Rabštejnská pahorkatina se rozkládá na obou březích řeky Střely, převážně na severním Plzeňsku, ale zasahuje též do Karlovarského a Ústeckého kraje. Na území ohraničeném přibližně Manětínem, Chyší, Lubencem, Blatnem, Chrášťovicemi a Ondřejovem převažují rozsáhlé lesy v nadmořské výšce okolo 550 metrů. Do terénu pahorkatiny se však hluboce zařezávají drobné potůčky klesající do kaňonovitého údolí řeky Střely.
Na severním okraji Rabštejnské pahorkatiny nedaleko Lubence vytváří Struhařský potok jedno z takových údolí. Na rozdíl od ostatních je potok přítokem Blšanky a tak se hluboké údolí otevírá směrem k severozápadu. Svahy na levém břehu potoka jsou pozvolné, svahy na pravém břehu tvoří pás strmých Liščích skal v Malměřickém lese. Převýšení okrajů údolí proti jeho dnu dosahuje až 150 metrů, což je příslibem míst s pěkným výhledem.
Severně od vesničky Kračín je rozlehlé zvlněné pole hraničící s pastvinami na severních svazích nad Ovčárnou. Mez s křovinami a stromky oddělující lán a pastvinu je hranicí Plzeňského a Ústeckého kraje a přirozeně též okresů Plzeň-sever a Louny. Hranice prochází podél lesa až ke kešce, kde se lomí a podél lesa pokračuje kus po svahu.
Z okraje pastviny, která mimochodem bývala rozlehlým ovocným sadem, je krásně vidět na jihovýchodní část Doupovských hor, historický městys Valeč se všemi pamětihodnostmi obklopený Šibeničním vrchem, Jedlinou a Prokopy či nepřehlédnutelnou dvojici téměř stometrových stožárů větrných elektráren u Vrbice.
Předválečné opevnění aneb řopíky
Přes dnešní pastvinu nad Ovčárnou prochází pás pevnůstek prvorepublikového lehkého opevnění. Jde o příčku v okolí řek Střely a Blšanky, která se objevila v nové koncepci opevnění z roku 1937. Tehdy byl opuštěn původní záměr vybudování linie těžkého opevnění na hřebenech Krušných hor a bylo potřeba zajistit Jesenicko a Rakovnicko před útokem ze severu propojením linie Plzeňské čáry a linie opevnění v oblasti dolní Ohře.
Úsek D-17, do kterého většina objektů v Rabštejnské pahorkatině patří, patřil mezi první tři budované úseky této příčky. Jejich výstavba byla zadána i započata na konci jara 1937, již v létě bylo však zřejmé, že firmy provádějící výstavbu plán nestíhají. Úsek D-17 budovaný pražskou firmou Richarda Genttnera byl rozdělen a nově vzniklý úsek D-31 zadán plzeňské firmě Antonína Kurela. Z obdobných důvodů byl rozdělen i sousední úsek D-16 Kryry–Ležky. Díky rozdělení úseků mezi více firem byly hrubé stavby objektů dokončeny ještě před Vánocemi 1937.
Úsek D-17 prochází od Ležek jednosledovým pásem Malměřickým lesem do oblasti Čertovky, kde se rozděluje do dvojsledového a klesá do údolí Struhařského potoka a následně přes pastviny až ke kopci Horka u trojkrají severozápadně od Kračína. Od Horky klesá do údolí Střely v jednom sledu a pokračuje až k Rabštejnu nad Střelou.
V roce 1938 byl budován úsek 159, který tvořily objekty vložené do méně zajištěných míst v již vybudované linii. Tyto objekty lze v terénu snadno poznat, obvykle není jejich výstavba zcela dokončena.
Přímo u keše se nachází objekt D-17/73 (waypoint R1), který patří do druhého sledu. Jde o objekt typu B2, který je vybaven jednou boční střílnou na levé straně a jednou čelní střílnou vpravo, s osami střílen svírajícími úhel 90 stupňů. Tento typ objektu byl obvykle umisťován do ohybů linie právě jako zde. Řopík byl betonován 20. září 1937 v normální odolnosti a byl následně dokončen.
Čelní střílna kryje týlní prostor objektu D-17/72 (waypoint R2), který se nachází v lese severně, níže po svahu. Objekt patří též do druhého sledu zdejšího opevnění. Jde o typ A s přesně protilehlými bočními střílnami v normální odolnosti, který byl betonován o 3 dny dříve, 17. září 1937.
Níže na pastvině se nachází objekt D-17/16 (waypoint R4) patřící již do prvního sledu. Jedná se také o typ A s bočními střílnami, ale jejich osy svírají úhel 120 stupňů. Betonáž objektu proběhla 18. září 1937.
Poslední blízký řopík patří mezi objekty doplňované o rok později. Je jím objekt 159/73a (waypoint R3) u posedu na mezi v horní části pastviny. Opět se jedná o typ A, tentokrát boční střílny svírají úhel 160 stupňů. Odolnost objektu je však zvýšená zesílením čelní stěny a stropu. Objekt byl betonovaný 4. srpna 1938 a následně dokončený, nedočkal se však provedení záhozu a je v tomto směru nekrytý.
Systém lehkého opevnění musel být pro svou skutečnou funkčnost ještě doplněn odpovídajícími zátarasy. Ač byla zakázka zadána v září 1938 žatecké firmě Kučera, k vybudování 11,4 km protipěchotních a 5,6 km protitankových překážek již nedošlo.
Část věnovaná řopíkům existuje je připravena díky informacím serveru Ropiky.net.
Kudy ke krabičce
Přes pole na sever od Kračína vede cesta, na jejímž začátku lze zastavit (waypoint PA, streetview). Také je možné po této cestě pole přejet až k louce u lesa (waypoint T1), kde však budete muset najít vhodné místo pro zastavení. Z louky vedou dvě cesty do blízkosti keše: Jedna (waypoint T2) vede po hranici lesa a pole až k okraji pastviny, odtud dále vpravo stále podél lesa. Druhá vede přes les (waypoint T3), dovede vás na křížení lesních cest, kde odbočíte vlevo a po pár desítkách metrů dojdete na kraj lesa u kešky.