Kaple sv. Pelegrina multi cache – GC1P27N

CS: Barokní polní kaplička zasvěcená sv. Pelegrinovi.
EN: A small baroque chapel dedicated to St. Peregrine (Pellegrino).

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Kousek od Dolan je v mapách na okraji lesa vyznačena malá kaplička. Není nijak velká, pravděpodobně se k jejímu vzniku nepojí žádný srdceryvný příběh a ani není nejznamenitějším příkladem vrcholné architektury své doby. Přesto lze najít pár zajímavostí...

Historie kaple

Kaple sv. Pelegrina je postavena poblíž staré cesty, které stoupá od vesničky Habrové svahem nad Berounkou (Mží) severovýchodním směrem. Zděná výklenková kaple sloužila jako polní pravděpodobně pro robotníky na polích patřící ke dvoru v Habrové. Jednoduchá stavba má na jižní straně zamřížovanou niku s typickým vyobrazením sv. Pelegrina a Ježíše. Nad výklenkem je v omítce proveden nápis Pochválen buď Pán Ježíš Kristus a na podstavci je umístěna plechová tabulka stručně líčící historii kaple.

Z plechové tabulky se dozvíte, že kapli vystavěl Matěj Ondřej Kondel roku 1745 z popudu plaského opata. U malé kaple kdesi na okraji pole je tedy nezvykle znám její stavitel. Matěj Kondel má v historii severního Plzeňska a také Plzně významnou roli. To právě on jako klášterní poddaný vedl stavbu plaského konventu dle projektu J. B. Santini-Aichela, přestavbu několika dalších kostelů a hospodářských dvorů. Za věrné a vzorné služby jej opat Evžen Tyttl propustil z poddanství a ještě mu poskytl pozemek pro stavbu domu. Kondel pokračoval v pracích na konventu až do jejich zastavení.

Další práci hledal v městě Plzni, kde se v roce 1743 stal měšťanem. Pro město provedl přestavbu starého kostela sv. Jiří na Doubravce. Jeho další stavbou byla centrální kaple sv. Jana Nepomuckého v nedaleké Druztové, kterou prováděl v roce 1745. Pro blízkost obou míst lze usuzovat, že kaple sv. Pelegrina vznikala současně s kaplí v Druztové.

Ač tabulka na kapli zmiňuje plaského opata, kterým byl toho času Celestin Stoy, je možné o této informaci pochybovat. Dolany patřily od roku 1517 městu Plzni a ta si je podržela nepřetržitě až do roku 1848. Habrovou, tehdy jen hospodářský dvůr, koupilo město Plzeň roku 1692. Je těžké si představit, že by plaský klášter stavěl kaple mimo klášterní dominium v době, kdy scházely prostředky na dokončení monumentálního konventu či Mariánské Týnice.

Nakonec se z cedulky dozvíte, že kaple byla roku 1935 obnovena architektem Josefem Slavíčkem z Třemošné za peníze od města Plzně a občanů Dolan a Habrové.

Sv. Pelegrin

Možná jste se zarazili u jména světce, kterému je kaple zasvěcena. Ač není v Česku zcela neznámý, nepatří mezi ty nejpopulárnější. Kaplí zasvěcených sv. Pelegrinovi byste u nás napočítali na prstech jedné ruky. Jedinou další v Čechách je kaplička se studánkou u Sedlíkovic na Strakonicku. Další dvě stojí na Moravě - nedaleko Ořechova je slavná poutní kaplička (GC1HR5P) a kolonádu v Teplicích nad Bečvou zdobí nejkrásnější z nich (nedaleko GC1GRQ5). Další? Není známa.

Kdo byl sv. Pelegrin? Narodil se roku 1265 jako Pellegrino Laziosi do bohaté rodiny v italském městě Forli. Jeho rodiče i převážná část města byla proticírkevně zaměřena, a tak se i on zařadil mezi nepřátele papeže a časem se stal vůdcem rebelů.

Reakcí papeže Martina IV. na situaci ve město bylo uvalení interdiktu. Zavřené kostely měly přivést rebely k rozumu, ale trest se minul účinkem. Papež tedy vyslal do města Filipa Beniziho, představitele řádu Služebníků Mariiných (Servíti), jako svého osobního posla, aby získal srdce občanů Forli na stranu Boha a urovnal spory.

