístění, byť je např. na Mezholezském rybníce zřetelné zkreslení. Druhé vojenské mapování z poloviny 19. století je mnohem přesnější, též uvádí název Stock Teich a asi nejlépe vypovídá o tvaru vodní plochy Pařezového rybníka.
| Müllerova mapa Čech 1720 Naznačená rybniční soustava |
I. vojenské mapování 1764–1768, zpřesnění 1780–1783 Přibližné tvary. |
 |
 |
 |
 |
| Kreibichova mapa Plzeňského kraje 1830 Přibližné tvary |
II. vojenské mapování 18364–1852 Přesné rozměry a polohy |
Na mapě lze rozpoznat několik dalších zaniklých nádrží ve směru toku potoka. Třetí vojenské mapování, tzv. Františko-josefské, prováděné v druhé polovině 19. století již Pařezový rybník neuvádí. Lze proto předpokládat, že někdy okolo poloviny 19. století zanikl.
Zda toto srdce Sedmihoří zmizelo pro nedostatek vody, větší potřebu dřeva než ryb či už pominul důvod jeho dřívější existence, nám není známo. Můžete si představovat velké jezero uprostřed lesů, vodní ptáky plující po jeho hladině spolu s loďkou osamělého rybáře, žbluňknutí kapra kdesi v dálce či rákosí na jeho březích, ale dnes je na místě Pařezového rybníka les. Jen mohutná třímetrová hráz zůstala na svém místě, prokopaná pro průtok Mezholezského potoka. Její severní konec naleznete na waypointu PZ, odkud se můžete po hrázi projít k místu bývalé výpusti (waypoint PP). Ač Lesy ČR obnovují některé nádrže v Sedmihoří, obnova Pařezového rybníka v blízké budoucnosti je nejspíš v oblasti snů.
Kudy ke krabičce
Z našich krabiček v Sedmihoří má tato nejméně náročný terén: můžete do její blízkosti zajet na kole i s kočárkem, leží blízko jedné z páteřních cest Sedmihoří a také nepříliš daleko od křižovatek hned tří turistických tras a jedné cyklotrasy.
Prohlédněte si koberce rostlin rostoucí v nádrži, na hrázi můžete obdivovat mohutný smrk, u výpustě žulovou lávku a nedaleko ní pak statné sosny, součást založeného semenného porostu, tj. takové živé semenné banky.
Série Sedmihoří
Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.
Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.
Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.