Na výchozích souřadnicích cache nehledejte, není tam. Před litickým hřbitovem můžete příjemně posedět, na hřbitově pak poležet. There is no cache on starting coordinates.
Broskev je ovocem patřícím do skupiny peckovic, který roste na stromu broskvoni obecné (Persica vulgaris; dříve české slovo broskvev označovalo plod i strom). Samotný plod je tvořen tenkou narůžovělou až načervenalou slupkou s drobným chmýřím, sladkou a šťavnatou oranžovou dužninou a tvrdou členitou peckou.
Broskve mají obvykle tvar nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě nestejné části. Pravděpodobně pro podobnost rýhy s ženským pozadím se staly broskve v mnoha kulturách symbolem ženy. Zlé jazyky tvrdí, že základem pro symbol se stala jiná vlastnost: sladkost a krásná oblost broskví stejně jako u žen dlouho nevydrží. Ale kdo si myslí, že broskve se mohou podobat jen ženám, ten se mýlí.
Historie
Pěstování broskví začalo přibližně před 4 tisíci lety v daleké Číně, především v provinciích Hu-peh a S'-čchuan. Zřejmě po Hedvábné stezce se broskve šířily z Číny na západ, až se několik století před naším letopočtem dostaly do Persie (dnešním Íránu). V ní si broskve oblíbili natolik, že později byla Persie považována za jejich pravlast. Starověcí Řekové a Římané poznali sladké plody broskví při válečných taženích a broskve se posunuly opět o notný kus na západ, do jižní Evropy. Ve starověkém Římě znali broskve jako perská jablka (Malum persicum), což se promítlo do pojmenování celého rodu Persica.
V Římě se broskve rychle rozšířily, odtud s Římany překročily Alpy a objevily se v Galii i dalších evropských zemích. Naši slovanští předkové pěstovali broskve již v prvních stoletích našeho letopočtu, stará čeština znala slovo břeskew. Broskve jsou v tomto období doloženy přítomností pecek v archeologických nálezech ve starověkých hradištích. Na konci prvého milénia jsou broskve přítomny i v ostrovní Anglii.
Do Severní Ameriky se podle některých zdrojů dostaly spolu s britskými vystěhovalci v 17. století, dle jiných zdrojů za dobytí dalšího kontinentu mohou Španělé. Několik amerických států (Kalifornie, Jižní Karolína, Texas, Georgie) mělo jak vhodné podnebí, tak snaživé pěstitele a proto dnes nemalá část světové produkce pochází z USA.
Pěstování
Broskvoně mají vysoké nároky na světlo a teplo. Milují teplou, slunnou a chráněnou polohu, humózní a výživnou půdu, která je dobře zavlažována. Pěstitelé se kromě velmi pružného slovního vyjádření mohou také orientovat dle tvrdých čísel: za vhodné oblasti pro pěstování broskví se považují takové, které mají průměrnou roční teplotou 7 až 10 °C, s červnovým teplotním průměrem nad 18 °C a ročním srážkovým úhrnem do 600 mm. V podmínkách území našeho státu jde o místa v nadmořské výšce okolo 200 metrů bez přítomnosti pozdních ranních mrazíků, která jsou převážně orientována k jihu. Půda by neměla být kyselá, jílovitá nebo těžká; vyhovují spíše půdy neutrální či velmi lehce kyselé. Je-li broskvoň dobře vyživována, spokojí se i s písčitou půdou. Ač je broskvoň suchovzdorným ovocným druhem, pro dobrou sklizeň je potřeba půdu zásobovat vláhou.
Broskvoň roste ve formě nízkých stromů či keřů, dosahuje výšky 3–5 m. Oproti jiným ovocným stromům je u broskvoní nezbytné provádět každoroční řez, bez kterého se začnou její větve vyholovat a broskvoň předčasně stárne. Podle příslušnosti do skupin odrůd dozrávají v podnebí České republiky od počátku prázdnin do konce září.
Dělení broskví
Broskve se dělí do dvou skupin dle oddělitelnosti dužniny od pecky. Ty neoddělitelné se dále rozdělují podle barvy dužniny na bělomasé, žlutomasé a červenomasé (krvavé). Barva je určena obsahem přírodních barviv karotenu a xantofyl, které plod chrání.
Jiné dělení vychází z vývojového centra a tak rozlišuje broskve skupiny ferganské, severočínské, jihočínské a íránské. Ferganská skupina se od všech dalších skupin liší ve všech znacích, severočínské broskve jsou i mrazuvzdorné a mají bělavou dužninu, jihočínské broskve jsou velmi sladké (tzv. medové) a broskve íránské skupiny zahrnují naprostou většinu evropských a amerických kultivarů se zvonkovitými květy a žlutou dužinou.
