Celý text je k dispozici včetně diakritiky.
Zadíváte-li se z Kvildy na jih, horizontu bude dominovat Holý vrch, německy Hochbretter Berg. Jeho vrchol porostlý smrčinou zcela zakrývá vzdálenější, o pár metrů vyšší Stráž, a jeho východní svahy vypadají v porovnání s plochým, příčně orientovaným vrcholem Černé hory mnohem strměji.
Holý vrch dosahuje nadmořské výšky 1295 metrů a řadí se mezi 25 nejvyšších hor na české straně Šumavy. Snadno by se však mohl označit za vedlejší vrchol blízké Stráže, od které jej dělí pouhý půl kilometr vzdálenosti a mělké sedlo ve výšce 1277 metrů nad mořem.
Jižní svahy Holého vrchu jsou nejméně výrazné, klesají jen krátce do zmíněného sedla s historickým mezníkem. Se Stráží má Holý vrch společné východní svahy, které klesají o 150 metrů do údolí Černého potoka neboli Teplé Vltavy. Pro obě hory jsou společné i svahy západní, směřující do sedla se Stolovým hřbetem a částečně do údolí potoka Bučiny. Po západním svahu prochází jedna z historických tras Zlaté stezky spojující Freyung a Kašperské Hory, dnes kopírovaná silničkou vedoucí na Bučinu.
Severní svahy jsou tvarově nejbohatší a také nejrozsáhlejší – hřbet Stráže pokračuje až ke Kvildě a dosahuje téměř 3 kilometrů šířky. Na mapě jej ohraničují k severu mířící potoky Bučina a Černý potok. Nejkrásnější ozdobou této části je skalnatý spočinek zvaný Holubí skála poblíž tzv. signálky. Na severních svazích naleznete také dva nevýrazné vedlejší vrcholy s nadmořskými výškami 1173 metrů a 1149 metrů. Mezi nimi pramení a protéká Lesní potok, který ústí před Kvildou do Černého potoka.
Svůj název získal Holý vrch podle holiny na balvanitém vrcholu. V padesátých letech 20. století byla severní polovina temene (blíže ke Kvildě) holá a jižní polovina byla zarostlá. Na konci 20. století se situace otočila, když zmizel les přivrácený ke Stráži, zatímco na severní straně už les dorostl. V té době poskytoval vrcholek Holého vrchu krásné výhledy na jihovýchodní část Šumavy s dominantou Boubína, ale i na blízké hraniční hory Luzný, Mokrůvky, Černou horu, daleký Malý a Velký Javor, sousední Čertův vrch, Tetřev či výrazný Sokol, jak ostatně můžete vidět na fotografiích z jara roku 2001.
Za deset les tehdy malé smrčky narostly a změnily vrchol na malé bludiště. Pěkný výhled je stále na Luzný, přes holé temeno Černé hory je nyní vidět vrcholky Velkého a Malého Roklanu, zahlédnout jde i oba Javory. Pro výhled na jihovýchod si však budete muset odskočit na Stráž.
Kudy ke krabičce
Nejlepší cesta na Holý vrch vede od rozcestí Pod Stráží (waypoint T1) na červené turistické trase, která spojuje Bučiny s Prameny Vltavy, a zároveň na cyklotrase č. 1023. Od rozcestí vede po vrstevnici ryze odpočinková cesta k severu, po níž půjdete až k waypointu T2. Až sem pohodlně dojedete s kočárkem i na kole, další trasa však již bude stoupat a kolo na ni nepatří.
V sedle (waypointu T3) se rozhodněte, zda půjdete nejdřív na Stráž nebo na Holý vrch, popřípadě se podívejte po mezníku. Cesta na Holý vrch začíná mezi větvemi smrčků (waypoint T4), ale dále jde o velmi příjemnou procházku.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!