Můstek, dříve zvaný Brückel či též Am Turm, je nejvyšší horou Pancířského hřbetu. Horu naleznete v Železnorudské hornatině v severozápadní části Šumavy, necelé tři kilometry severně od blízkého a výraznějšího Pancíře. Plochý vrchol hory leží ve střední části patnáctikilometrového hřbetu, který se táhne od Železné Rudy až ke Staré Lhotě. S nadmořskou výškou 1234,54 metrů je Můstek 44. nejvyšším vrcholem Šumavy a mezi všemi českými tisícovkami zaujímá 92. místo. Patří též mezi ultratisícovky s prominencí 259 metrů oproti Špičáckému sedlu.
Vzhledem k mírným převýšením hřbetu v části od Malého Prenetu po Habr je otázkou, zda nemluvit o celém Pancířském hřbetu jako o jedné obří hoře s několika vedlejšími vrcholy. Ale i samotný Můstek je rozsáhlý – jeho západní výběžek se západním vrcholem vybíhá přes Rýzmberk až do blízkosti Kollerova kostela v Hamrech. Ostatně na svazích tohoto 6 km dlouhého výběžku se rozkládá celá Hojsova Stráž. Z tohoto výběžku vystupují skalky tvořící západní vrchol Můstku s nadmořskou výškou 1002 metrů. Jinak západní svahy klesají od vrcholu do hlubokého Úhlavského údolí, přičemž převýšení vrcholu oproti Úhlavskému luhu pod Brčálníkem je téměř 500 metrů. Východní svahy Můstku srovnatelného převýšení nedosahují, nicméně společně se svahy Jedlové a Habru vytvářejí uzavřený impozantní kotel.
Strukturní hřbet Můstku má zajímavou geologickou stavbu: západní svah a vrcholový hřeben je tvořen jemnozrnným dvojslídným svorem, ve kterém je vložka biotitických žulových porfyrů táhnoucí se podél hřebene již od Habru. Severovýchodní svah a sedlo k Jedlové tvoří především slabě migmatitizovaná pararula. Horniny si neprohlédnete na žádné vrcholové skále, nic takového na Můstku nenaleznete, ale na svazích jsou místy drobné skalky a sutě. Hledat je není třeba, stačí se podívat ke kořenům některého z vývratů.
Voda na svazích
V již zmíněném kotli pod východními svahy Můstku je rozsáhlé prameniště řeky Křemelné, jedné ze zdrojnic Otavy. Z jihozápadních svahů stéká voda do Úhlavy (waypoint R1), níže pod vrcholem je ostatně jedna studánka. Vysoko na západním svahu pramení Zelenský potok, který se vlévá též do Úhlavy ve vodní nádrži Nýrsko. Posledním zajímavým tokem je Jelenka pramenící na severním svahu a protékající cennými Městišťskými roklemi a dále na sever k Janovicím. Z výčtu potoků a řek je zřejmé, že přes vrchol Můstku prochází hranice povodí Berounky a Otavy.
Výšinná cesta
Kromě rozvodí prochází přes hřbet oblíbená hřebenová trasa z Prenetu dále na Pancíř. Nejde o žádný novodobý vynález sníh milujících běžkařů, ale o historickou obchodní stezku, jednu ze spojnic Bavorska a Čech. Na hřeben tehdy zvaný Hochgefild (Vysoké kvildy, nivy) stoupala stezka od Železné Rudy a přes něj procházela až k Zelené Lhotě. Podle jejího hřebenového charakteru se jí říkalo Hochstraße neboli Výšinná cesta. Někdy se jí říkalo Světelská podle města Zwiesel, výchozího bodu trasy v Bavorsku; z roku 1754 je doložen název Můstecká cesta. Pokud neznáte historii Zlatých stezek, bude pro vás překvapivé, že ruch na cestě neustával ani za sněhu, neboť byla udržovaná celoročně. Kdesi v okolí Můstku se kontrolovaly doklady o zaplacení cla.
Dnes je hřebenovka oblíbena běžkaři a cyklisty, kteří využívají lanovky na Pancíř, aby si severně od Můstku užili dlouhý sjezd do sedla mezi Prenety. Bohužel cyklisté na sjezdu snadno přecení své zkušenosti, v některé z prudších zatáček nezvládnou řízení a končí s těžkými úrazy po pádu.
Turisté a lyžaři
Od roku 1924 stála blízko vrcholu turistická chata včetně rozhledny (waypoint R2), která však naprosto shořela o Vánocích 1995. Zaniklá chata se jistě opět dočká vlastní keše a proto pokročme k lyžování.
Na nezalesněných svazích klesajících z hřebenu mezi Můstkem a Prenetem se lyžovalo od třicátých let. Šlo však o zábavu jen pro opravdové nadšence, neboť zprvu nevedl z údolí na hřeben žádný vlek a bylo nezbytné na několika kilometrech vystoupat o 350 až 400 metrů výš, o nutnosti upravit sjezdovku šlapáním nemluvě. Sjezdovka později zvaná Stará byla údajně 1,5 km dlouhá a dočkala se časem háčkového vleku.
V padesátých letech bylo zřízeno hraniční pásmo a Železná Ruda se Špičákem se ocitla v něm. Za nepřístupné lyžařské centrum Plzeňska a Klatovska se našla náhrada právě na Můstku a sjezdovky se rozrostly. Přibyla přibližně 800 metrů dlouhá tzv. Nová sjezdovka klesající po západním svahu, později byla též opatřena vlekem. Na východních svazích byly vybudovány slalomové svahy Velký a Malý hang. Veškerá lyžařská zábava však na Můstku skončila, když byla po několika letech Železná Ruda se svým okolím vyňata z hraničního pásma. Sjezdovky se přestaly používat a postupně zarůstaly lesem. Posledními památkami je místní označení "Na sjezdovce" na hřebenu, úzká zarůstající louka po tzv. Nové sjezdovce a kdesi ve vzrostlém lese základy sloupků vleku.
Poznámka: informace o historii lyžování nemusejí být přesné, neboť se v různých zdrojích mírně lišily.
Lesy a výhledy
Lesy postupně pokryly celou horu, přičemž dnes převažují smrčiny s příměsí buku, jedle a jeřábu. V některých hůře přístupných místech na svazích lze najít staré porosty téměř pralesovitého charakteru. Často je udávána přítomnost uměle vysazené borovice kleče na hranici lesa, ale v terénu jsme ji nenašli.
Dříve souvislý les poškodil v lednu 2007 orkán Kyrill, který vytvořil na hřebenu několik rozlehlých pasek. Výhledy z některých se tak staly částečnou náhradou za shořelou rozhlednu. Z pasek na západním svahu je vidět především Královský hvozd s Jezerní horou, Svarohem, Velkým Kokrháčem, Velkým Ostrým, též Nýrská přehrada či Hraničář za ní. Z paseky v sedle k Habru je vidět do vnitrozemí, ale i na okrajovou část Šumavy jako je Javorná či Vysoký hřbet.
SOTA cache
Můstek je horou zařazenou do programu Summits On The Air neboli Vrcholy v éteru. Cílem programu je rozvoj radioamatérského provozu z vrcholů kopců a hor. Radioamatér si tedy do batohu složí své přenosné vysílací zařízení a vydá se na vrchol vybraného kopce. Z něj pak vysílá a snaží se spojit s jinými radioamatéry, ať již doma či na jiných lokalitách.
Radioamatér na kopci získává body, které rostou s náročností výstupu (tj. nadmořská výška, bonus za zimní terén), nicméně jsou započítány jen při 4 a více spojeních. Získané body se objevují v ústřední databázi SOTA. Program SOTA není omezen na české radioamatéry, naopak jde o aktivitu celosvětovou, ke které se Česko připojilo v květnu 2007. Můstek (OK/PL-010) patří svou výškou mezi desetibodové hory. Poprvé byl aktivován 24. června 2007 Milan s volacím znakem OK1IF (mimochodem, geocaching si vyzkoušel již v roce 2005).
Kudy ke krabičce
Je mnoho cest, kudy lze dojít na Můstek, žádná není pořádně z kopce. Přes vrchol prochází modrá trasa z Hojsovy Stráže (4,5 km, stoupání 370 metrů), která pokračuje dále na Čachrov. Na tuto modrou se napojuje žlutá trasa od vlaku z Brčálníku (3,6 km, stoupání 420 metrů). Je možné vyrazit ze Špičáckého sedla po modré na Habr a dále po červené (4,5 km, převýšení 275 metrů) nebo po červené přes Pancíř (5,4 km, stoupání 320 metrů). Spěchající se mohou svézt lanovkou na Pancíř a jít jen po hřebenu (3 km, stoupání 100 metrů). Kromě těchto tras zbývá ještě mnoho dálkových, na které můžete vyjít ze Zelené Lhoty, z Městiště či z Javorné.
CHKO Šumava
Keš je umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte především po silnicích, pevných cestách a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde přemýšlejte, zda je cesta pro kolo vhodná. Jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Děkujeme!