Vrcholová kaple sv. Blažeje a pod ní ležící opuštěný vápencový lom nejsou jedinými zajímavostmi Koukolovy hory. Kopec nesoucí jméno Viléma Koukola, majitele popovického panství v 15. století, má jižní svahy příhodně nastavené slunci. Místní pojmenování Pod vinicí napovídá, že svahy snad kdysi sloužily pro pěstování vinné révy, ale po vinicích není ani stopy.
Už léta jsou na svazích rozsáhlé louky, které jsou domovem mnoha teplomilných druhů květin. Za slunečného letního dne je obletují stovky motýlů – bělásků, žluťásků, již vzácných modrásků, vřetenušek, perleťovců, okáčů či baboček. S trochou štěstí zahlédnete i jednoho z nejkrásnějších motýlů v naší zemi – otakárka fenyklového.
Kopce, lesy, louky, pole
A právě přes louky povedou vaše kroky až k místu stranou cest a ruchu, vhodnému k zastavení a posezení. Tak jako na mnoha místech Koukolovy hory se i na něm nabízí výhled do kraje, tentokrát k západu. Modrá obloha, zelené svahy a mezi nimi vršící se kopečky, ztrácející se na obzoru. Motiv, který se neomrzí.
Mezi svahy Holého vrchu vlevo a západním výběžkem hřebenu Koukolovy hory vpravo protéká Mlýnský potok, jehož údolí otevírá výhled až do Plzeňského kraje. Největší dominantou výhledu je tzv. kulturní krajina v podobě průmyslové zóny a rozsáhlého nádraží ve Zdicích, snadno rozpoznatelné je i těleso dálnice D5.
Zajímají-li vás kopce ve výhledu, pak dominantou vpravo je téměř 500 metrů vysoký Plešivec, pokračující vlevo v nižší Homoli. Na horizontu za ní vystupuje pás lesů CHKO Křivoklátsko v okolí Dehetnické, Čertovy a Dlouhé skály nedaleko Líšné. Od Homole vlevo se táhne hřbet zakončený hradem Točníkem, nad ním se vypíná špičatější Holý vrch a nižším sousedním Opyšem. Vedle vlevo se rýsuje hřeben Radče s vrcholem Brno a sousední Sirná hora, vpředu pod nimi hřbet Šibence nad Žebrákem (míří k němu dálnice na konci zákruty). Nad jeho levým koncem na obzoru vystupuje Třenická hora a vlevo od ní v pozadí Kařízská hora.
Kudy ke krabičce
Chcete-li pozvolnější, ale o něco delší cestu, vydejte se na ní z malého parkoviště nedaleko křižovatky silnic (waypoint P2). Od ní se vydáte přes 6. zastávku naučné stezky na zastávku druhou (waypoint T1), kde je popsán výhled jižním směrem.
Na stejné místo dojdete, rozhodnete-li se pro prudší stoupání. Pak zaparkujte přímo ve Slavíkách (waypoint P1) u začátku místní naučné stezky Koukolova hora – Kotýz. Odsud se vydejte po zelené turistické značce vzhůru na Koukolovu horu a u zmíněné 2. zastávky naučné stezky odbočte vlevo na cestu ke keši.