Řeky Plzeňského kraje challenge cache – GC2JD9H

CS: Přijměte výzvu a navštivte řeky a říčky Plzeňského kraje.
EN: This cache has Czech listing only.

Celý text je k dispozici včetně diakritiky.

Keš sice naleznete na výchozích souřadnicích, ale tak jednoduché to nebude: jde o keš s výzvou (challenge cache). Tento typ keší vyžaduje dosažení určitého cíle před nalezením a zalogováním samotné krabičky. Vaším cílem budou řeky v Plzeňském kraji.

Výzva a její pravidla

Berounka pod Krašovem
  1. Najděte keš u každé z velkých řek a alespoň u 5 říček Plzeňského kraje. Velkými řekami jsou myšleny Berounka, Otava, Radbuza, Mže, Úhlava, Úslava-Bradlava a Střela, za říčky jsou považovány Javornice, Třemošná, Úhlavka, Klabava-Padrťský potok, Lomnice-Smolivecký potok, Ostružná, Vydra, Křemelná a Řezná
  2. Uvažujte takové keše, které jsou vzdálené do 300 metrů od vodního toku. Pro posouzení vzdálenosti uvažujte u všech keší souřadnice uvedené v listingu, tj. u mystery/multi/letterboxu/wherigo výchozí souřadnice. Můžete také započítat keše, které jsou řece primárně věnovány, byť neleží v její těsné blízkosti. Eventy prosím neuvažujte.
  3. Hledejte keše jen na území Plzeňského kraje, výjimku můžete udělat na Javornici v úseku na hranicích kraje.
  4. Pro každou řeku musíte mít jinou keš.
  5. Počítejte jen keše nalezené po publikaci této keše. Pokud máte Plzeňský kraj tzv. vylovený, budete si muset počkat na nové kešky. Neuvádějte nálezy na vámi vlastněných keších.
  6. Samotná keš Řeky Plzeňského kraje nemůže být uvažována jako nález u Berounky, neboť výzva musí být splněna před nálezem keše s výzvou.
  7. Do vašeho logu nálezu na této keši uveďte seznam nalezených keší splňujících předchozí body pravidel a to podle níže uvedeného vzoru. Seznam keší bude v logu uveden napořád, aby jej mohl kdokoliv použít jako inspiraci pro svůj lov.
  8. Logy nalezení bez splnění výzvy nebudou tolerovány, protože splnění výzvy je podstatou tohoto typu keší.

Ukázka uvedení nálezu jedné řeky:

Lomnice - GC1KA14 - http://www.geocaching.com/seek/log.aspx?LUID=f845cf25-b942-4242-9f32-73703bb5c685

Šablona pro log:

Berounka -
Otava -
Radbuza -
Mže -
Úhlava -
Úslava -
Střela -
Javornice -
Třemošná -
Úhlavka -
Klabava -
Lomnice -
Ostružná -
Vydra -
Křemelná -
Řezná -

Berounka

Kontroverzně pojmenovaná řeka vzniká soutokem Mže a Radbuzy v Plzni. Naprostá většina délky toku řeky v Plzeňském kraji vede v přírodním parku Horní Berounka. Pro řeku jsou charakteristická hluboce zaříznutá údolí s mnoha zakleslými meandry. Od svého počátku přijímá řeka vody Úslavy, Klabavy, Třemošné, Střely a konečně Javornice těsně za Zvíkovcem, kde kraj opouští.

Mže

Jako jediná z uvedených řek pramení mimo Českou republiku a to v Bavorsku jako Blätterbach. Protéká Českým lesem a Tachovskem, kousek za Stříbrem ji v původně hlubokém údolí vzdouvá dlouhá vodní nádrž Hracholusky. V Plzeňské kotlině vytváří široké údolí. Ve Stříbře se do Mže vlévá Úhlavka, dalšími zajímavými přítoky jsou Hamerský, Kosový a Úterský potok. Mže se původně vlévala do Vltavy, později byly její úseky plíživě přejmenovány na Berounku a tok Mže zkrácen na 106 kilometrů.

Radbuza

Ač psána krátce, vyslovuje se dlouze, protože jde se 112 km o nejdelší vodní tok v Plzeňském kraji. Pramení v české části Českého lesa, nedaleko Závisti. Řeka protéká mnoha městečky jihozápadně od Plzně, např. Bělou nad Radbuzou, Horšovským Týnem, Staňkovem, Stodem či Dobřany. Na okraji Plzně je její tok přehrazen nepovedenou nádrží České Údolí, dále se mírně klikatí Plzní, aby střed města protekla uzavřena mezi kyklopské zdivo. Jejím významnými přítoky jsou Merklínka a především Úhlava.

