Celý text je k dispozici včetně diakritiky.
 |
Z Modravských plání jen mírně vystupuje Čertův vrch, dělící svou hmotou povodí Teplé Vltavy a Modravského potoka. Jeho svahy klesající k severozápadu odolávaly vodní erozi lépe než jejich blízké okolí, až vznikl nevýrazný hřbítek s dvojicí drobných vrcholů. Výše položené skalky (waypoint R2) jsou bezejmenné, stranou turistického zájmu a nejsou zapsány ani jako vedlejší vrchol v české databázi tisícovek.
Nižší z dvojice vedlejších vrcholů, dosahující nadmořské výšky 1165 metrů, nese jméno Lovčí skála (německy Fürstenfels) a tvoří jej výrazný, až 15 metrů vysoký mrazový srub a několik skalek (waypoint R1). Jméno skály zřejmě pochází z dob, kdy okolní les ustoupil člověku a ze skály bylo vidět do okolí. Tehdy se na skále zastavovali lovci na odpočinek i pozorování. Dnes je skalka ukryta ve smrčině i borůvčí a výhled si můžete pouze představovat. Smrčina však kousek pod skalou a též na severním svahu podléhá lýkožroutům a následně motorovým pilám, vyhlídka z Lovčí skály se tak může stát realitou nedaleké budoucnosti.
Na jedné ze skalek obklopující vrcholovou stojí křížek na kamenném podstavci, který sem byl přesunut v roce 2001 ze zrušeného hřbitova v Srní. Skalky, které od křížku uvidíte, na vás jistě dojem neudělají, z této strany jsou prostě malé. Chcete-li je vidět mohutnější, budete muset Lovčí skálu obejít a sejít k její patě. Při sestupu se k přírodě chovejte šetrně.
Až budete k Lovčí skále přicházet, jistě to bude po jejím plochém temeni od silničky na Březník. Zkuste cestou odhadnout převýšení skály oproti místu u rozcestníku a až se bude vracet, porovnejte svůj odhad s informací na cedulce KČT. Obě nadmořské výšky uvedené na cedulce rozcestníku jsou totiž chybné, výška umístění rozcestníku je oproti realitě o několik desítek metrů nižší.
Kudy ke krabičce
Nejkratší cesta k Lovčí skále vede po žlutě značené turistické trati z Filipovy Huti, se kterou je souběžná i cyklotrasa č. 1042 vedoucí na Březník. Na některých částech silničky je nový asfaltový povrch a je tak jemný, že by se na něm dalo jistě i bruslit. Od stejnojmenného rozcestníku (waypoint T1) vede pěšina jak k místu s keškou, tak dále ke skále a křížku. Pěšina není sjízdná pro kolo (jezdit mimo vyznačené cesty se v NP stejně nesmí), ale kolo lze po ní vést. Kolo můžete také zamknout k některému stromu, na cestu je z blízkého okolí kešky vidět.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!