Racovské rybníčky tradiční cache – GC1VKQ5

CS: Chráněné území s lučními, rašelinnými a bažinnými stanovišti na okraji Sedmihoří.
EN: Protected area on the border of the Seven Mountains with meadows, peat bogs and swamps, where rare plant species grow.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Přírodní památka Racovské rybníčky je situována na severozápadním okraji Sedmihoří, v mělkém údolí nedaleko prameniště Darmyšlského potoka pod svahy Racovského vrchu a Malého Chlumu. Vyhlášena byla na ochranu mozaiky lučních, rašelinných a bažinných stanovišť s mnoha ohroženými druhy rostlin.

Geologické podmínky

V údolíčku se hluboko pod povrchem potkávají žuly sedmihorského pně s kontaktně přeměněnými horninami domažlického krystalinika. Toto podloží je překryto naplavenými hlinito-písečnými sedimenty, na kterých se z trvale převlhčených půd vyvinuly především půdy glejové.

Historický vývoj

Racovské rybníčky své jméno získaly podle blízké vesnice Racov, na jejímž katastrálním území leží. Podle terénních stop i historických map šlo původně o čtyři malé rybníčky. Mapa I. vojenského mapování z druhé poloviny 18. století zachycuje nad Darmyšlí ještě čtveřici rybníčků, pozdější vojenská mapování už zaznamenala jen nejhornější rybníček. V současnosti už hráze spodních dvou rybníčků vodní hladinu nevytvářejí, jsou nad nimi jen mokřiny. Horní dvojice rybníčků má stále hladinu patrnou a právě tyto rybníčky jsou s přilehlými loukami předmětem ochrany ve formě přírodní památky vyhlášené v roce 1984 na území o rozloze 4,36 ha.

Květena

Díky různě intenzivní přítomnosti vody od rybníků po vlhké louky lze na území přírodní památky najít mnoho zajímavých rostlin vázaných na vodu. Na volné hladině dolního rybníčku je možné najít společenstvo masožravé bublinatky jižní (Utricularia australis) a společenstvo s rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), jehož listy hladinu pokrývají. Břehy a okolí rybníčků porůstají společenství s dominantní přesličkou poříční (Equisetum fluviatile). Na stejných místech a v mokřadu mezi rybníčky rostou různá společenstva, v nichž převažují ostřice štíhlá (Carex gracilis), ostřice zobánkatá (Carex rostratae), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice obecná (Carex nigra), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a skřípina lesní (Scirpus sylvaticus).

Mezi dominantními druhy lze najít řadu zajímavých druhů jako např. vzácnější mochna bahenní (Potentilla palustris) známá též jako zábělník bahenní (Comarum palustre) s tmavě nachově zbarveným kalichem květu, silně ohrožený hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) s nálevkovitě zvonkovitými, sytě azurovými květy, populární masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), nádherně kvetoucí a chráněná vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) známá pro tvar a chuť svých listů jako hořký jetel či další chráněný druh, bahenní bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora) se žlutými květy.

V jihozápadní části přírodní památky je vlhká bezkolencová louka převažující travinou bezkolenec modrý (Molinia caerulea). Mezi travinami je popsán výskyt ohrožené orchideje prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), silně ohroženého všivce lesního (Pedicularis sylvatica) a ohroženého vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), orchideje, jejíž název silně kontrastuje s něžnými bílými kvítky.

Některé z uvedených druhů rostlin potřebují pro svůj život specifické podmínky a tak jsou mokřadní louky sekány. Hlídán je také vodní režim celého chráněného území.

Bublinatka jižní

Jednou z uvedených rostlin je bublinatka jižní, druh masožravé rostliny. Na celém světě nalezneme přibližně 220 druhů bublinatek, z nichž se většina vyskytuje v tropických nebo subtropických oblastech. V mírném pásmu je zastoupena podstatně vzácněji, přičemž v Evropě naleznete jen 7 vodních druhů.

Bublinatka jižní nepatří mezi obecně známé rostliny a to především pro svou relativní vzácnost a skrytý život. Vytrvalá rostlina je trvale ponořená ve vodě, kde volně pluje. Nad hladinu vystrkuje pouze stonek s květy a vzácně dýchací stonky. Její řapíkaté listy jsou uspořádány dvouřadě, až 12 květů vytváří hrozen, jejich barva je citronově žlutá. Kvete od června do září, pak bublinatka začne vytvářet na konci stonků zimní pupeny. Tyto pupeny se oddělí od odumírajícího stonku a spadnou do vody, kde na dnu přečkají zimu.

Pro lov živočišné kořisti se bublinatkám přeměnou z listů vyvinuly lapací měchýřky. Jedna rostlina má až několik tisíc měchýřků o rozměrech do 4 milimetrů (nemusíte se tedy bát, že by vás rostlina ohrozila, o žádnou Adélu nejde). V lapacím měchýřku uzavřeném záklopkou je velký podtlak. Na záklopce jsou pak chloupky, které jsou spouštěcím mechanismem pasti. Pokud se jich nějaký malý živočich (prvok, roztoč, korýš, drobný hmyz, nebo jeho larva) dotkne, vyklopí se záklopka dovnitř měchýřku a podtlak nasaje vodu i s hmyzem. Když se měchýřek naplní vodou, dojde opět k uzavření měchýřku. Kořist nemůže uniknout a je strávena enzymy nebo symbiotickými mikroorganismy, názory vědců se v tomto různí. Možná past bublinatky oceníte jako důmyslný mechanismus, ale její hlavní předností je rychlost: od prvního impulsu živočicha po opětovné zavření záklopky uplyne jen 1/160 sekundy! Ďábelské!

Živočichové

Na území přírodní památky byly zatím zjištěny jen obvyklé druhy popsaných typů stanovišť, nicméně odborníci nejsou s rozsahem dosavadního průzkumu spokojeni. Dozajista se v sezóně setkáte s nepřeberným množstvím žab, kdesi za stéblem bude možná schovaný mokřadní brouček nosatec (Apion modestum).

Kudy ke krabičce

Auto můžete odstavit v Darmyšli (waypoint P2) a vydat se lesní cestou vedoucí po úpatí Chlumu.

Další možností je zajet do Racova, odkud vede příjemná polní cesta k blízkému lesu. Auto zastavte v okolí waypointu P1 a pole obejděte po cestě lesem, na waypointu T1 odbočte na sever. Pokud byste se přeci jen vydali přes pole, pak pruh rybníků a mokřadů lze nejlépe překonat po hrázi dolního rybníčku.

Pokud chcete vyrazit k rybníčkům z Mezholezské kotliny či z prstence kopců, dojděte k 7. zastávce naučné stezky v sedle mezi Racovským vrchem a Malým Chlumem a pokračujte k waypointu T1.

Nevstupujte do podmáčených částí přírodní památky, kromě vlastního znečištění byste určitě poničili chráněné rostliny nebo udusali půdu.

Série Sedmihoří

Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.

Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.

Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA