Při cestě z Nového Kramolína přes Vranovské sedlo do Nemanic, přibližně 1 kilometr jihozápadně od zaniklého Valtířova, stávala vesnička Nuzarov, německy Nimvorgut. Nepatřila mezi starobylé vsi regionu, vznikla snad až na samém začátku 18. století. Název je zřejmě narážkou na nuzotu obyvatel a jejich stavení, ostatně nedaleké Nemanice mají název s podobným původem.
Domy Nuzarova byly roztroušeny na vymýceném prostranství po obou stranách cesty, od křižovatky s cestou na Vranov po dnešní odbočku cesty na Škarmanku. V 1. polovině 19. století zde bylo okolo 10 popisných čísel, o století později, v roce 1921, bylo 25 domů domovem pro 185 obyvatel. O devět let později je uváděn stejný počet chalup se 159 obyvateli, všichni až na jednoho Čechoslováka byli Němci.
Národnostní složení bylo příčinou poválečného osudu typického pro pohraniční vesnice: dosud živá ves byla po vyhnání Němců naprosto vylidněna. Domy bez obyvatel rychle chátraly, devastaci urychlilo i jejich rozebírání na stavební materiál lidmi z okolí. Osudy vesnice Nuzarov byly nakonec v 50. letech ukončeny příkazem k demolici; těžká technika státního podniku Zemstav srovnala se zemí 26 chalup.
Více než půl století přirozené sukcese vrátilo les na místa, která člověk kdysi pro sebe prací vybojoval na horském lese a zúrodnil, aby na kamenitých svazích pod Malou skalou přežil. Les je však stále mladý a dosud nedokázal skrýt všechny stopy po základech a sklepeních domů, můžete najít i rezavé připomínky dřívějších lidských osudů.
Živou památkou na vesničku Nuzarov jsou dva obnovené křížky a dvojice pramenů v těsné blízkosti silnice. Horní křížek sousedí s pramenem, který je podle cedulky na stromě zván pramenem Aortovým. Jen pár desítek metrů cesty po silnici z kopce je druhý pramen (waypoint R1). Jeho voda stříká z nově upraveného zastřešení na původní kamenné schody. Pro zajímavost můžete srovnat dnešní stav se stavem dolního pramene v roce 2011.
Ať už putujete kolem bývalého Nuzarova do Nemanic, na výlet po hřebeni Haltravy či ke Starému Herštejnu, zastavte se na chvilku (waypoint PA), protáhněte své tělo krátkou procházkou, porovnejte chuť obou pramenů a vzpomeňte na lidi, jež zde kdysi měli své domovy.
Při přípravě keše jsme opět ocenili server zanikleobce.cz se stránkou věnovanou právě Nuzarovu.
Hřeben Haltravy a Bučina
Přijeďte se podívat na krásné horské bučiny Českého lesa i rozeklané dlouhé skály. Projděte se lesem po hřebenové Baarově cestě a mimo cesty na Bučině, nadechněte se vlhkého vzduchu a poslechněte si šumění korun stromů.
Haltravský hřeben táhnoucí se mezi Caparticemi a Pivoní vytváří jihozápadní hradbu Chodska a ze svých severovýchodních úbočí nabízí krásné výhledy do vnitrozemí. Souvislé pásmo vrcholů je oddělené jen mělkými sedly a neklesá pod nadmořskou výšku 800 metrů, obdobně vysoká je i blízká Bučina. Doby ledové ve starších čtvrtohorách ozdobily zdejší vrcholy skalami a mrazovými sruby, svahy jsou pak posypány kamennými moři a suťovými proudy.
Rozsáhlý lesní komplex patří mezi ty nejcennější lesy v Plzeňském kraji a to především pro zachovalé, geneticky cenné listnaté porosty místy téměř pralesovitého charakteru. Pro svůj význam byl hřeben Haltravy spolu s Bučinou a Starým Herštejnem vyhlášen v roce 2009 evropsky významnou lokalitou. Při své návštěvě tedy nezapomeňte, že jste na velmi cenném území Chráněné krajinné oblasti Český les.