Tříslovec tradiční cache – GC2B96J

Dva vrcholy, dvě identity, jediný kopec – nejzápadnější kopec Sedmihoří.
EN: Two peaks, two identities, one hill – the westernmost hill of the Seven Mountains.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Tříslovec patří do sedmičky výrazných kopců Sedmihoří, podle kterých získalo pohoří své jméno. Zalesněný kopec leží v západní části vrchoviny, v prstenci mezi Rozsochou a Racovským vrchem. Tříslovec se svým členitým tvarem vymyká z řady většiny sedmihorských kopců: má dvojici blízkých vrcholů oddělených 20 metrů hlubokým sedlem. Jižní vrchol dosahuje nadmořské výšky 589,1 m, severní s turistickým rozcestníkem pak výšky 586,7 m. Od jižního vrcholu se dále táhne hřbet klesající na západ, na kterém je malý boční vrchol s kótou 552,2 metru. Tříslovec je 4. nejvyšší mezi jedenácti pojmenovanými vrcholy Sedmihoří, přičemž okolní krajinu i vnitřní Mezholezskou kotlinu převyšuje o 100 metrů.

Tříslovec, německy Lohberg, ja velmi často nazýván Vidickým vrchem. Jméno nese dle nedaleké vsi Vidice, na jejímž katastrálním území území se jako jediný z vrcholů Sedmihoří nachází. Malinko paradoxní je umístění turistického rozcestníku Vidický vrch na severní vrchol, který se již nachází na katastru Mířkova. Na severním vrcholu je také od roku 2005 schována první keš v Sedmihoří.

Podobně jako na sousedním Racovském vrchu, i na Tříslovci bylo výšinné neolitické sídliště. V porovnání bylo osídleno méně intenzivně a později, rozlohou je obdobné.

Vegetace Sedmihoří

Žulové podloží do značné míry předurčuje podobu lesa Sedmihoří. Na žulách se vytvářejí hlinito-písčité hnědé lesní půdy. Mateční hornina pozvolna přechází do vrstvy obohacené železitými sloučeninami, která je překryta povrchovou vrstvou humusu. Tloušťka humusu nepřesahuje obvykle několik centimetrů, ale podle podmínek mikrostanoviště může být silnější i slabší. Výsledný celek je suchý, chudý na živiny, což je příčinou velmi slabé rozmanitosti flóry.

Původními společenstvy byly acidofilní borovicové doubravy (společenství Pinio-Quercetum), kyselé bikové bučiny (společenství Luzulo-Fagion) a olšiny (společenství Alnion incanae). Dnes na celém území převažují kulturní borové lesy, na zastíněných svazích a níže položených lokalitách rostou smrkové kultury s příměsí jedle, buku, dubu, modřínu a vtroušené břízy. Na některých příhodných svazích se dochovaly zbytky suťových lesů s lípou srdčitou.

Při svých toulkách po Sedmihoří možná narazíte na ostrůvky či dokonce koberce jedné zajímavé traviny. Jde o metličku křivolakou (Avenella flexuosa), která je známá lidově také jako hříšná tráva (Herba erotica). Její husté listy a stonek jsou velmi jemné, vhodné nejen k usednutí. Další hojný druh, brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus), není potřeba představovat. Za připomenutí však stojí její léčivé účinky – list může pomoci při slabé cukrovce, průjmových onemocněních, žaludečních obtížích či zánětech močových cest; plod může pomoci s nočním viděním, šeroslepostí, imunitou, proti infekcím, před stařeckou demencí, při průjmech a jiných střevních onemocněních, se snížením cholesterolu, s regenerací sliznic atd.

Na okrajích lesů, při lesních cestách a na pasekách je hojný vřes obecný (Calluna vulgaris), který na podzim svými květy vytváří fialové koberce. Dalšími obvyklým druhy jsou léčivý, žlutě kvetoucí jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník zední (Hieracium murorum), vysoký, velkými květy ozdobený, leč smrtelně jedovatý náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), skalnička kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lipnicovitá travina smilka tuhá (Nardus stricta) a další.

Sporadicky můžete v Sedmihoří najít chráněné rostliny jako např. drobný polokeř zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), nízký keř vřesovec pleťový (Erica carnea), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago) s drobnými bílými květy, léčivou žlutě kvetoucí prhu arniku (Arnica montana) či plavuň vidlačku (Lycopodium clavatum), jejíž výtrusy jsou užívány při kožním onemocnění a kdysi také pro přípravu ohňostrojů.

Botanicky velmi zajímavou lokalitou je území přírodní památky Racovské rybníčky, kde se vytvořila mozaika různě vlhkých a mokrých stanovišť s mnoha chráněnými druhy včetně bublinatky jižní či prstnatce májového. Více naleznete v textu stejnojmenné keše.

I další podmáčená stanoviště, např. v okolí Mezholezského rybníka či Mířkovských rybníků, skrývají zajímavá společenstva. Naleznete v nich druhy jako modrofialově kvetoucí kosatec sibiřský (Iris sibirica), violku bahenní (Viola palustris), bíle kvetoucí léčivku tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), travinu ostřici šáchorovitou (Carex bohemica), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) se sytě růžovočervenými květy, ohrožený hvozdík křovištní (Dianthus seguieri), bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum) či vikev hrachovitou (Vicia pisiformis), kterou znáte jako vičku z písně Ovčáci čtveráci.

Určitě nepřehlédnete zástupce mechů a lišejníků, např. mech Orthotrichum stramineum či bělomech sivý (Leucobryum glaucum) rostoucí ostrůvkovitě až kobercovitě na stanovištích s nejvyšší kyselostí. Zástupci lišejníků mají krásná jména: dutohlávky (Cladonia arbuscula a rangiferina), zoubkočepka šedá (Rhacomitrium canescens) a pukléřka islandská (Cetraria islandica).

Kudy ke krabičce

Zvolíte-li jižní cestu, můžete své vozidlo zkusit zastavit na začátku lesní cesty u silnice II/200 (waypoint P1) a po cestě pokračovat, dokud nepotkáte žlutě značenou turistickou trasu (přibližně waypoint T1). Po ní se vydáte na sever. Budete přecházet velkou paseku (waypoint R2), ze které se vám nabídne v současnosti ojedinělý výhled jak do vnitřní Mezholezské kotliny, tak na západ, vně Sedmihoří.

Severní cesta je delší, vede však celá po turistických značkách. Auto je snad možné zaparkovat naproti obecnímu úřadu ve Vidicích (waypoint P2), odkud vede zeleně značená turistická trasa. Po ní půjdete na východ, dokud nepotkáte značku žlutou (přibližně waypoint T2). Na žlutou odbočíte a přes severní i jižní vrchol přijdete ke kešce.

Série Sedmihoří

Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.

Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.

Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA