Celý text je k dispozici včetně diakritiky.
Za pěkné viditelnosti vidím Vlčí horu z práce. Celý horizont je jedním souvislým pruhem bez vlnky, jen na kraji se za ním tyčí Vlčí hora. Jsou týdny, kdy Vlčák nespatřím. Někdy je sotva znatelným flíčkem mezi zemí a nebem, jindy, třeba po večerním dešti, je temným zubem, kterým se Země zakousává do zlatavé oblohy soumraku. Sníh na její louce svítí ještě v době, kdy se u nás v nížinách dávno chodí v tričku. Chtěl jsem mít cache, kterou bych měl pěkně pod dohledem, a tak jsem umístil na Vlčák krabičku. Jistě, jedna krásná cache už tu dávno je, ale Vlčí hora má nádherných míst více. Až se budete kochat výhledem na jihovýchod, směrem k Plzni, zamávejte mi. Nemusíte se stydět, bude to jen mezi námi. A navíc vás neuvidím.
Vlčí hora
Vlčí hora (familiérně Vlčák, dříve Wolfsberg) nedaleko Černošína svojí nadmořskou výškou 703,6 metrů výrazně převyšuje veškeré kopce v okolí. Je nejen důstojnou dominantou krajiny a přírodního parku Kosí potok, ale také je nejvyšším bodem Pernarecké pahorkatiny i celého geomorfologického celku Plaská pahorkatina. Rozkládá se nad hlubokým údolím Kosového potoka a jeho soutokem se Mží, přičemž převýšení od soutoku k vrcholu je 300 metrů. Vrchol hory je zčásti zalesněn, některé jeho svahy mají suťový charakter, na jiných místech naleznete křoviny, zbytek pokrývají louky a pastviny. Na východním úbočí se rozkládá přírodní památka Černošínský bor a na jihovýchodním úbočí přírodní rezervace Pod Volfštejnem.
Vlčí hora je vyhaslou třetihorní sopkou, nejjižněji položenou výlevnou sopkou v Českém masivu. Její vznik souvisí s nedalekým Mariánskolázeňským zlomem. Sopečné horniny prorazily starohorní chloriticko-sericitické fylity, aby se ve formě lávy opakovaně vylily na povrch. Tyto čedičové horniny (přesněji olivinický nefelinit) vytvořily nepravidelné sopečné těleso o rozloze přibližně 1,5 km na 2,5 km. Vlčí hora však není tvořena jen porézními lávovými horninami, ale také sopečnými vyvrženinami jako např. sopečným prachem, pískem, škvárou a struskami. Celkově geologové horninu Vlčí hory charakterizují jako aglomerátový tuf s obsahem struskovité lávy.
Augit, amfibol a olivín
Skoro dvě staletí je Vlčí hora vyhlášenou mineralogickou lokalitou na západě Čech, již J. W. von Goethe obdivoval krystaly z Vlčáku, přesto není ani dnes problémem najít zajímavé krystaly augitu, amfibolu a vzácněji přeměněného olivínu.
Krystaly těchto nerostů lze najít v podobě vyrostlic v pevných nefelinitových balvanech a také volně v nezpevněných pyroklastických uloženinách. Výskyt volných krystalů je nyní omezen na dvojici nevelkých výkopů umístěných cca 200 metrů severovýchodně od vrcholu v zalesněném svahu nad pastvinou, další místo je nedaleko cesty od silnice (waypoint R1). V nich lze najít kameny po dešti i na povrchu, jinak je lze hledat hrabáním a kopáním. Dřívější místa nálezů byla zapomenuta nebo zarostla a nemohou sloužit pro sběr.
Augit je jedním z pyroxenů. Jeho přesné označení je klinopyroxen salitového složení. Tento křemičitan obsahuje vápník, železo, mangan a hliník. Jeho chemický vzorec je složitý:
(Ca, Na)(Mg, Fe2+, Fe3+, Al, Ti)(Si, Al)2O6
Vytváří jednoduché, tlustě sloupcovité krystaly v jednoklonné soustavě, které mají černohnědou až černou barvu. Krystaly o hustotě 3,4 g/cm3 mají tvrdost na rozmezí stupňů 5–6, dobrou štěpnost a bílý vryp. Běžná velikost krystalů augitu je okolo 3 cm, při troše hledání takto velké krystaly naleznete jako vrostlice i na Vlčí hoře. V literatuře jsou popsány i krystaly dosahující délky 10 cm. Krystaly se mohou vyskytovat i ve formě srostlic, obvykle krystalky augitu zarůstají do krystalů amfibolu. Augit nemá žádné praktické využití, ale jde o významných horninotvorný prvek.
Druhým významně přítomným minerálem je čedičový amfibol, zvaný také kaersutit. Opět jde o složitý křemičitan, ve kterém je oproti augitu zastoupen draslík. Chemický vzorec kaersutitu je:
NaCa2 (Mg, Fe2+)4Ti Al2Si6O22(OH)2
Jeho krystaly mají černohnědou až černou barvu, zatímco vryp je bílý. Čedičový amfibol má přibližně stejnou tvrdost jako augit, ale menší hustotu. Krystaly v jednoklonné soustavě mají sloupcovou podobu, obvykle dosahují do 4 cm, výjimečně až 10 cm a matně se lesknou.
Poslední nerost je na Vlčí hoře zastoupen vzácněji: olivín může být přítomen jako horninotvorný nerost v nefelinitu, dále ve formě vyrostlic dosahující až 3 cm nebo může vrůstat do augitu. Krystaly olivínu mají na svém povrchu obvykle malou vrstvu oxidů železa.
V širším okolí kešky směrem k vrcholu jistě narazíte na volně ležící sopečné valouny, ve kterých snadno najdete vrostlé krystaly augitu. Při troše pátrání najdete i vysoce porézní, lehkou sopečnou pemzu.
Toulání za výhledy
Nehoníte-li se jen za body, nejste-li fanatikem ve sběru minerálů či zaslepeným radioamatérem, udělejte si výlet na Vlčí horu až za velmi dobré viditelnosti. Máte-li možnost vzít si sebou dalekohled, neváhejte. Byť samotný zarostlý vrchol nenabízí kruhový výhled, jsou vyhlídky z Vlčí hory fantastické a vyplatí se je všechny obejít.
Z louky na jihovýchodním svahu se otevírá výhled směrem ke Stříbru, Plzni, ale můžete spatřit i část Šumavy. Pokud lesíkem dojdete na vrchol (waypoint VH) a popojdete na waypoint VK, pak pohlédnete na louky okolo osady Záhoří, do jižní části údolí Kosového potoka a Mže, na Přimdu a část Českého lesa. Mimochodem, pár metrů odsud roste mohutná a stařičká lípa s bizarním kmenem (waypoint LI).
Nedaleká Zauperova vyhlídka nabídne kromě další krabičky i výhled na severnější část údolí Kosového potoka s vesničkou Třebel, Český les a Slavkovský les. Ze severně orientované vyhlídky na Goethově pahorku lze spatřit opět údolí Kosového potoka, Slavkovský les, Ovčí vrch či Krasíkov.
Schématické směry a rozsahy výhledů si můžete prohlédnout na letecké fotomapě Google, kde vzájemně nejbližší vrcholy všech trojúhelníků označují místa vyhlídek.
Hrad Volfštejn
Na jihovýchodním úbočí Vlčí hory, v nadmořské výšce 609 metrů, stojí zřícenina hradu Volfštejn. Románsko-gotický hrad je dokladem architektury své doby, neboť nebyl narušen pozdějšími úpravami. Hrad zanikl za dob česko-uherských válek, kdy král Jiří z Poděbrad bojoval se zelenohorskou jednotou. Hradu je věnována cache VOLFSTEJN.
SOTA cache
Vlčí hora patří mezi kopce zařazené do programu Summits On The Air neboli Vrcholy v éteru. Cílem programu je rozvoj radioamatérského provozu z vrcholů kopců a hor. Radioamatér si tedy do batohu složí své přenosné vysílací zařízení a vydá se na vrchol vybraného kopce. Z něj pak vysílá a snaží se spojit s jinými radioamatéry, ať již doma či na jiných lokalitách. Radioamatér na kopci získává body, které rostou s náročností výstupu (tj. nadmořská výška, zimní terén), nicméně jsou započítány jen při 4 a více navázaných spojeních. Získané body se objevují v ústřední databázi SOTA. Program SOTA není omezen na české radioamatéry, naopak jde o aktivitu celosvětovou, ke které se Česko připojilo v květnu 2007.
Vlčí hora (OK/PL-090) svou výškou patří mezi šestibodové kopce a od svého zařazení byla několikrát aktivována, poprvé 28. prosince 2008 radioamatérem Pavlem Slancem s volacím znakem OK1MCS, o čemž byla pořízena i fotodokumentace.
Kudy ke krabičce
Pokud se budete chtít vydat na Vlčí horu, máte několik možností. Autem je možné zaparkovat u fotbalového hřiště (waypoint P1) a po cestě dojít k žlutě značené turistické trase. Žlutá značka spojující Černošín a Třebel vás okolo krásné zříceniny hradu Volfštejna dovede až na waypoint T2. Z něj vede loukami cesta k dalšímu waypointu T3, kde odbočuje cesta směřující podél lesa na obě vyhlídky i samotný vrchol.
Kdysi se dalo k Vlčí hoře odbočit ze silnice II/230 vedoucí ze Stříbra do Plané. Nyní je hned za odbočkou umístěn zákaz vjezdu motorových vozidel, bezprostředně za ním lze zaparkovat na okraji cesty.
Alternativou může být cesta vlakem na trati Plzeň-Cheb. Ze železniční zastávky Ošelín vede zeleně značená turistická trasa, na kterou u rozcestníku Nad Záhořím navazuje již zmíněná žlutá trasa. Trasa měří cca 5 km.
Na cestách i při procházení lesem po severním svahu buďte ostražití: na mnoha místech jsou na zemi zbytky rezavého drátěného pletiva, o které snadno zakopnete či si poškrábete nohy.
Krabička je pohodlně dostupná od cesty vedoucí z jihovýchodní louky k vrcholu, s kočárkem, kolem i koněm lze zajet na dohled od krabičky. Úkryt i jeho okolí uvádějte do původního stavu.