Úhlava

Úhlava má už od svého počátku dvě nej: z řek protékajících Plzní pramení v nejvyšší nadmořské výšce, na svazích mezi Pancířem a Můstkem. Druhé nej má její údolí, které je díky výšce Jezerní hory nejhlubším v Česku. Na konci tohoto údolí je vodárenská nádrž z roku 1969, která nese jméno blízkého města Nýrska. Od něj Úhlava teče v rovině k Janovicím, dále ke Klatovům a vytváří řadu meandrů. Okolo Švihova, kde napájela vodní opevnění hradu, je v současnosti inženýrsky zregulována, ale naštěstí nebylo zničeno její koryto až k Plzni. Úhlava protéká ještě Přešticemi a v Plzni se vlévá do Radbuzy. Úhlava je hlavním zdrojem pitné vody pro Plzeň. Největšími přítoky jsou Jelenka, Drnový potok a Poleňka.

Úslava

Řeka se původně jmenovala Bradlava, ale díky chybě na mapě získala jméno zkomolené Úhlavy. Pramení pod vrchem Drkolná a protéká jižním Plzeňskem, okolo Nepomuku, Blovicemi, Nezvěsticemi, Starým Plzencem a Plzní. V té se vlévá zprava do Berounky u starého kostela sv. Jiří. Z plzeňských řek mívá nejméně vody. Největšími přítoky jsou Podhrázský potok, Myslívský potok, Bradava a Kornatický potok.

Střela

Opět jedna z mála řek, které na území Plzeňského kraje dotéká. Střela pramení u vesničky Prachomety nedaleko Toužimi v Karlovarském kraji, chvíli si jím protéká a do Plzeňského kraje se dostává severně od Rabštejna nad Střelou. Následující kilometry meandrů a převážně kanoňovitého údolí až k ústí do Berounky patří k nejkrásnějším místům Plzeňského kraje. Významnými přítoky Střely jsou v našem kraji Mladotický, Manětínský a Kralovický potok.

Otava

Jde o řeku bez pramene. Druhá největší jihočeská řeka vzniká soutokem dravých horských řek Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily na Šumavě. Dále teče úzkým údolím, korytem plným naplavených balvanů a s peřejemi až do Sušice. Od Sušice zpomaluje a teče širokým údolím, podél slavných hradů Rábí a Prácheň, kousek za Horažďovicemi Plzeňský kraj opouští. Otava byla řekou zlatonosnou, nyní je spíše řekou vodáků, neb je několikrát ročně sjízdná v celé své délce. Významnými přítoky je Losenice, Volšovka, Ostružná a Nezdický potok.

Javornice

Javornice je jedinou řekou, jejíž tok tvoří ve významnější délce hranici Plzeňského kraje, konkrétně se Středočeským krajem. Na území Plzeňského kraje se říčka dostává nedaleko Strachovic, kousek za železničním mostem na trati Rakovník–Kralovice. Pod městem Kožlany je na říčce větší Vožehův rybník (Ožehák), do Javornice se tam vlévá Hradecký potok. Dolní tok prochází okrajovou částí CHKO Křivoklátsko, za Machovým Mlýnem Javornice protéká hlubokým údolím se strmými, místy až skalnatými svahy. Pod Zvíkovcem se vlévá do Berounky. Ze všech řek a říček je nejméně vodnatá, bývá proto označována též jako Javornický potok, ale i tak je její dolní úsek několikrát do roka sjízdný.

Třemošná

Opět tok na pomezí říčky a potoka. Na horním toku je nazývaná Všerubský potok, místní jí říkají Třemošenka, aby ji odlišili od města. Začátek Třemošné je u Vojtěšína, v přírodním parku Manětínská. Teče obvykle širokým údolím, nejprve k jihovýchodu, později severovýchodněji. U Kaceřova, přesněji u Kaceřovského Mlýna, se vlévá zleva do Berounky. Významným přítokem je Bělá.