Vedle tohoto rozdělení můžeme ještě najít tvarovou specialitu tzv. koblihovou broskev a pak velmi známý kultivar bez chmýří na slupce zvanou nektarinka. Zajímavostí je, že nektarinky jsou poprvé zmiňovány již v roce 1616.
Obsah látek
Při koupi broskve se vlastně kupuje voda ve velmi krásném balení – plod jí obsahuje až 88 %. Většinu sušiny kromě vlákniny tvoří cukry (na celkové hmotnosti se podílí 9 %) s převahou sacharózy a hroznového cukru. Mezi kyselinami je zastoupena především kyselina citronová, jablečná, listová (vitamín B9), nukleová a fosforečná. Broskve jsou také bohatým zdrojem minerálů, zastoupen je např. draslík, vápník, železo, zinek, hořčík. Obsah vitamínů je závislý na odrůdě a podmínkách pěstování, bohatší obsah mají odrůdy se žlutou dužninou. Mezi vitamíny je zastoupen je např. betakaroten/provitamin A, vitamíny skupiny B (thiamin/B1, riboflavin/B2, niacin/B3), vitamín C a vitamín E. Podíl sodíku a tuků je naprosto zanedbatelný, proteinů je méně než 1 % celkové hmotnosti.
Zajímavý je obsah a funkce dvou barviv – karotenu a xantofylu. Obě látky se projevují na barvě plodů. První zbarvuje broskve do červena a pomáhá je chránit před hmyzem a bakteriemi, druhé chrání ovoce přes slunečním zářením a tím před vznikem volných radikálů.
Broskve obsahují poměrně málo kalorií, neboť ve 100 g dužniny se ukrývá přibližně 40 kcal (172 KJ).
Konzumace
Broskve je nejlepší jíst v syrovém stavu, neboť jde opravdu o velmi chutné ovoce, řazené mezi nejhodnotnější druhy. Obvyklé jsou dvě strategie konzumace syrového plodu – při první je broskev rozkrojena a pecka před konzumací vyjmuta, při druhé je dužnina okusována přímo z pecky. Obě strategie mají stejný výsledek – pecku, nicméně jejich vhodnost je závislá na zralosti plodů. Peckám je dobré se vyhnout, neboť obsahují látky, ze kterých v těle může vznikat kyanovodík.
Nedozrálý plod broskve je možné nechat tzv. dojít při pokojové teplotě. Zralé plody by se naopak měly skladovat maximálně 3 až 5 dní v chladném prostředí. Je-li potřeba uchovat broskve delší dobu, je možné připravit kompot. Jinou možností je jejich sušení, popř. výroba džemů. Při tepelné úpravě či sušení dochází však ke ztrátě části vitamínů.
Broskve nalézají uplatnění i v klasické kuchyni, kdy jsou s velkou oblibou podávány v kombinaci s drůbežím masem. Zvláštní uplatnění nalézají broskve při výrobě čatní (chutney). Směs ovoce, zeleniny a koření se používá jako sladkokyselý doplněk rozmanitých masitých jídel. Broskvové čatní je doporučované ke grilovanému vepřovému masu.
V potravinářském průmyslu nalezly broskve své další uplatnění jako aromatická složka pro svou lahodnou chuť i vůni. Používá se u sirupů, jako příchuť minerálních vod a limonád, zmrzlin, žvýkaček, čajů. Vynikající jsou broskvové džusy, broskve jsou také oblíbenou surovinou pro výrobu destilátů a lihovin. Posledním druhem nápoje je čaj ze slupek broskve, které se získávají spařením plodů před kompotováním. Tento čaj je chutný zvláště vychlazený s kousky broskve.
Chuť není jediným plus
Požitek z konzumace sladkého ovoce není jediným plusem, který broskve nabízejí. Pojídání broskví není vzhledem k vysokému obsahu vody náročné na trávicí soustavu a je vhodné při dietách. Kromě toho broskve obsahují šťávy jako je např. kyselina listová, které mají příznivý, až mírně projímavý účinek na vylučování, tj. pomohou při zácpě.
Jelikož konzumace broskví vyvolává pocit nasycení, jsou velmi vhodné při snižování denní spotřeby kalorií. Relativně nízký obsah vlastních kalorií je doplněn účastí na odstraňování kyselého odpadu metabolismu, který bývá u obézních lidí přítomný ve velkém množství. Nízký obsah sodíku a proteinů v kombinaci s močopudností pomáhá při selhání ledvin.
Pro vysoký obsah niacinu a hořčíku zlepšují náladu a uklidňují, příznivě působí proti podrážděnosti a neklidu. Již zmíněná přírodní barviva karoten a xantofyl pokračují ve své funkci i v lidském těle. Broskvím je připisován i pozitivní vliv na krásu, neboť obsahují tzv. omlazující látky jako je karoten, vitamín C či kyselina nukleová.
Lidové léčitelství na broskve také pamatuje: používají se proti kašli a při astmatu.
