U silnice stoupající od Nemanic do Vranovského sedla stojí výklenková kaplička. Vypadá jako krásně opravená a udržovaná, ale nenechte se mýlit: jde o kapli zcela novou, zdobící hřeben Haltravy jen pár let. Stojí však na místě zapsaném v lidské historii již několik století...
Kaple a Panna Marie Klatovská
U staré zemské stezky vedoucí z Poběžovic (tehdy Ronšperka) na Mýtnici (již zaniklý Mauthaus) byla v roce 1692 postavena kaple zasvěcená Panně Marii Klatovské. Její zasvěcení odkazovalo na zázračný obraz Panny Marie vystavovaný v Klatovech. K obrazu se váže dlouhá historie začínající v Itálii: nevěřící muž urážel Pannu Marii, až nakonec hodil kamenem po obraze, kde zasáhl Bohorodičku do čela. K velkému překvapení čelo na onom italském obrazu začalo krvácet a nepřestalo 18 dní. Zázračný obraz byl předmětem úcty věřících a vznikala řada jeho kopií, jedna z nich se dostala s italským řemeslníkem i do Klatov.
O generaci později, v roce 1685, byl obraz v držení Ondřeje Hiršbergera. Ten při svých modlitbách spatřil na obraze krůpěje krve. Zázrak si nenechal pro sebe a tak byl dostatek svědků, když církev začala jev šetřit. Po dobrozdání ctěných měšťanů a podrobném zkoumání obrazu byl obraz umístěn na hlavní oltář děkanského kostela Narození Panny Marie v Klatovech. Dobovou slávu zázračného obrazu nejlépe ilustruje názor, že Klatovy zbohatly právě z přílivu poutníků, či umístění kopie obrazu na fasádě Valdštejnského paláce v Praze, sídle Senátu Parlamentu ČR. Na serveru moskyt.cz je popsána historie obrazu Klatovské madony a i jeho zkoumání vědeckými metodami.
Více než tři století se v Klatovech koná pouť k tomuto obrazu a je možné, že i původní kaple pod Starým Herštejnem byla poutním místem pro věřící v okolí. Nedaleko kaple prý býval i hřbitov sklářů.
Myslivna Kaplička
Kaple Panny Marie Klatovské stála u cesty přes Haltravský hřeben okolo sta let, když ji nechal císař Josef II. v rámci svých reforem na konci 18. století zrušit. Kaple byla přestavěna na myslivnu a této samotě se říkalo Kaplička (německy Kappellen). Když u myslivny stavěli stavení pro chlévy, narazili na podzemní chodbu, o které se soudilo, že vede až na Herštejn.
Myslivna a později hájovna patřící k již zmíněné vesnici Mýtnice sloužila ještě ve 20. století, ale v souvislosti s poválečným vyhnáním Němců a uzavíráním pohraničí byla spolu s dalšími hospodářskými staveními v roce 1957 zbořena. Dnes z celé usedlosti najdete jen haldy sutě v křovinách. Paměť lidí však nezapomněla a místu se dál říkalo "na kapli" či "kaplička".
Nová kaple sv. Eustacha
V roce 2008 byla z iniciativy nadšenců postavena zcela nová výklenková kaple, jistě menší, než původní barokní. Kaple je zasvěcená sv. Eustachovi a její slavnostní odhalení a vysvěcení se konalo právě ve výroční den světcovy smrti, 20. září 2008.
Svatý Eustach je zachycen na nástěnném obraze v typickém vyobrazení obklopený prosbou o ochranu myslivců. Mimochodem, text je shodný s textem v kapli sv. Eustacha nedaleko Křivoklátu. Poutník na cestách se opět může na tomto místě zastavit k modlitbě.
