Když se touláte po zaniklých či zastrčených šumavských vesničkách, osadách a samotách, čas od času se před vámi objeví krásný obrovský strom. Někdy jsou zastrčené, jindy jim je dopřáno prominentního místa. Je otázko, zda za existenci těchto gigantů vděčíme především dávno vyhnaným Šumavanům, kteří je zasadili u svých chalup, kaplí či křížků, a nebo naopak podivné době, která Šumavu vylidnila a tak nikoho nemohlo napadnout stromy pokácet pro nějakou malichernost jako stín, padající podzimní listí či větve srážené větrem. Alespoň některé naštěstí zůstaly na svých místech, aby nám svou monumentálností připomínaly, jak malí sami jsme a jak jsou naše životy pomíjivé (a pokud toto někomu z vás nestačí k sebereflexi, pohlédněte ke hvězdám).
Nedaleko Horské Kvildy, na kraji Povydří, jsou louky někdejší samoty Schrollenhaid, dnes zvané Výhledy. U dolní cesty, která vede napříč loukou, stojí jeden ze šumavských veteránů, buk na Výhledech. Když k němu budete přicházet, uvidíte jeho vitální tvář: silný kmen s popraskanou kůrou, která jakoby snad ani buku nepatřila, a nad ním nespočet větví vytvářejících hustou korunu.
Jen co buk obejdete, objevíte jeho druhou tvář, punc jedinečnosti zrcadlící dlouho životní pouť i tvrdší podmínky v nadmořské výšce téměř 1050 metrů. Kmen je otevřený prasklinou jdoucí do výšky a zároveň naprosto dutý až do koruny, že i dospělý může vejít do jeho nitra. Přes silné poškození je však strom stále vitální, prasklinu trpělivě zavaluje.
Tento dožívající buk lesní (Fagus sylvatica) stále roste, za posledních zhruba 20 let se zvětšil obvod jeho kmene o čtvrt metru a nyní měří okolo 456 cm. Naměřené hodnoty výšky stromu se v průběhu času mění, avšak koruna by neměla přesahovat 20 metrů, její šířka je pak okolo 12 metrů.
Strom je chráněn pro svůj vzrůst od května 1992 na základě vyhlášky Okresní úřad Klatovy. Pro zhoršený stav se o něj už nijak pečovat nebude, dožije na pěkném místě s výhledem na horu Sokol/Antýgl. Než se tak stane, zastavte se u něj, nevybral si ošklivé místo, ba naopak.
Upozornění: Údolím Hamerského potoka pod Výhledy prochází modře značená trasa mezi dvorcem Antýglem a Horskou Kvildou. Od této trasy sice vede na výhledy lesní cesta, leč není značená a prochází I. zónou. Nepoužívejte ji.
Kudy ke krabičce
Jak už to chodí v Národním parku Šumava, parkovat je možné pouze na vyhrazených parkovištích. Horská Kvilda jej má podél silnice u obecního úřadu a jde o parkování placené (waypoint PA, streetview). Z parkoviště budete muset jít po silnici severozápadním směrem až na konec vsi (cca 1 km). Po levé straně silnice tu stojí poslední dům zdobený parožím ve štítu. Za ním odbočíte vlevo (waypoint T1, streetview) a po lesní cestě půjdete až k rozcestí (waypoint T2), kde opět odbočíte vlevo na dolní cestu.
Cesta k buku je ve své lesní části vhodná pro vycházku s kočárkem, neboť má poměrně kvalitní povrch a vede převážně po vrstevnici, maximálně z mírného kopce. Naopak značená cyklistická trasa na Výhledy nevede a tak je keš vhodná jen pro pěší.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!