Poslední oblastí, kde broskve výrazně pomáhají, je srdce. Složení broskví je pravděpodobně pro srdce ideální, neboť nejlepší přírodní antioxidanty, vitamíny A, C a E, jsou přítomny ve vyváženém poměru. Zmíněné vitamíny chrání cévní stěnu, což je významné u koronárních tepen. Vitamíny skupiny B jsou nezbytné pro funkci srdečního svalu, který získává energii z mastných kyselin a sacharidů. Draslík a hořčík, v broskvích významně zastoupené, jsou základní minerály nezbytné pro udržování pravidelného srdečního rytmu. Naopak extrémně nízký podíl tuků a sodíku v broskvích v porovnání s jinými druhy ovoce pomáhá při předcházení zvýšeného krevního tlaku.
Recept: Peach Melba
Klasický recept s rodokmenem: V roce 1892 vystupovala australská sopranistka Nellie Melba v opeře Richarda Wagnera Lohengrin v londýnské Covent Garden. Vévoda orleánský uspořádal slavnostní večeři na oslavu jejího naprostého úspěchu. Pro tuto příležitost připravil francouzský kuchař Auguste Escoffier speciální dezert, později zvaný Peach Melba (Broskev Melba). Na ledové soše labutě, která se objevila v opeře, přichystal podklad z vanilkové zmrzliny, na kterém spočívaly broskve posypané cukrovou vatou. Na samém sklonku 19. století při otevření hotelu Carlton, kde byl šéfkuchařem, Escoffier recept inovoval: ledovou labuť vynechal, broskve jemně podusil a zalil jej malinovým pyré.
Co budete potřebovat:
- 3 velké krásné broskve stejné velikosti
- 1 tobulku vanilky rozpůlenou podél (lze nahradit vanilkovým cukrem, ale šidíte vy)
- 1 litr vody
- 300 g krystalového cukru
- vanilková zmrzlina na podávání
- lístky máty
- několik malin, chcete-li dezert ozdobit
a na malinové pyré:
- 450 g čerstvých nebo zmražených malin
- 3-4 lžíce jemného krystalového cukru
- 1 lžíce citronové šťávy
- 2-3 lžíce malinového likéru (není nezbytný)
Najděte dostatečně velký hrnec, protože na jeho dno budete potřebovat položit šestici půlek broskví. Z pečícího papíru si vystříhněte kolo odpovídající vnitřku hrnce. Do hrnce nalijte vodu, přisypte cukr a vhoďte tobolku vanilky. Přiveďte na středním plameni do varu a občas zamíchejte, dokud se cukr nerozpustí.
Mezitím opláchněte broskve a vyjmete z nich pecky. Vložte je na dno hrnce s vanilkovým sirupem řeznou stranou dolů, pokud nejsou zcela ponořené, přilijte vodu. Připravený pečící papír položte na broskve a hrnec přikryjte poklicí. Následně nechte vařit stále na středním plameni, podle zralosti broskví 12 až 15 minut. Pak hrnec odstavte a nechte broskve vychladnout. Máte-li čas, klidně je můžete takto nechat do druhého dne. Z hrnce vyjměte vychladlé broskve a oloupejte jejich šlupku, pak je nechte okapat a šup s nimi do lednice. Zbylý sirup můžete zkusit uplatnit jinak.
Do mixeru nasypejte maliny a cukr, nakapejte citronovou šťávu a rozmixujte. Pyré propasírujte do misky, abyste se zbavili peciček, připravujete-li verzi s alkoholem, zamíchejte do pyré malinový likér a také nechte vychladit v lednici.
A je čas vše zkombinovat: na dno každého poháru či misky dejte tři kopečky zmzliny, na ně položte půlku broskve oblinou vzhůru a zalijte malinovým pyré. Máte-li talent, můžete ozdobit celými malinami a mátou. Dobré mlsání!
Jezte broskve!
Broskve jsou velmi krásné, voňavé a chutné ovoce, oproti borůvkám i dostatečně velké. Jeho jediným nedostatkem je omezená sezónní dostupnost. Jezte čerstvé broskve, dokud je jejich hlavní sezóna.
Cache
Chcete-li si ověřit místo uložení cache, můžete si jej zkontrolovat on-line nebo sečíst veškeré číslice souřadnic – vyjít by vám mělo číslo 44. A pokud by vám to nevyšlo, tak se zajděte alespoň podívat na cache Vyhlídka na Plzeň/Lom Litice.
Na odlov cache se nevydávejte v obleku ani po dešti. Vyzvednutí stage svěřte dospělým členům týmu, kteří umí psát či mají sebou GPS.
English: Contact us for English instructions. Sum of all numbers of coordinates is 44. You could verify coordinates on-line too. You should not try to get cache in the full dress or in a time after the rain.
Listing cache vychází ze článku broskev na české Wikipedii a je možné jej použít pod licencí CC BY-SA 3.0.