Na jihovýchod od Sušice se táhne 25 kilometrů dlouhé lesnaté pásmo kopců. Od vrchu Kalovy, přes Sedlo, Kašperk po vysoký hřeben Javornické hornatiny mezi Ždánovem a nejvyšším Javorníkem. Hluboké lesy pokračují i za Javorníkem a pokrývají hřbet vybíhající severovýchodním směrem ke Lhotě pod Kůstrým. Zdejší kopce náleží již do Mladotické vrchoviny, součásti Šumavského podhůří, a tvoří nejvýše položenou oblast okresu Strakonice. Nejznámější z nich je dvouvrcholový kopec Kůstrý, jehož severozápadní skalnatý vrchol Altán vystupuje do nadmořské výšky 844,9 metrů.
Přibližně 2 km jjz. směrem od Kůstrého je vrch Zahájený (na staré mapě též jako Zahajen Berg), který je méně známým, za to ale nejvyšším vrcholem a zároveň i bodem okresu Strakonice. Přidružený trigonometrický bod umístěný na vrcholové plošině má nadmořskou výšku 845,6 metrů, ale pravděpodobně nejde o nejvyšší místo kopce. Své okolí Zahájený příliš nepřevyšuje, oproti údolí Růžďského potoka je vyšší o cca 80 metrů, oproti údolí u Milíkova je vyšší o cca 100 metrů a nejvyšší převýšení cca 160 metrů dosahuje oproti Přečínským Chalupám.
 |
 |
 |
Vrcholová část Zahájeného je protáhlá ve směru ZSZ–VJV, ale přiléhá k ní hřbet mířící k severovýchodu a později se stáčející na severozápad ke Kváskovickému vrchu (nadmořská výška hřbetu se pohybuje okolo 820 m). Svahy Zahájeného navazující na tento hřbet jsou velmi mírné až k vrcholové plošině. Z jejího terénu vystupují několik metrů vysoké skalky z pararuly, které předznamenávají zcela odlišný charakter jihozápadních svahů – ty jsou prudší, se skalními výchozy, mrazovými sruby i menšími, pod mechem ukrytými kamennými moři. Radost některým z vás určitě udělá výrazné zastoupení jedle v převážně smrkovém lese pokrývajícím celý vrchol.
 |
 |
Přesto má i fádní severovýchodní svah svou ozdobu – hranice pozemků různých vlastníků je zde vyznačena masivním kamenným tarasem procházejícím v blízkosti vrcholu. Tato hmatatelná hranice není jedinou hranicí vedoucí přes Zahájený: na západním svahu prochází hranice okresů Prachatice a Strakonice, na severovýchodních svazích vede hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem. Přes vrchol probíhá též hranice dílčích povodí: severní svahy jsou odvodňovány Růžďským potokem do Novosedelského potoka, přítoku Otavy, jihozápadní svahy Mladíkovským potokem do Spůlky a jihovýchodní do Peklova, v obou případech jde o přítoky Volyňky.
Kudy ke krabičce
U samoty Paloucký, kde bude nezbytné odstavit auto (waypoint P1), navazuje na úzkou silničku lesní cesta. Je nenáročná, opravdu pozvolná a přivede vás do blízkosti vrcholu. Stoupání k vrcholu je zanedbatelné a jedinou překážkou bude zmíněný, dobře zachovaný taras, který budete muset překonat.
Nevyhovuje-li vám pohodlná cesta jak v parku, můžete zastavit u silnice mezi Vrbicí a Malčí (waypoint P2, streetview, a P3, streetview) a vydat se po cestách a necestách k vrcholu.