Na severních svazích Čerchova pramení hned dva Černé potoky. Jeden míří k Rudolfově pile a dále až k Radbuze, druhý pak ke státní hranici u Lískové a do Schwarzachu. Nás bude zajímat Černý potok mířící na západ, kterému se říkalo Haselbach neboli Lískovecký potok, protože ten byl životodárnou silou sklářské a další výroby v jeho údolí. V 19. století vznikla na potoce mezi dnešní Černou Řekou (tehdy Sophienthal) a Lískovou (tehdy Haselbach) řada sklářských provozů, brusíren a leštíren, ve kterých se vyráběla především zrcadla, ale také tu stály mlýny a hamry.
Aby práce všech "werků" byla co nejméně ovlivňována výkyvy počasí a měnícím se průtokem vody, byly vybudovány na potoce a jeho přítocích drobné vodní nádrže. Přes noc se v nich zadržovala voda, která následující den posloužila pro vylepšení průtoku Černého potoka. Jednou z takových nádrží byla i nádrž pod Černou Řekou, ke které vás zveme.
Nádrž vznikla v těsném sousedství Černé Řeky, ale již na katastrální území Lískové, stejně jako blízké domy čp. 69, 70, 71, 73 a mlýn čp. 72, jehož zbytky naleznete u krásného smrku (waypoint R2). Byla vybudována jako obtočná nádrž (Černý potok jí neprotékal, ale protékal podél) s mohutným napouštěcím zařízením. Na informační tabuli se dočtete, že je minimálně 200 let stará, ale na císařských otiscích stabilního katastru z roku 1838 nádrž není zakreslena. Lze předpokládat, že dokud fungovaly provozy poháněné vodou potoka, byla nádrž udržovaná. Druhá světová válka však znamenala obrat: sklárny patřící podnikateli židovského původu Österreicherovi byly nacisty konfiskovány, po druhé světové válce byla Lísková vysídlena, továrničky vykradeny a v roce 1956 zcela demolovány. Lísková se ocitla v hraničním pásmu a stala se nedostupnou, nádrž přestala být udržována.
Do 21. století vstoupila nádrž v havarijním stavu: přes zbytky původního napouštěcího kanálu vtékala do nádrže voda, která přinášela písek, štěrk a hlínu a nádrž postupně zanesla. Zničená výpust nádrže nebyla funkční a voda přes ní volně odtékala bez možnosti odtok kontrolovat. Jen mírný rozdíl mezi přítokem a odtokem vyvolával zdánlivý dojem plné nádrže, ta však postupně zarůstala vodními rostlinami a keři. Koryto potoka obtékající nádrž bylo zdevastované a boční hráz nádrže poškozená vodní erozí.
Současný vlastník Lesy České republiky vytipovat nefunkční nádrž jako vhodnou pro obnovu a to především jako významný krajinný prvek, poměrně vzácný biotop pro vodní živočichy, nádrž zadržující vodu v krajině a v neposlední řadě i jako zásobárnu vody pro případný zásah proti lesním požárům. Projekt obnovy byl rozdělen na část obnovy obtočného koryta a napouštěcího zařízení, na část odbahnění a opravy hráze a konečně na část obnovy výpusti.
Obnova nádrže Černá Řeka proběhla v letech 2007 a 2008 společně s rekonstrukcí nedaleké nádrže V Dolině označované též jako nádrž Boková. V první etapě bylo koryto potoka obnoveno v úseku podél hráze rybníka, aby odpovídalo šířkou toku i charakterem dna přirozené podobě navazujícího úseku po proudu Černého potoka. Řešení, kdy nádrž není průtočná a samotný tok ji obtéká, nebrání migraci vodních živočichů potokem. Jelikož severní hráz nádrže je zároveň břehem potoka, byla hráz opevněna kameny, aby ji nepoškodila ani stoletá voda. Postaveno bylo též nové napouštěcí zařízení, které umožňuje regulovat přítok do nádrže a tím do určité míry ovlivňovat i teplotu vody v nádrži.
V druhé etapě byla především vyčištěna nádrž od nánosů a opravena hráz. Po této úpravě je nádrž s rozlohou 3520 m3 schopna zadržet při běžném stavu 3900 m3 vody. Poslední, třetí etapa obnovila výpust skládající se z betonového požeráku a výpustního potrubí ústícího do Černého potoka, a též byl vybudován bezpečnostní přeliv ústící do příkopu při silničce. Podnik Lesy ČR doplnil na hráz informační tabuli (waypoint R2), kde si můžete prohlédnout fotografie stavu před rekonstrukcí a z průběhu obnovy nádrže. Umístěním krytého turistického odpočívadla byla podtržena vhodnost místa pro krátkou zastávku při putování po někdejší císařské silnici či před vstupem do blízkých lesů pod Liščínem a Květnou skalinou. Rekonstrukce nádrže stála necelých 3,16 miliónu Kč.
Zájemcům o ruiny starých staveb či o mohutné stromy doporučíme prohlídku zbytků mlýnice čp. 72 a obrovského smrku, který roste v sousedství nádrže (waypoint R2). Přímý přístup přes potok lze však doporučit jen v horkém létu, vhodnější cesta vede od hlavní silnice (ale stále rumištěm).