DEUTSCH
Im Künischen Gebirge im Böhmerwald, zwischen dem Osser und dem Velký Kokrháč, liegen gleich an der deutsch – tschechischen Grenze die Maxfelsen. Warum gerade Maxfelsen? Da die Felsen keinen Namen hatten und genauso wie ich klein sind, habe ich sie nach mir benannt. Die höchste Stelle liegt bei 1138 Meter über dem Meeresspiegel und es handelt sich um den Nebengipfel von Velký Kokrháč, der ca. 1,3 Kilometer südöstlich liegt.
Die Landesgrenze, die über den Bergkamm des Künischen Gebirges führt, verlässt den Bergkamm und lässt die Maxfelsen auf der bayrischen Seite. Hinter dem Felsen finden wir einen großen Grenzstein Nr. 25, unweit von hier aus noch zwei kleineren Grenzsteine – Nr. 25/1 und Nr. 25/2, von dem aus der beste Zutritt zum Felsen ist.
Der Felsen besteht aus dem Glimmerschiefer, in dem man überall markante weiße Quarzgänge mit großen Kristallen sehen kann, die verschiedenen Formen und Symbole darstellen, z.B. den Buchstaben „V“ oder Zeichen „=“. Über den Felsen führt die europäische Wasserscheide, d. h. das Wasser der deutschen Seite fließt über Donau ins Schwarze Meer, das Wasser der tschechischen Seite über Elbe bis in die Nordsee.
Von dem höchsten Punkt der Felsen öffnet sich die Aussicht in den Süden und Westen des Landes. Sie sehen den höchsten Berg des Böhmerwaldes, den Großen Arber und den Bergkamm, der die Richtung Westen über den Kleinen Arber und Enzian zum Heugstatt führt, wo er an den Berkamm Schwarzeck – Ödriegel angeschlossen ist.
An der rechten Seite schließt den Horizont felsige Bergkamm von Kaitersberg mit den Gipfeln Großer Riedelstein, Rauchröhren, Mittagstein und Kreutzfelsen. Die Aussicht zum Boden des Weißen Regen Tales ist bis zur Lohberhütte beschränkt, in die Richtung Westen kann man die Berge Großen und Kleinen Rossberg über Chamerau und Eierberg bei Runding sehen, bei der guten Sichtweite sogar den Jugenberg bei Nittenau. Über den namenlosen Berg ist nur der Gipfel des Großen Ossers sichtbar. Das tschechische Binnenland und der Bergkamm des Künischen Gebirges kann man leider von den Felsen nicht überwachen.
Wir würden uns gerne für die Hilfe bei der Vorbereitung von diesem Cache bei Hanka Ovesleová.
Der Weg zum Cache
Von der deutschen Seite kann Ihr Ausgangspunkt der Parkplatz an der Altlohberghütte sein (Wegpunkt P1), von hier aus folgen Sie dem Weg LO8 (Wegpunkt T2) bis zum Lohberger Steindl und dann weiter hinauf bis zur Landesgrenze unweit von dem Grenzstein Nr. 26/2 (Wegpunkt T3). An der Grenze biegen Sie nach links ab und der Grenzsteig führt Sie bis zu den Felsen (Wegpunkt T1). Der Weg zum Cache ist ca. 3 km lang, er steigt (Höhenunterschied ist ca. 340 m) und sinkt.
Der nächste mögliche Ausgangspunkt ist der Parkplatz in Lohberg (Wegpunkt P2), von hier aus folgen Sie den Wegen zu dem Wegpunkt T4 oder T5, wo die Fußwege über die ehemalige Weide Sesselplatz bis zur Landesgrenze und zum Grenzstein 23/18/0/1 (Wegpunkt T6) führen. Hier biegen Sie nach rechts ab und der Grenzsteig führt Sie bis zu den Maxfelsen. Der Weg ist 3 km lang, der Höhenunterschied ist 420 m.
