Když jsme v Karlovarském kraji navštívili vyhlídku nad povrchovým velkolomem Družba, nad měsíční krajinou, bylo zřejmé, že krásné výhledy nedělá jen monumentálnost výhledu, ale především krása viděného. Šumava je místem s mnoha vyhlídkami, rájem pro obdivovatele krajiny. Avšak výhledy a rozhledy jsou relativně mladým atributem těchto končin. Hory a pláně byly kdysi pokryty nekonečným pralesem a výhledy do kraje byly vzácností omezenou na několik skalnatých vrcholků. Lidé kolonizující zdejší kraj byli pro hraniční hvozd tím, čím je lýkožrout pro smrk: svými cestami vytrvale porcovali les, zmenšovali jej pro svá pole, louky, pastviny i domovy. Vytvořili mozaiku, ve které se již krajina otevírala. Lidským úsilím přetvořená krajina již nabízela výhledy a s nimi radost z harmonie šumavsky měkkých tvarů na horizontu, palety zelených odstínů jara a modrých dálek či bílých čepiček kopců přicházející zimy.
Vedle šumavských lesů, jezer, jezírek a divokých řek byly vyhlídky na vrcholech hor jedním z hlavních lákadel prvních turistů. Přeje-li počasí, je pohled z vrcholu na okolní hory, zvlněné koruny stromů, titěrné domky v hlubokých údolí či vzdálené alpské velikány znamenitou odměnou za předešlé trmácení se po svazích vzhůru.
Ale příroda myslela i na lenochy a občas nabídne místo, kde je odměna bez námahy. Louky na jižních svazích Vysokého Hřbetu nad zaniklým Malým Borem těží ze šikovné polohy nad širokým údolím říčky Křemelné a nabízejí zvláště dopoledne krásný výhled na skupinu šumavských velikánů. Výhledu na levé straně dominuje hora Ždánidla rozkládající se na obrovské ploše mezi Prášily, Gsengetem, Hůrkou a jezerem Laka. Kyrillem oholený vrchol překonává o osm metrů hranici 1300 metrů. Vpravo od vrcholu se ukazuje střapatý hřbet Dřevěné hole, severního výběžku Ždánidel s pěknou vrcholovou skalkou. Uprostřed panoramatu je zalesněný Hůrecký vrch, téměř 1100 metrů vysoký kopec, za kterým se ukrývá Hůrka i jezero Laka. Mateřská hora jezera, hora mnoha jmen, vystupuje právě nad Hůreckým vrchem. Plesná, Debrník, Mlaka či Lackenberg jsou jména hraniční hory, nejvyšší hory panoramatu s vrcholem dosahujícím do nadmořské výšky 1336 m.
Dále vlevo navazuje hřeben z něhož vystupují dva vrcholy Polomu, v popředí ještě jeho vedlejší vrchol. Závěr hřebenu tvoří menší špička Sklářského vrchu, za kterým se skrývá Železná Ruda. Staré pastvy, blízký kopec vpravo za loukou, schovává za sebou Pancíř, ale Habr s Můstkem mírně vykukují v mezeře po pravé straně. Pokud byste došli dále na louku, spatřili byste i Poledník se Skalkou. Šumavští velikáni jako na dlani, prostě krása, milujete-li výhledy. Díky světlu, stínu oblaků, ročním dobám jsou stále jiné. Mimochodem, v celém výhledu od keše je pravděpodobně vidět jediná budova a to jen část – naleznete ji?
 |
 |
 |
| Rozrazil rezekvítek | Kokrhel menší | Vitod obecný |
Šumava se občas, spíše často zahalí do mlhy, mraků či pro déšť neuvidíte na deset metrů. Je pošetilé v takových nečasech chodit za výhledy, ale říkejte to geocacherům. Pak pohlédněte k nohám, i prostá louka může nabídnout řady krásných květin. Zkusíte najít jemný vitod obecný (Polygala vulgaris), žlutě kvetoucí kokrhel menší (Rhinanthus minor), violku rolní (Viola arvensis) či kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare)? Napadne-li sníh a krajina se ponoří do mlh, můžete už snad jen obdivovat krystalky sněhu, protože keška bude schovaná pod ním.
Kudy ke krabičce
Jen pár desítek metrů od krabičky prochází silnice na Staré Hutě, jistě tedy nezabloudíte. Kola lze složit na sjezdu k louce (waypoint T1, streetview), dál s nimi jet nemůžete. S auty je to horší, podle návštěvního řádu jej můžete zaparkovat až na půl kilometru vzdáleném neplaceném parkovišti Malý Bor (waypoint PA, streetview).
Pozor, ke keši se jde travou, která bývá po ránu a po dešti často mokrá. Louka se také nečekaně může stát pastvinou.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!