Nad Myslivnou tradiční cache – GC2B96M

CS: Nejnižší kopec Sedmihoří s přírodním žulovým dětským hřištěm.
EN: The lowest hill of the Seven Mountains with a natural granite playground.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Kopec Nad Myslivnou, dříve zvaný též Šiška a na starých mapách označovaný jako Stritzelberg, se nachází západně od hráze Mezholezského rybníka, na samém severovýchodním okraji podkovy sedmihorského pně. Jeho současný název je odvozen od myslivny a hájovny, které se nacházejí u jeho jižního úpatí.

Se svými 511,6 metry je vrch Nad Myslivnou bezkonkurenčně nejnižší ze všech pojmenovaných vrchů Sedmihoří, převyšují jej i oba vnitřní kopce, Jedlový a Stinný vrch. Při porovnání s jeho nejbližším sousedem, o téměř 100 metrů vyšším Chlumem, vypadá kopec jako malá vlnka uprostřed lesů. Přesto je jeho vrchol o 60 metrů výše než terén vnitřní Mezholezské kotliny a o 75 metrů výše než vnější okolí.

Zatímco na severních svazích jsou pod borovicemi koberce borůvčí, jen mírně zvlněný prostor vrcholu zdobí žulové skalky a balvany. Započtete-li poměrně snadnou dostupnost, pak objevíte krásné přírodní dětské hřiště. Samozřejmě nesplňuje evropské bezpečnostní normy a tak je lepší vybavit děti cyklistickými helmami.

Sedmihorská myslivost

Myslivost je zachycena nejen v názvu kopce, je přítomná i na jedné z vrcholových skalek, kterou korunuje lovecký posed. V oblasti Sedmihoří jsou dvě honitby o výměrách 874 ha a 969 ha ve vlastnictví Lesů České republiky, která je pronajímá mysliveckým sdružením z okolních vesnic. Ve zmíněných honitbách je po cca 30 kusech srnčí zvěře, dále pak jelen sika, muflon a prase divoké. Udržovány jsou takové stavy zvěře, které umožní, aby sázené i přirozeně zmlazující listnaté stromy a jedle mohly odrůstat bez umělé ochrany.

Jelen sika

Jelen sika (Cervus nippon) nepatří mezi původní zástupce naší přírody. Jeho domovinou je dálný Východ, země jako Japonsko, Korea, Thajsko, Vietnam. Počátek umělého chovu siky v Čechách se datuje od konce 19. století, kdy začali chovat několik malých skupinek v několika oborách na Plzeňsku. Stejně jako tomu bylo i s dalšími zvířaty, během II. světové války se původně asijský jelen dostal do volné přírody, kde se úspěšně adaptoval na podmínky střední Evropy. Sika je menší než náš původní jelen lesní, nedorůstá ani velikosti daňka. Samec dosahuje v kohoutku nejvýše 120 cm a jeho paroží má obvykle jen osmero výsad. V létě siku poznáte podle bílých skvrn na bocích, specifická je také černá skvrna ve slechu. Mimochodem, slovo sika je pochází z japonského slova shika, které znamená jelen.

Fauna Sedmihoří

Kromě zmíněného siky východního, srnce obecného (Capreolus capreolus), muflona (Ovis musimon) a prasete divokého (Sus scrofa) žije v Sedmihoří mnoho dalších zvířat.

V rozsáhlých lesích nachází svůj domov několik šelem – liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles meles), kuna lesní (Martes martes) se žlutou skvrnou na hrdle a kuna skalní (Martes foina). Živí se dalšími obyvateli lesa, převážně menšími savci – hlodavci jako je chráněná veverka obecná (Sciurus vulgaris) (pozor, v Sedmihoří se veverky snadno ztrácejí), norník rudý (Clethrionomys glareolus) či myšice lesní (Apodemus flavicollis), dále hmyzožravým rejskem obecným (Sorex araneus).

Menší savci to nemají příliš snadné, protože o ně mají zájem i místní dravci a sovy. V balvanitých lesích hnízdí největší sova výr velký (Bubo bubo) a také kalous ušatý (Asio otus), z dravců můžete pozorovat káně lesní (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentilis) nebo poštolku obecnou (Falco tinnunculus). V posledních letech v Sedmihoří hnízdil luňák hnědý (Milvus migrans), jeho výskyt je však v oblasti stále vzácný.

Lesy se starými stromy nabízejí místa pro hnízdění datlovitých ptáků jako strakapoud malý a prostřední (Denrocopus minor a medius) a datel černý (Dryocopus martius). Možná se setkáte se sojkou obecnou (Garrulus glandarius) a když budete mít štěstí, zahlédnete na nebi siluetu krkavce velkého (Corvus corax).

V oblasti Sedmihoří jsou z drobných pěvců rozšířené sýkorky – sýkora koňadra (Parus major), modřinka (Parus caeruleus), parukářka (Parus cristatus) a lužní (Parus montanus). Máte šanci zahlédnout pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs), pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla), hnědokřídlou (Sylvia communis) a pokřovní (Sylvia curruca), na pasekách pak skřivana lesního (Lullula arborea).

Není možné zapomenout ani na vodní plochy. Na mířkovských rybnících a Mezholezském rybníce žije kachna divoká (Anas platyrhynchos), lyska černá (Fulica atra) a volavka popelavá (Ardea cinerea). Obojživelníci žijí kromě zmíněných rybníků i v nádržích v Mezholezské kotlině a setkat se můžete se skokanem štíhlým (Rana dalmatina), zeleným (Pelophylax esculentus), hnědým (Rana temporaria) a kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata).

Jako zajímavého zástupce hmyzu lze zmínit chráněného tesaříka zavalitého (Ergates faber). Až 6 centimetrů dlouhý brouk žijící na borovicích patří v České republice mezi silně ohrožené druhy. Dalším silně ohroženým druhem, se kterým se při návštěvě Sedmihorek můžete setkat, je beznohá ještěrka slepýš křehký (Anguis fragilis).

Kudy ke krabičce

Je-li keška na kopci Nad Myslivnou první z řady hřebenových či chcete-li zároveň zajít ke kešce u Mezholezského rybníka, pak doporučujeme zaparkovat auto nedaleko hráze rybníka (waypoint P1). Po silnici mezi Mezholezy a Darmyšlí pak přejdete k začátku lesní cesty (waypoint T1), která vás dovede až do blízkosti vrcholu. Tato lesní cesta však nebude příliš sjízdná pro kolo ani kočárek, v jedné části je také prudší stoupání.

Alternativou může být zelená turistická trasa z Darmyšle. Od silnice se odpojuje nedaleko waypointu T2, zaparkovat lze na waypointu P2. Po zelené značce se vydáte do sedla mezi Chlumem a Nad Myslivnou, tuto část by mohlo jít absolvovat na kole a snad i s kočárkem, ale s celou cestou nemáme osobní zkušenost. V sedle odbočuje příjemná pěšina směrem k vrcholu. Po zelené lze přijít i ze sedmihorského vnitrozemí.

Zatoužíte-li po volném výhledu, je pro vás připraven waypoint VY. Je na skalce mezi mladými borovičkami. Než vyrostou, je při příchodu potřeba trochu zatnout zuby... a až vyrostou, nebude důvod na skalku chodit.

Série Sedmihoří

Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.

Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.

Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA