Východní svahy vrcholové části Křemelné k východu pozvolna klesají, aby přibližně po 1,4 km vytvořily sotva znatelné sedlo k drobnému vedlejšímu vrchůlku s kótou 943 m mezi Berglem a horní částí Starých Hutí. V plochém sedle byl kdysi vymýcen les, ale není známo, zda paseka vznikla v době těžby zlata či později při práci sklářů.
Pozemkům se začalo říkat Paštěcká Paseka (Waiderholzschlag, objevuje se i Weider/Waiderer Holzschlag). Známá historie Paštěcké Paseky se píše od roku 1727. Na blízkém Babylónu tehdy hospodařil pan Kolmer. K panství patřilo 215 hektarů včetně samotné Paštěcké Paseky, docela velký kus země. Kolmer měl dvě dcery, Marii a Kateřinu. Když se v roce 1727 starší Marie provdala za Andrease Haase, věnoval mladší Kateřině pozemky na Paštěcké Pasece. Pozemky Babylonu byly v další generaci znovu rozděleny, když si Georg Hass směl vystavět dům západně od Babylonu. Od té doby se rozlišuje Velký a Malý Babylón.
Kateřina Kolmerová se provdala za Josefa Wastla a na svahu klesajícím do údolí Pěkného potoka (Wunderbachu) si postavili statek, pozdější čp. 36 na st. p. 132 (waypoint R1). Podle hospodáře se domu začalo říkat "U Wastla" a protože rod Wastlů držel dům až do poválečného vyhnání Němců, nebyl nikdy důvod jméno statku měnit. Dům byl rozsáhlý, podél obytného stavení stála stodola propojená příčným traktem. Necelých 400 m severozápadně stál dům čp. 37 na st. p. 132 (waypoint R2). V polovině cesty mezi těmito domy stával ještě jeden objekt, který byl zbořen v roce 1926.
Po vyhnání Němců zůstala celá oblast vylidněná a vhodná pro vytvoření vojenského výcvikového prostoru. Při jeho vzniku byly v 50. letech téměř veškeré domy zbořeny, např. po obrovském domu U Wastla nezbyla stopa. V následujících letech byly zdejší louky využívány jako pastviny skotu, což zbrzdilo sukcesi. Energetici napříč loukou natáhli elektrické vedení o napětí 110 kV od elektrárny Vydra na Čeňkově Pile, pro jeden ze stožárů použili starý snos kamení uprostřed louky.
Co tedy zbylo po Paštěckých Pasekách? Jen louky a úchvatné výhledy. Podívat se můžete na okolí Kašperských Hor a především do vnitrozemí severovýchodním směrem k Horažďovicím, což je na svazích Křemelné značně vzácné. Vyjděte od keše několik metrů na pastvinu a rozhlédněte se. Vlevo nad smrčky uvidíte louky nad Velkým Babylónem, přes sedlo nad Malým Radkovem pohlédnete do vnitrozemí, přičemž drobné kopce jsou v okolí Záluží a Roku. Vpravo od nich se táhne dlouhý zalesněný hřbet Sedla s rozhlednou, která bude však jen špatně rozpoznatelná. Od Sedla je údolím oddělený Nadějov, který postupně splývá s hřbetem Zámeckého vrchu ozdobeného zříceninou hradu Kašperku. V popředí před ním je Radkovský vrch, jehož východní svahy prudce klesají k Otavě a Rejštejnu. Na pravém okraji horizontu dominuje Ždánov a pokračování hřebene Javornické hornatiny s Královským kamenem a Javorníkem, před nimi Chlum. Přejdete-li si na louku v blízkosti korýtka, otevře se výhled do vnitrozemí více vlevo, směrem k Sušici.
Kudy ke krabičce
Keš je jen pár metrů od pohodlné okružní cesty, která v tomto úseku spojuje Velký Babylón s Prostředními Paštěmi. Cesta je vhodná pro kočárky, byť z přirozeného výchozího bodu na parkovišti u Dobré Vody je to ke keši skoro 5 kilometrů s pozvolným převýšením okolo 160 metrů. Cyklistům není vjezd od Velkého Babylónu povolen. V zimě není zmíněná cesta pro běžkaře nijak upravována, ale návštěvní řád (čl. 3 odst. 3) umožňuje běžkařům se po ní pohybovat.
Z rozcestí u dřevěného koryta (waypoint R3) vede cesta, která míří k vrcholu Křemelné a lze po ní jít část cesty ke sněžné jámě.
Série na Křemelné
Projděte se s námi po svazích výrazné šumavské hory Křemelné a nalezněte harmonickou krajinu přetvořenou člověkem, přesto mnoho desítek let opuštěnou. Navštivte místa připomínající zlatý poklad v jejích hlubinách, obejměte stromy věkem překlenující staletí, procházejte se rozlehlými lesy, objevujte usedlosti zmizelé v propasti času, zastavte se u nově obnovených kaplí, či se posaďte do trávy se svačinou a užívejte úchvatných vyhlídek. Půvabně osamělá Křemelná na vás čeká, abyste ji mohli důvěrně poznat, dokážete-li respektovat její přírodu a klid. Naše krabičky vám budou spolu se vzpomínkami zdejší rodačky paní Marie Malé průvodcem po cestách, loukách, lesích a také v čase. Najdete-li je všechny včetně čísel, je pro vás připravena krabička navíc jako malá odměna.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!