Jihozápadní hranici přírodního parku Manětínská od Melchiorovy Hutě po Stříbrný Mlýn u Úněšova tvoří potok Třemošná. Pramení v lesích za nedalekou osadou Vojtěšín a na svém horní toku má jednoznačně charakter potůčku, ostatně ještě před pár desítkami let se jí v těchto končinách říkalo Malešínský potok. Na svém přes 40 kilometrů dlouhém toku napájí Třemošná šest rybníků, z nichž prvním je právě Číhanský rybník.
Číhanský rybník, někdy označovaný též Černý, je malý průtočný rybník ukrytý v lesích. Ač nejbližším osídlením je blízký Čbán, jméno rybníku dala nedaleká ves Číhaná, na jejímž katastrálním území leží (hranice katastrů prochází jen pár metrů pod hrází). Druhé používané jméno rybníka se odkazuje na Černý les rozkládající se jižně od hráze.
Nevíme, kdy rybník přesně vznikl: na mapách historických vojenských mapování či na otiscích stabilního katastru se neobjevuje, v jeho místech je vyznačen potok. Na leteckých snímcích z 50. let minulého století je plocha rybníka zatravněna, zároveň je však jasně patrná řada stromů v místech dnešní hráze. Na topografické vojenské mapě ze stejné doby je rybník však zakreslen a pojmenován. Je možné, že rybník vznikl v některém ze zlatých období rybníkářství v Čechách, následně zpustl a zanikl, aby byl ve 20. století obnoven. Na severním Plzeňsku takový osud potkal například Strženku.
Dnešní hladina rybníka zaujímá plochu přibližně 1,13 hektaru v nadmořské výšce 548 metrů. Vodu zadržuje 115 metrů dlouhá zemní hráz na východní straně, která je na návodní straně zpevněná skládanými kameny. Regulaci výšky hladiny zajišťuje požerák vystupující u prostředku délky hráze, bezpečnostní přeliv ústící do obtokové stoky je vybudován na severním okraji hráze.
S výjimkou hráze mají všechny břehy rybníka charakter mokřadu, rašeliniště a podmáčené louky, k čemuž přispívají sousedící prameniště. Břehy a jejich okolí jsou proto domovem mnoha rostlin a živočichů vázaných na vodní či vlhké prostředí, jako jsou různé druhy ostřic, mechů včetně rašeliníku, kosatec žlutý (Iris pseudacorus) či suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Nás nejvíce zaujala svými temně červenými květy mochna bahenní (Comarum palustre) rostoucí na severním břehu (waypoint R1).
Kudy ke krabičce
Přes množství uvedených waypointů je to snadné. První cesta vede od vsi Čbán podél toku Třemošné. Zastavit můžete u posledního stavení čp. 13 (waypoint P1) nebo pokračovat po polní cestě dál až k lesu (waypoint P2), tato cesta však není v nejlepším stavu. Pokračujte do lesa (waypoint T2), rybník už budete mít na dohled. Odtok obejděte zprava a pokračujte přes přeliv (waypoint T3) a po hrázi.
Druhou cestu okolo Údolního rybníku jsme nezkoušeli, ale možná je vhodnější, neb vede mimo dosah lidských očí. Ze silnice I/20 odbočíte (waypoint T4) směrem k Údolnímu rybníku. Buď zastavíte na jeho severním okraji (waypoint P3) nebo budete pokračovat po polní cestě směrem k lesu. V Černém lese pak cesta pokračuje stále přímo až k Číhanskému rybníku.