Celý text je k dispozici včetně diakritiky.
Kralovický potok
Nedaleko od Piplova Mlýnu končí svou pouť Kralovický potok spojením se Střelou. Pramení nedaleko hospodářského dvora Hubenov, západně od silnice I/27 na severním úpatí vrchu Březina. Když tento kopec z půlky obteče, napojí spolu se Sedleckým a Olšanským potokem jeden z největších rybníků severního Plzeňska, Olšanský rybník. Mine Červenou horu s čtveřicí balvanů, které prý bývaly pohanským obětištěm, aby se přes Týnecký rybník přiblížil k poutní Mariánské Týnici. Dále proteče Kralovicemi, městem, které mu kdysi dalo jméno, ale dnes spíše špínu odpadních vod.
Poté, co přijme Týřovský potok, mine Podšibenský Mlýn a vteče do malého údolíčka, které jej dovede až k ústí Bučeckého potoka. Od Horního Rabasova Mlýnu protéká potok zemědělskou krajinou a to až k Lednici. Pod ní začíná přírodní park Rohatiny, málo navštěvované území s krásnými místy. Meandrující tok spolu se svými přítoky vytváří hluboká údolí s malými nivami a peřejemi, strmými svahy porostlými bory a skalními výchozy. Perlou parku je přírodní památka Čertova hráz s okrouhlíkem a skalní stěnou. Zub času a mocná příroda již zahladily stopy po těžbě vitriolové břidlice, jen tu a tam lze najít štolu či haldu. Opuštěnými Rohatinami, kde údajně žije stádo muflonů, doteče potok až ke svému ústí do Střely.
Kralovický potok (hydrologické pořadí 1-11-02-078) s délkou 20,5 km odvodňuje spolu s přítoky oblast o rozloze 75,5 km2, pročež je považován za vodohospodářsky významný tok. Od svého pramene v nadmořské výšce přibližně 535 m překonává rozdíl 255 metrů, aby ústil v 280 m n. m. Z hlediska znečištění patří Kralovický potok do III. třídy dle BSK5.
Piplův Mlýn a jeho jez
Ač Piplův Mlýn leží až na samotné Střele, má s Kralovickým potokem úzkou souvislost. Piplův Mlýn, dříve zvaný Žaloudkův, patří k těm starším mlýnům na Střele. Připomínán je například v roce 1529, kdy při něm byla zřízena svobodná hospoda. V místech dnešního mostu bývával brod přes Střelu, ke kterému sestupovala široko daleko jediným schůdným místem cesta vedoucí podél levého břehu řeky Berounky (Mže). Bylo jedno jakým směrem pocestní šli, vždy je čekalo stoupání vzhůru a na to bylo dobré se občerstvit.
K mlýnu vedl vodu 200 metrů dlouhý náhon od jezu, který řeku přehrazoval těsně pod soutokem s Kralovickým potokem. Jez pravděpodobně vzdouval vodu i údolí potoka. Ač jsou jezy mohutnými stavbami, je řeka někdy silnější. Například 15. března 1940 přinesla Střela velké kry (ač se to u takové malé říčky nezdá, už jsme viděli na vlastní oči její obrovské kry pod Dolním Hradištěm) a ty jez Piplova Mlýna zničily. Za války byl nedostatek stavebního materiálu a oprava byla nejen finančně nákladná, ale také vleklá.
Jak už to v české historii bývá, jen co něco opravíte, vezmou vám to. Po válce starý mlynář Bohuslav Pipl mlýn zmodernizoval a v roce 1949 předal synu Jaroslavovi. Uplynuly pouhé čtyři roky a přišlo znárodnění. Rod Piplů získal mlýn zpět až v restitucí v roce 1990, tehdy již nefunkční. Řeka Střela totiž mezitím ukázala svoji sílu znovu a betonovému jezu se vyhnula bokem, novým korytem. A tak v údolí zarůstá osamělý jez a k mlýnu vede vyschlý náhon. Ještě si ohledně jezu všimněte jedné maličkosti – i koryto opravdu malého potůčku přitékajícího od Borku, který teče přes cestu, bylo svedeno za hráz jezu. Vody potůčku by mlynáře rozhodně nevytrhly, ale takto nasměrovaný potůček nezanášel náhon materiálem přinášeným při deštích.
Povodeň 2011
Před polovinou ledna 2011 dorazilo do České republiky výrazné oteplení, které způsobilo rozsáhlé tání sněhové pokrývky. 14. ledna ráno byl průtok v Plasích 60 m3/s, tj. dvojnásobek průtoku předešlého dne a téměř dvacetinásobek dlouhodobého průtoku. Na konci téhož dne Střela kulminovala na 101 m3/s. Povodeň je považována za 3. nejhorší novodobou povodeň na Střele (silnější byly povodně v letech 1978 a 1947). Síla povodně se projevila i u kešky – řeka si při zvýšeném stavu našla cestu původním korytem i náhonem k mlýnu. Při opadávání vody to znamenalo bohužel zničení několika stromů a naplavení množství odpadu k tělesu zrušeného jezu. Také došlo k erozi břehu právě pod lavičkou, tak u ní buďte obezřetní. Ani Kralovický potok nezůstal stranou, ale ten naopak materiál naplavoval a dočasně zanesl brod nedaleko lávky.
Kudy ke krabičce
Pojedete-li ke Střele autem, je nejlepší zaparkovat mezi mosty přes Střelu a Bertinský potok (Dolec) na waypointu PA. Odtud se vydáte přes most a dále po silnici, přičemž na waypointu OS odbočíte a napojíte se na zelenou turistickou značku vedoucí na Dolní Hradiště, resp. na cyklistickou stezku Baroko III. Po cestě dojdete až k soutoku, kde můžete pozorovat plynoucí vodu z lavičky (waypoint LA). Blízko uložení kešky naleznete zbytky jezu.