Svatý Eustach
Světec se narodil se jménem Placidus ve významné rodině starého Říma v prvním století našeho letopočtu. Ve válkách se vyznamenal chrabrostí, v dobách míru překvapivě pronásledováním křesťanů. Jeho zálibou byl i lov zvěře: při jednom ze svých výletů do lesů si vyhlédl nejsilnějšího jelena z celé skupiny a pronásledoval jej. Už na jelena mířil svým šípem, když zahlédl mezi parohy cosi lesklého: zářící kříž! Aby nadpřirozena nebylo málo, uslyšel hlas jelena, který mu vyjevil, že je Ježíšem Kristem a ten přišel ulovit naopak jej, Placida, a vyzval jej k postoupení křtu. Protože i jeho žena měla vidění s obdobným sdělením, přijal s celou rodinou křesťanství a nová jména.
(větší rozlišení)
Po křtu se Eustach vydal do lesa, kde se dočkal dalšího zjevení. Dozvěděl se o těžkých a bolestných zkouškách, které jej čekají, ale také o odměně za jejich překonání. Život Eustacha se obrátil a provázel jej neúspěch a pohromy, až byl nucen uprchnout ze země. Když nemohl zaplatit dost za cestu přes moře do Egypta, vzali mu manželku do otroctví. Zničen se vydal se syny na další cestu, ale při překonávání řeky mu vlk a lev odnesli oba syny.
Eustachovi se zhroutil svět, přes nepolevil ve své víře. Našel těžkou práci u rolníka, kde vydržel řadu let. Mezitím se Řím dostal opět do válek, ale dobrých vojevůdců se mu nedostávalo. Vzpomněli si i na Eustacha a ten v čele legií získal několik slavných vítězství. Náhoda vedená Prozřetelností mu umožnila potkat najednou oba své syny i ženu.
Jako vítěz byl po návratu do Říma oslavován a přijat s poctami i císařem Hadriánem. Sláva skončila, když Eustach odmítl proti své víře obětovat pohanským božstvům a jeho víra vyšla najevo. S celou rodinou byl odsouzen k roztrhání šelmami, ale lvi se nikoho z rodiny nedotkli. Eustachova rodina byla tedy vržena 20. září roku 118, 119 nebo 120 do rozžhaveného kovového býka, ve kterém zemřeli, ale jejich těla nebyla zázračně popálena.
Podle prvního zjevení, které Eustacha potkalo, je sv. Eustach považován za patrona lovců a myslivců. Do českých zemích se jeho kult dostal v 16. století spolu s německou šlechtou, uctíván byl především v 17. a 18. století. V Německu také vznikla myšlenka Čtrnácti svatých pomocníků, do kterých bývá sv. Eustach řazen. S postupem času byl vytlačován sv. Hubertem, který byl též patronem myslivců. Ve 20. století byl však Eustach Římský církví vyškrtnut ze seznamu světců, protože se nepovedlo legendy o jeho životě nikterak historicky doložit.
Hřeben Haltravy a Bučina
Přijeďte se podívat na krásné horské bučiny Českého lesa i rozeklané dlouhé skály. Projděte se lesem po hřebenové Baarově cestě a také mimo cesty na Bučině, nadechněte se vlhkého vzduchu a poslechněte si šumění korun stromů.
Haltravský hřeben táhnoucí se mezi Caparticemi a Pivoní vytváří jihozápadní hradbu Chodska a ze svých severovýchodních úbočí nabízí krásné výhledy do vnitrozemí. Souvislé pásmo vrcholů je oddělené jen mělkými sedly a neklesá pod nadmořskou výšku 800 metrů, obdobně vysoká je i blízká Bučina. Doby ledové ve starších čtvrtohorách ozdobily zdejší vrcholy skalami a mrazovými sruby, svahy jsou pak posypány kamennými moři a suťovými proudy.
Rozsáhlý lesní komplex patří mezi ty nejcennější lesy v Plzeňském kraji a to především pro zachovalé, geneticky hodnotné listnaté porosty místy téměř pralesovitého charakteru. Pro svůj význam byl hřeben Haltravy spolu s Bučinou a Starým Herštejnem vyhlášen v roce 2009 evropsky významnou lokalitou. Při své návštěvě tedy nezapomeňte, že jste na velmi cenném území Chráněné krajinné oblasti Český les.