Přírodní rezervace Bělč tradiční cache – GC2HMYX

CS: Rezervace chránící starý bukový porost a buližníkové výchozy.
EN: State nature reserve protects the old beech forest and basanite outcrops.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Přírodní rezervace se rozkládá na území o velikosti 9,44 ha na jihovýchodním svahu vrcholu Bělče na katastrálním území Malechov, západně od Švihova. Chráněné území se nachází v rozsahu nadmořské výšky 590 metrů až 690 metrů, tj. v horní části svahu. Rezervace, vyhlášená Ministerstvem kultury již v dubnu 1955, je v současnosti součástí evropsky významné lokality Švihovské hvozdy a navrhovaného přírodního parku Branžovský hvozd.

Geologie

Matečné horniny patří do svrchních starohor (proterozoika). Buližníkové skalní výchozy leží především na klesajícím strukturním hřbetu u severního okraje rezervace. Při úpatí hřbetu se nachází zbytky pro mrazovém zvětrávání hřbetu. Další a zároveň největší skalky se objevují v jihozápadním cípu rezervace. Střední a dolní část rezervace je plošší, terén klesá v několika stupních skalních srubů a osamělých skal. Kyselou kambizem průměrné hloubky, kterou naleznete převážně pod buky, střídá v blízkosti skalních výchozů mělká kambizem rankerová.

Dominantní skalkou v severní části je suk zvaný Kazatelna českých bratří, tyčící se nedaleko keše, připomínající z některých úhlů lidskou hlavu. V blízkosti cesty také můžete potkat osamělý skalní výtvor zvaný Samohrd. V dobách, kdy historikové pokládali sousední vrch Tuhošť za místo, kde se odehrála bitva u Wogastisburgu, vznikl výklad, že skála připomíná kupce Sáma, sjednotitele především českých kmenů.

Stromy a rostliny

Rezervace byla vyhlášena na ochranu zbytků smíšeného lesa s původním a přirozeným složením typickém pro šumavské podhůří. Charakter smíšeného lesa určuje bukový porost o stáří 160–200 let. Mezi bukem lesním (Fagus sylvatica) naleznete vtroušenou lípu velkolistou (Tilia platyphyllos) a to především na buližníkových výchozech, javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (Acer platanoides), dub zimní (Quercus petraea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm drsný (Ulmus glabra). Z jehličnanů je zajímavý výskyt jedle bělokoré (Abies alba), naopak vysazování nepůvodního smrku ztepilého a modřínu opadavého (Larix decidua) je negativním projevem lidské činnosti.

Pod stromy jsou rostliny typické pro květnaté bučiny, např. violka lesní (Viola reichenbachiana) s jedovatými tobolkami, prudce jedovatý žlutý náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), mařinka vonná (Galium odoratum), traviny pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a bika bělavá (Luzula luzuloides) či časně kvetoucí bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Na buližníkových skalkách při dolním okraji rezervace lze najít další jedovatou rostlinu, tentokráte konvalinku vonnou (Convallaria majalis), dále žlutě kvetoucí hluchavku pitulník horský (Galeobdolon montanum). Doplňují je kapradiny jako papratka samice (Athyrium filix-femina) či osladič obecný (Polypodium vulgare). Třešničkou na dortu je výskyt ohrožené lilie zlatohlavé (Lilium martagon), jedné z mála lilií rostoucích v Česku ve volné přírodě.

Savci a ptáci

Dochovaný les je mimo jiné domovem trojice lasicovitých šelem: drobné lasice kolčavy (Mustela nivalis), která je naší nejrozšířenější lasicovitou šelmou, a mnohem větší kuny lesní (Martes martes), jejíž počty dlouhá léta snižoval lov pro kožešinu, a konečně královské lasice hranostaj (Mustela erminea). Pro rezervaci je riziková nepůvodní populace muflona (Ovis musimon), která se na Doubravském hřebenu šíří nejen na Bělči. Mufloni nemající kromě člověka v české přírodě přirozeného nepřítele při přemnožení poškozují mladé stromy a spásají neúměrně podrost.

Význačných zástupců ptačí říše je více, nejzajímavější je pravděpodobně čáp černý (Ciconia nigra). Tento krásný pták, vzácný a také plachý, v rezervaci pravidelně hnízdí v korunách vysokých buků. Dravce zastupují krahujec obecný (Accipiter nisus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ze sov se můžete setkat s kalousem ušatým (Asio otus). Staré stromy přitahují holuba doupňáka (Columba oenas), zatímco na zemi hnízdící budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) je spokojen s prostředím listnatého lesa s uzavřenou korunovou klenbou.

Můžete slyšet kukání kukačky obecné (Cuculus canorus), nejznámějšího hnízdního parazita, potkat skvěle maskovaného krutihlava obecného (Jynx torquilla), jediného tažného datla, příbuznou žlunu zelenou (Picus viridis), lovící především mravence, pěvce konipase horského (Motacilla cinerea), ťuhýka obecného (Lanius collurio), pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla) a pěnici slavíkovou (Sylvia borin), nebo také trojici budníčků – většího (Phylloscopus trochilus), menšího (Phylloscopus collybita) a lesního (Phylloscopus sibilatrix).

Informace o přírodní rezervaci vycházejí především ze článku Bělč – přírodní rezervace od Renaty Joudalové a knihy Plzeňsko a Karlovarsko z edice Chráněná území ČR vydané AOPK ČR.

Kudy ke krabičce

Z vrcholu Bělče vede cesta k rezervaci po východním svahu hřebenu, chvilkami se ztrácí, ale pokud budete obcházet skály, jistě ke krabičce sejdete. K rezervaci se můžete také vydat po žlutě značené turistické trase od jihu (waypoint P1) nebo od severu, od Mezihoří (waypoint P2). V obou případech byste měli dojít k přístřešku vedle křížku Very L. Tydymy (waypoint T1). Nedaleko začíná hůře patrná cesta vedoucí po okraji rezervace až do míst, kde bude potřeba hledat kešku.

Keš není umístěna ve svahu, srázu, na úpatí, a ani na žádném jiném nebezpečném místě. Hledejte ji na snadno přístupných místech, ať nepoškozujete svahy.

Pahorky pro stonožky

Keška je součástí série Pahorky pro stonožky, která vás provede po vrcholech Doubravského hřebenu a blízkých sousedních kopcích. Série si klade za cíl ukázat vám nádheru původních smíšených lesů a krásné výhledy, ale také protáhnout vaše těla a pořádně vám ošoupat nožičky. V logbooku naleznete číslo, které si dobře poznamenejte, bude se vám hodit.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA