Přírodní rezervace Bělyšov tradiční cache – GC2HMYY

CS: Rezervace chránící mozaiku doubrav, dubohabřin a suťových lesů s teplomilnou květenou.
EN: Nature Reserve protects a mosaic of oak, oak-hornbeam and scree forests with thermophilous flora.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Vrchol Bělýšov leží na jihozápadním okraji Bělýšovského polesí a zároveň je přibližným středem Doubravského hřebene. Na tři strany, tj. k severozápadu, jihu a východu, padají příkré svahy Bělýšova, až se člověk diví, že na Bělýšově nebylo nalezeno výšinné hradiště. Uvažte vrchol v nadmořské výšce 651,8 metru, který převyšuje o téměř 250 metrů údolí Poleňky protékající mezi Bělýšovem a Velkou Doubravou. Jen od severu je vrchol špatně chráněný, terén hřebenu zde pozvolna klesá až k rozcestí U pytláků.

Rezervaci Bělyšov vyhlášenou v roce 1955 tvoří několik samostatných ploch o celkové výměře 11,4 ha. Nejrozsáhlejší plocha se rozkládá na na jihovýchodním a jižním svahu, kde stoupá až k vrcholu, zbylé dvě, menší se nacházejí na východních svazích. Ve všech plochách naleznete přirozené lesní společenství s teplomilným podrostem. Rezervace je spolu s celým komplexem Bělýšovského polesí součástí evropsky významné lokality Švihovské hvozdy zahrnující také vrchy Tuhošť, Běleč a severní svah Velké Doubravy.

Geologie

Podklad tvoří amfibolity vzniklé ve svrchních starohorách, ve spodní části doplňované buližníkovým tělesem. Příkré svahy přetvářené soustavně erozí jsou pokryty vrstvou hlinitokamenité sutě, kterou pokrývá téměř souvislá vegetace. Výjimkou jsou drobná kamenná moře a kamenné proudy, která tvoří různě velké úlomky podkladových hornin. Vzniklé půdy odpovídají kyselému podloží: na většině plochy jde o nenasycenou kambizem typickou, v suťových polích a mělkých výchozem přechází v kambizem rankerovou až samotný ranker typický.

Stromy a květy

Různé části rezervace vyhovují rozdílným společenstvím. Na jih exponovaný svah je porostlý černýšovou dubohabřinou (asociace Melanpyro nemorosi-Carpinetum), ve kterém naleznete převážně dub zimní (Quercus petraea), doplňovaný bukem lesním (Fagus sylvatica), habrem obecným (Carpinus betulus), lípou srdčitou (Tilia cordata). Pod nimi rostou roztroušeně hlohy (Crataegus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum).

V bylinném patře jižního svahu roste lipnice hajní (Poa nemoralis), travina vázaná na světlé lesy, bíle kvetoucí ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) schopný vytvořit rozlehlé porosty, drobně kvetoucí mařinka vonná (Galium odoratum), zvaná též svízel vonný, a příbuzný svízel lesní (Galium sylvaticum), krásná bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), blankytně modrý jaterník podléška zvaný též trojlaločný (Hepatica nobilis) a prudce jedovatý náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora).

V místech, kde je půda na jižním svahu mělká, se rozprostírá břeková doubrava (asociace Sorbo torminalis-Quercetum) s mnoha teplomilnými zástupci. Především jde o jeřáb břek (Sorbus torminalis), růžově kvetoucí hluchavku klinopád obecný (Clinopodium vulgare), vikev hrachovitou (Vicia pisiformis), jedovatou bíle kvetoucí tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), oman hnidák (Inula conyzae), jehož zápach odpuzuje vši a blechy, a purpurově kvetoucí jetel alpínský (Trifolium alpestre).

Vrcholová část a jihovýchodní svah porůstají habrové javořiny (asociace Aceri-Carpinetum) s dominantním javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a mléčem (Acer platanoides), které v bylinném patře doplňují česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další hluchavkovitá rostlina, pitulník horský (Galeobdolon montanum). Předchozí rostliny, z nichž první dvě jsou léčivé, jsou nitrofilní, takže je bude doprovázet i kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Na balvanité části východního svahu přecházejí javorové porosty v bažankovou jaseninu (asociace Mercurialis perennis). Dominantní dřevinou je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), doplňovaný bukem lesním a jilmem horským (Ulmus glabra). Podrost tvoří opět pitulník horský, kopřiva dvoudomá, travina pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a mírně jedovatá dymnivka dutá (Corydalis cava).

Živočichové

Listnatý les nabízí mnoho hnízdních příležitostí a tak je rezervace rájem ptactva vyhledávajícího dutiny. Nechybí ani ptáci, kteří si stavějí klasická hnízda, např. žlutě zbarvená žluva hajní (Oriolus oriolus). Teplé stráně svědčí ještěrkám, např. ještěrce obecné (Lacerta agilis) nebo slepýši křehkému (Anguis fragilis). Nejkrásnějším obyvatelem rezervace je otakárek fenyklový (Papilio machaon). Z hmyzu stojí za povšimnutí dále střevlík krajník pižmový (Calosoma sycophanta), nosatci rodu Acalles a kovařík Hypoganus inunctus.

Informace o přírodní rezervaci vycházejí především z knihy Plzeňsko a Karlovarsko z edice Chráněná území ČR vydané AOPK ČR.

Kudy ke krabičce

Budete-li přecházet celý hřeben Bělýšovského polesí od Valby přes Říčej, stačí se nechat vést hřebenovou cestou a dojdete až k vrcholu Bělýšov. Můžete také vyrazit z údolí Poleňky, kdy ze silnice mezi Slatinou a Balkovy odbočíte na turistickém rozcestí "Slatina" (waypoint T1) na žlutě značenou turistickou trasu a necháte se vést přes rezervaci k rozcestí "Bělýšovský les, rezervace" (waypoint R1) v sedle mezi Bělýšovem a Říčejem. Toto místo je zvané také U pytláků, což vám připomene tabule.

Pahorky pro stonožky

Keška je součástí série Pahorky pro stonožky, která vás provede po vrcholech Doubravského hřebenu a blízkých sousedních kopcích. Série si klade za cíl ukázat vám nádheru původních smíšených lesů a krásné výhledy, ale také protáhnout vaše těla a pořádně vám ošoupat nožičky. V logbooku naleznete číslo, které si dobře poznamenejte, bude se vám hodit.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA