Osobovskou skálu, dříve nazývanou Černou, byste našli mezi vesnicemi Radkovice a Osobovy, 9 km západně od Nepomuku. Je schovaná uprostřed polí a pastvin v malém lesíku, 600 metrů severně od vesnice, která jí dala dnešní jméno.
Buližníková skála má tvar pyramidy, je vysoká přibližně 20 metrů a vystupuje do nadmořské výšky 590 m. Skála je nejlépe přístupná ze severu, zatímco na jižní a východní straně jsou strmé stěny a svahy. Vrchol je hodně malý, menší než vrcholová plošina na Velkém Ostrém, ale je tu hluboká mísa zvaná Čertův kamnovec. Zdejší buližník má šedou až šedočernou barvu.
Pověsti
Ke skále se váží dvě pověsti: podle jedné měl pán tvrze v Kokořově dceru, která měla právě čas se vdát. Ale kokořovský pán buď nechtěl o dceru přijít, nebo pro ní chtěl nejlepšího ženicha. Tak si vymyslel, že dceru dá jen tomu, kdo splní jeho strašně těžké úkoly. Ale nepočítal s tím, že se o dceru přihlásí samotný ďábel. "Sakra, co jsem to provedl," naštvaně bědoval pán. Ani si nemohl myslet, že by sám ďábel třeba úkoly nesplnil. Ďábel úkoly splnil lehce a získal mladou dceru. Hodil ji na záda a vydal se na cestu do pekla. Jen, co vzlétli, došlo panně, že její ženich není žádný obyčejný smrtelník, ale že její ruku získal ďábel. Leknutím ze svého manžela a hrůznou představou dalšího života v pekle v okamžiku zkameněla. Když ďábel viděl, že místo mladé nevěsty nese na zádech jen kamení, hodil ho na zem. Tam, kde zkamenělá nevěsta dopadla, zůstala skála, které se říkalo Zkamenělá panna a to je naše Osobovská skála.
Druhá pověst vypráví o hadím vojsku, které bydlí v Osobovské skále. Hadí vojsko s králem hadů spí ve skále a čeká na dobu, kdy české země budou nejvíce potřebovat jejich pomoc proti nepřátelům. Jedná se o místní variantu pověsti o Blanických rytířích.
Archeologický výzkum
V roce 2006 zkoumal Jan John z Katedry archeologie ZČU v Plzni suťové úložiště na svahu Osobovské skály. Provedl tři sondy v místech, kde lze předpokládat hromadění erozního materiálu. Podařilo se mu najít velké množství zlomků pravěké keramiky, hrudky mazanice, úlomky štípané industrie či drobnou čepelku. Střepy keramiky byly většinou nezdobené, ojediněle byl povrch slámovaný či zdobený plastickým páskem. Archeobotanickou analýzou byly zjištěny zbytky pšenice, ječmene, luštěnin a lnu. Na základě nálezů zařadil J. John lokalitu do období středního eneolitu (doba měděná), do období chamské kultury. Na severozápadním svahu předpokládá jeden domek se stěnami omazanými hlínou.
Výhled
Ze skály je hezký výhled na Pošumaví, Šumavu a trochu i na německou stranu Šumavy. Na jihovýchodě je možné za dobré viditelnosti vidět Bobík a Boubín a vpravo od nich postupně hřbet Javorníku, Ždánov, Huťskou horu, Tetřev, špičku výrazného Sokola, německý Steinfleckberg a Velkou Mokrůvku. Dále vpravo Šumavu stíní hřbet Stráže a Vidhoště, od něhož vpravo vystupuje na horizontu Studená hora, hřbet Křemelné, pásmo Jezernice a Poledníku, dále směrem k jjz. jsou vidět Ždánidla, Plesná, Polom, Javorná a Barák s vysílačem. Na jihozápadě se tyčí hradba Pancířského hřbetu začínající Pancířem, pokračující přes Habr a Můstek, Prenet a Malý Prenet, kterou doplňuje v pozadí Královský hvozd s Jezerní horou, Svarohem, V. Kokrháčem, Velkým a Malým Ostrým. Poslední viditelné části Šumavy leží v Německu a jde o západní část hřebene Kaitersbergu s Mittagsteinem a Kreuzfelsen, a pak nejvyšší část Hoher Bogenu.
Výhledu na západ a sever brání bohužel stromy. Severovýchodním směrem jsou vidět na horizonty Brdy a jejich nejvyšší kopce – Tok a Praha. Při pohledu na východ snadno naleznete Zelenou horu, ale ti šikovnější z vás naleznou ve stejném směru i špičku věže kostela sv. Václava v Žinkovech.
Kudy ke krabičce
Zaparkovat můžete v Osobovech u kapličky (waypoint PA) a pokračovat po modré turistické trase na sever. Podle stavu louky za vsí (waypoint T1) můžete buď jít přímo ve vyjetých kolejích přes louku, nebo pokračovat po modré k další mezi (waypoint T2) a ke skále dojít podél ní. Dalšími možnostmi je cesta od Radkovic (waypoint T4) po modré mezi poli, cesta je ale delší, nebo podél lesa od silnice mezi Radkovicemi a Žinkovy (waypoint T5). Jediná rozumná cesta ke keši i ke skále vede od waypointu T3.