Celý text je k dispozici včetně diakritiky.
Radkovský vrch tvoří spolu s vrchy Nad Rejštejnem s Maierovou skálou, Nad Klášterským Mlýnem a Klostermannovým vrchem čtveřici kopců, která svírá údolí starobylého hornického městečka Rejštejna. Je pravděpodobné, že nebýt eroze Otavy, Losenice a jejich přítoků, sahaly by Pláně mnohem dále na sever. Ale obě řeky tu jsou a spolu s nimi i několik set metrů hluboké údolí s ostře řezanými svahy velkých kopců.
Ač Radkovský vrch se svou nadmořskou výškou 907,3 metrů nedosahuje do klubu šumavských tisícovek, má cosi, co mu mohou výrazně vyšší vrcholy z blízkých Kvildských plání závidět – na rozdíl od jejich plochých temen má pořádné skály. Na samotném vrcholu Radkovského vrchu jsou skalky drobné, ale pás směřující k východu roste v mohutnou skalní hradbu. Tvar hradby je asymetrický – na severní straně je sice prudký, leč stále schůdný svah, na jižní straně jsou strmé skalní stěny přecházející u paty v suťová pole.
Lesy pokrývající celý vrch neposkytují místa pro panoramatické výhledy, ale díky skalám není Radkovský vrch úplně bez výhledů. Z vrcholu uvidíte na sever k Svatoboru, podobný výhled budete mít i od keše. Jen pár desítek metrů na východ od keše se za skalního výchozu otevírá pohled na Kozí Hřbet a Huťskou horu, z vyhlídky označené waypointem R1 pak pohlédnete do Povydří a na Sokol a jistě sami dokážete najít další místa s výhledem.
Přístupovou cestu zvolte podle svého uvážení, zkusit můžete např. cestu od severozápadu. V mapě značenou cestu od východu nemůžeme doporučit pro pohodlný odlov – v terénu není k nalezení a některé okolní cesty jsou po jarní vichřici v roce 2011 příliš dobrodružné. K samotné keši je cesta nejlepší okolo mohutného buku.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!