Jeho kázání zástupům nespokojenců bylo zprvu úspěšné, lidé mu naslouchali, ale pak se objevil zhruba patnáctiletý Pelegrin se svou partou výtržníků. Ukázal na Filipa a ti jej vyhnali z kazatelny, bili holemi a kamenovali. Samotný Pelegrin zašel ještě dál a dal Filipovi facku.

Filip Benizi se zachoval v křesťanském duchu, příkoří mlčky přijal a ještě nastavil Pelegrinovi druhou tvář, zatímco v duchu pro ně prosil o odpuštění. Ač se to dnes bude zdát k neuvěření, Pelegrin byl údajně tak pohnut Filipovým láskyplným přístupem i jeho mírností, že pocítil lítost nad svými činy. Před Filipa poklekl a poprosil o odpuštění.

Po setkání s Filipem Benizim, který byl po smrti prohlášen za svatého a jeho sochu najdete i na Karlově mostě, měl prchlivý Pelegrin důvod přemýšlet nad svým dosavadním životem a srovnávat je se životem tohoto božího služebníka. Za čas při modlitbě před oltářem Panny Marie byl vnitřním hlasem povolán k cestě do Sieny, aby se stal sám členem řádu Servítů. Poslechl a vstoupil do kláštera, přijal jej právě Filip Benizi.

V klášteře se kál za své hříchy a oproti svému mládí žil nadmíru asketicky. Jako zvláštní druh pokání se rozhodl stát vždy, kdy nebude vysloveně nezbytné sedět. Ve stoje prožil třicet let, sedal si jen k nedlouhému spánku, někdy spal v pokleku s hlavou opřenou o skálu. Bohužel tento druh pokání vedl k rozvoji křečových žil a následně také rakoviny na jedné noze.

Pelegrin dlouho ležel s bolestí, ale namísto stesků byl soustavně ponořen do modliteb. Vřed na noze již nepříjemně zapáchal, když se lékaři rozhodli, že pro záchranu jeho života bude nezbytné přistoupit k amputaci nemocné nohy. Pelegrin se v noci před operací doplazil do chrámu. Pod obrazem ukřižovaného Spasitele strávil v modlitbách o pomoc mnoho hodin, než vyčerpáním usnul. Ve spánku měl vidění, že se Ježíš dotkl jeho nohy. Když se ráno probudil, zjistil, že noha je zcela zdravá. Zpráva o zázračném uzdravení a Pelegrinově zbožnosti se šířila a tak Pelegrin žil do své smrti ve velké vážnosti.

Zemřel jako osmdesátiletý 1. května 1345, v tento den si jej katolická církev připomíná. Papež Pavel V. jej v roce 1609 blahoslavil a Benedikt XIII. jej svatořečil v roce 1726. Udává se, že sv. Pelegrin byl v letech 1608, 1697, 1715 a 1926 exhumován a jeho tělo bylo vždy nalezeno neporušené. Na obrazech jej poznáte podle kříže, řádového oděvu Servítů a především podle rány na noze. Je vzýván proti rakovině, revmatismu, dně, moru, AIDS i při bolestech nohou. Ač by zmínění bolestí nohou mohlo naznačovat jeho patronát nad geocachingem, je patronem dlouhodobě nemocných, rodiček a šestinedělek.

Pokud byste chtěli poznat sv. Pelegrina z méně vážné stránky, ponořte se do druhého dílu Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, kde se v 5. kapitole Švejk baví s účetním šikovatelem Vaňkem, konkrétně začněte větou Já jsem takto drogista Vaněk z Kralup.

Kudy ke krabičce

Jedete-li na kole či autem, odbočíte ze silnice vedoucí z Dolan do Nadryb na waypointu T1 na polní cestu, která vede až ke kapli. Některé úseky cesty jsou špatně sjízdné, po deštích bahnité a proto doporučujeme běžným vozům najít místo hned na začátku (cesta je běžně používána, neblokujte tedy průjezd). Vydáte-li se autem až ke kapli, odstavte auto cca 50 metrů za ní. Další možností přístupu je travou zarostlá cesta svahem, která začíná na samém konci Habrové.

Zpět na listing na Geocaching.com / Back to cache page on Geocaching.com