Na severozápadních svazích Kanešova kopce sbírá vodu Struhařský potok, pravostranný přítok říčky Blšanky. Po zhruba kilometru svého toku vtéká na podhorské louky severně od Tisu u Blatna. Právě zde, ve velmi mělkém údolí v nadmořské výšce okolo 560 metrů, se dochoval komplex přibližně 10 ha vlhkých, podmáčených až rašelinných luk a pramenišť s občasnými suššími trávníky.
V oblasti na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje byly kulturní louky podhorského charakteru kdysi hojné. Vývojem společnosti, jejích ekonomických zájmů i způsobu využívání krajiny většina těchto luk degradovala. Opuštěné a nevyužívané louky zarostly společenstvy rostlin s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), na intenzivně využívaných loukách zbyla jen část rostlinných i živočišných druhů.
Tisské mokřady jsou cenným dokladem někdejší podoby těchto luk a také domovem mnoha vzácných druhů rostlin. O zachování současné podoby mokřadů a tím i o zachování mokřadu jako takového se již více než 10 let snaží pozemkový spolek Launensia při stejnojmenné základní organizaci ČSOP. Louky jsou pravidelně koseny šetrným způsobem, posekaná tráva je z mokřadů odvážena, též jsou odstraňovány nálety stromů a keřů, byly obnoveny některé tůňky.
Flóra a fauna
Nejvýraznější květinou mokřadů je známá česká orchidej z čeledi vstavačovitých prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), která kvete v květnu a červnu. Doplňuje jej blízce příbuzný prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata). Na začátku května rozzáří vlhké louky žluté květy upolínu evropského (Trollius europaeus), jedovaté rostliny z čeledi pryskyřníkovitých. V průběhu května vykvétá silně ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica) s velkými modrofialovými květy. Ve stejné době růžově kvete všivec lesní (Pedicularis sylvatica), velmi zajímavě tvarovaná rostlina z čeledi zárazovitých. V červnu na sušších místech vykvétá léčivá prha arnika (Arnica montana) se žlutými květy. Všechny tyto zákonem chráněné rostliny doplňují traviny z čeledi šáchorovitých – ostřice stinná (Carex umbrosa), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). V kontrastu s mokřadní vegetací v okolí potoka jsou suchomilné rostliny rostoucí na louce nad cestou, na okrajích lesa a u snosů žulových kamenů. Naleznete zde hvozdíky, zvonky, třezalky, jestřábníky, atd. a také náš původní, leč opomínaný jehličnan, jalovec obecný (Juniperus communis).
V nejnižších místech v okolí potoka je několik mělkých tůněk s průzračnou vodou obklopených tužebníky, ostřicemi a pryskyřníky. Jsou vhodným biotopem pro obojživelníky jako čolek horský (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Vhodné podmínky v okolí mokřadů nalezla také ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). A na květnatých loukách nesmí chybět motýli.
Kudy ke krabičce
Okolo Tisských mokřadů prochází žlutě značená turistická trasa propojující zelenou trasu z Lubence do Rabštejna nad Střelou spolu s červenou trasou vedoucí z Petrohradu taktéž do Rabštejna. U žluté trasy je umístěna informační tabule věnovaná tomuto významnému krajinnému prvku (waypoint R1). Pro přístup doporučujeme červenou trasu od Tisu (waypoint T1, streetview) přes louky až k rozcestí V Lukách. Od mokřadů můžete pokračovat okolo lesního školícího střediska ke kapličce sv. Jiljí nebo k nejsevernějšímu místu Plzeňského kraje, případně se zastavit na sousedním pahorku s mnoha žulovými balvany (waypoint R2).