Úhlavka

Tato menší říčka je z geologického hlediska společně se Mží pravděpodobně nejstarší řekou na území Česka, tj. ve svém korytě teče nejdéle. Pramení mezi Přimdou a Velkými Dvorci a proudí východním směrem. Protéká městečkem Stráží, za kterým napájí Dlouhý rybník (zvaný též Bonětický). U Prostiboře se stáčí k severovýchodu, kdy mělkým údolím v lesnaté krajině dotéká do Kladrub. Za nimi se noří do sevřeného údolí, kterým se klikatí až do svého ústí do Mže na kraji Stříbra. Významnými přítoky jsou Čaňkovský a Výrovský potok.

Klabava

Říčka zvaná též Klabavka nebo na svém horním toku Padrťský potok pramení ve Vojenském újezdu Brdy a patří spolu s Litavkou mezi větší toky Brd. Na území Plzeňského kraje se dostává jižně od Strašic, protéká Dobříví, Hrádkem a Rokycany. V blízkosti vesnice Klabava byla vybudována stejnojmenná vodní nádrž určená pro regulaci průtoku. Pod Ejpovicemi voda Klabavy zatopila bývalý důl na železnou rudu, v době jeho provozu byl tok řeky odkloněn dvojicí 1,6 km dlouhých tunelů. Pod Chrástem se Klabava vlévá do Berounky. Významnějšími přítoky jsou Holoubkovský a Voldušský potok.

Lomnice

Lomnice jako jediná říčka v Plzeňském kraji nepramení a ani neústí. Její tok začíná na svazích Třemšína ve Středočeském kraji, pak na přibližně šestikilometrovém úseku okolo Mladého Smolivce koketuje s Plzeňským krajem, aby vtekla do rybníka Divák ležícího již v Jihočeském kraji. Na konci své pouti ústí do Otavy.

Ostružná

Podle některých vzniká soutokem několika potoků u vsi Javorné, podle jiných pramení na svazích Hadího vrchu. Zprvu teče k severu, u Čachrova se otáčí k východu, u Velhartic mění směr k severovýchodu podél Vidhošťského hřbetu. Ten u Kolince proráží a stáčí se k jihovýchodu. Ústí do Otavy poblíž Sušice. Na Ostružné rád rybařil Jan Werich, který měl blízko Velhartic chatu. Významnými přítoky jsou Jindřichovický a Kalný potok.

Vydra

Snad nejkrásnější šumavská řeka vzniká u Modravy soutokem Roklanského a Filipohuťského potoka s Modravským potokem, který je považován za její hlavní zdrojnici. Údolí Vydry se za Modravou zužuje a zvětšuje se také sklon. Pod Antýglem je řeka téměř nespoutaná, v hlubokém údolí s příkrými svahy proudí peřejemi v korytě plném velkých balvanů. Zklidňuje se až před Čeňkovou pilou, kde se do ní pod elektrárnou Vydra vrací voda z Vchynicko-Tetovského kanálu. O pár desítek metrů dále se stéká s Křemelnou a vzniká tak Otava. Významnými přítoky na 23 kilometrech toku jsou Hamerský, Hrádecký a Studený potok.

Křemelná

Další ze šumavských řek pramení podobně jako Řezná na svahu Pancíře, ale na severní straně. V otevřeném údolí s mnoha slatěmi protéká Kochánovskými pláněmi a vytváří řadu meandrů. Charakter okolí řeky se mění za bývalými Stodůlkami, řeka se zařezává a přechází postupně v kaňon s obřími hrnci a peřejemi v korytě. Na jeho konci se u Čeňkovy pily spojuje se svou divočejší sestrou Vydrou a vzniká Otava. Křemelná je pravděpodobně jedinou řekou Česka, na jejímž břehu nestojí žádný dům. Všechny významné přítoky jsou pravostranné, např. Slatinný, Jezerní a Prášilský potok.

Řezná

Pramení na východních svazích Pancíře, aby se vydala na jih a po zhruba osmi kilometrech opustila Česko. V Německu ji znají jako Regen, také míří do Řezna, kde se vlévá do Dunaje a proto jako jediná ze zde uvedených řek patří do úmoří Černého moře. Němci rozlišují několik Řezných: Malá Řezná teče od Roklanu, po spojení s Velkou Řeznou od Pancíře je nazývána Černou Řeznou. Toto jméno si udrží po soutok s Bílou Řeznou přitékající od Velkého Javoru, aby se dál nesla konečně jméno Řezná. Přítoky Řezné na české straně je Grádelský a Jezerní potok a ještě Svarožná se soutokem na samých státních hranicích.

Zpět na listing na Geocaching.com · Námi založené cache · AHA