Von der tschechischen Seite kann Ihr Ausgangspunkt der Parkplatz vor dem Hotel Královský dvůr sein (Wegpunkt P3). Die blaue Wanderwegmarkierung führt Sie über Stateček zum Großen Osser (Wegpunkt T7). Der Grenzsteig führt Sie weiter die Richtung Zwercheck. Sie können einen 8 km langen Weg, Höhenunterschied von 700 m Aufstieg und 180 m Abstieg erwarten. Vorsicht! Das Betreten des tschechische Künischen Gebirges ist dem Naturschutzgesetz nach nur über markierte Wanderwege erlaubt.
ČESKY
V šumavském Královském hvozdu, mezi Ostrým a Velkým Kokrháčem, leží těsně u hranic Česka a Německa Maxovy skály. Proč Maxovy? Skály neměly jméno a tak jsem je pojmenoval po sobě, protože jsou podobně malé jako já. Nejvyšší místo na skále vystupuje do nadmořské výšky 1138 metrů a jde o vedlejší vrchol Velkého Kokrháče, který leží 1,3 km na jihovýchod.
Státní hranice, která jinak probíhá po hřebenu Královského hvozdu přímo, se skalám vyhýbá a nechává je na bavorské straně. Za skalou proto najdeme velký hraniční patník č. 25 a blízko pak menší patníky č. 25/1 a č. 25/2, od kterého je nejlepší přístup na skálu.
Skála je tvořena svorem, ve kterém jsou výrazné bílé křemenné žíly s velkými krystaly. Uvidíte je skoro všude a občas připomínají různé symboly nebo tvary, např. písmeno „V“ nebo „=“. Přes skálu probíhá evropské rozvodí, takže na straně přivrácené k Německu teče voda přes Dunaj až do Černého moře, zatímco na straně přivrácené do Čech teče do Labe a do Severního moře.
Z nejvyššího místa skal se otevře výhled k jihu a západu. Uvidíte nejvyšší horu Šumavy, Velký Javor (Grosser Arber) a hřeben pokračující od něj k západu přes Malý Javor (Kleiner Arber), Enzian po Heugstatt a navazující hřeben od vrcholu Schwarzeck po Ödriegel.
Více vpravo pak hradbu tvoří skalnatý hřeben Kaitersbergu s vrcholy Großer Riedelstein, Rauchröhren, Mittagstein a Kreutzfelsen. Výhled na dno údolí Weisser Regen je omezen na Lohberghütte, ale směrem na západ je vidět kopce Grosser a Kleiner Rossberg nad Chamerau, Eierberg u Rundingu a při dobré viditelnosti i Jugenberg až u Nittenau. Přes kupu bezejmenného kopce je vidět jen vrchol Velkého Ostrého. Do českého vnitrozemí ani na hřeben Královského hvozdu ze skal neuvidíte.
Kudy ke krabičce
Z německé strany můžete vyjít z parkoviště u Altlohberghütte (waypoint P1) a po trase LO8 (waypoint T2) pokračovat k Lohberger Steindl a dále vzhůru až k hranicím v blízkosti patníku č. 26/2 (waypoint T3). Na hranicích odbočte vlevo a po hraničním chodníku dojdete ke skalám (waypoint T1). Cesta ke krabičce je dlouhá necelé 3 km, čeká vás stoupání o 340 metrů a trocha klesání.
Druhou možností je parkoviště v Lohbergu (waypoint P2), odkud se vydáte po cestách k waypointům T4 nebo T5, kde začínají lesní cesty, které vás přivedou přes někdejší pastvinu Sesselplatz až na hranici ke kameni 23/18/0/1 (waypoint T6). Odbočíte vpravo a hraniční chodník vás povede k Maxfelsen. Cesta měří 3 km s převýšením 420 metrů.
Z české strany můžete vyrazit z parkoviště před hotelem Královský dvůr (waypoint P3) po modré značce přes Stateček na Velký Ostrý (waypoint T7), odkud se po hraniční stezce vydáte směrem na Svaroh. Čeká vás cesta dlouhá 8 km, 700 výškových metrů stoupání a 180 m klesání. Připomínáme, že v Královském hvozdu je možné se z důvodu ochrany pohybovat jen po značených cestách.